Student literaturu získával samostatně a aktivně.

Aktivita při dokončování nebyla pod stresem. Text byl dodán ke kontrole včas. Vedoucím byly doporučeny dílčí úpravy struktury a jazyková kontrola.

Text zprávy je pečlivý, odborný, čtivý a předložené informace jsou podány srozumitelně. Jelikož autor navrhuje řadu zajímavých a podstatných metodických postupů, jako jsou metriky průběžného hodnocení žáků či gamifikační postupy, doporučil bych v textu jasněji oddělit metodický návrh od samotné implementace. Metodické návrhy řešení totiž představují to nejpodstatnější na celé práci, zatímco následná implementace je již sekundárním krokem. Příkladem nedocenění tohoto vlastního přínosu je například odsunutí návrhu zpracování mluvené odpovědi až do přílohy C. Stejně tak validace automaticky vytvořené úlohy je v návrhu popsána pouze obecně, což by si zasloužilo detailnější metodický popis. Autor by tedy měl pro příště lépe vybrat podstatné informace, ty vhodněji rozdělit mezi koncepční návrh a implementační detaily a méně podstatné postupy pak pouze stručně shrnout.

Klíčovou součástí práce je vyhodnocení navrženého řešení na reálných uživatelích, které sice autor provádí, ale v textu tyto postupy podrobněji nestuduje a nevyužívá existujících metodologických znalostí. Podobně autor navrhuje řešení pro správu anonymních uživatelů při opakované návštěvě webové aplikace, kde by bylo vhodné se více obeznámit s již existujícími technikami, jejich možnostmi a omezeními. Samotný návrh by pak mohl pro větší úplnost stručně obsahovat také klíčové entity datového modelu a klíčové body API.

Podrobnější popis obsahu obrázků měl být umístěn spíše v samotném textu než v dlouhých názvech obrázků (viz např. obr. 6.1).

Výstupem práce je značně rozšířené řešení původního autora Dominika Horuta: Drillovačka [13]. Vlastní implementace vlastního rozšíření využívá aktuální moderní technologie a programové řešení jako celek je odborně i logicky strukturované a značně rozsáhlé. Autor se ve svém programovém řešení velmi dobře vypořádal s nadprůměrnou komplexností celé aplikace a orchestrací všech revidovaných i nových částí – od datového modelu a API backendu přes potřebné skripty a funkce pro zpracování audia a napojení na ASR a LLM až po komponenty webové klientské aplikace s GUI. Navázat na existující studentskou práci a tu programově rozšířit je obecně velmi pracný úkol, se kterým se autor vypořádal perfektně, což velmi oceňuji.

V oblasti testování hodnotím velmi pozitivně množství zapojených uživatelů a možnost pracovat se statisticky relevantními daty. Samotné ověření vlivu gamifikace je velmi přínosné, statisticky relevantní a ukazuje na dobře zvládnutý proces gamifikace navržené aplikace. Realizace zpětné vazby při rozeslání školám a samotný postup jejího sběru, kde zmínka o jedné zpětné vazbě od paní učitelky ukazuje v této fázi na poněkud vágnější přístup k testování. Některé výsledky by také měly být detailněji interpretovány, například dominance uživatelů z prvního stupně. Samotný způsob získávání zpětné vazby uživatelů (kapitola 6.4) pak ukazuje na rezervy v metodických znalostech v této oblasti; je to škoda, protože autor měl k dispozici velké množství uživatelů a strukturovanější zpětná vazba (například tvrzení s využitím Likertovy škály) by přinesla lepší informace. Kvalitativní hodnocení učitelské části je nicméně zpracováno přínosně.

Evaluation level: zadání splněno a práce obsahuje podstatná rozšíření

Předložená práce splňuje všechny body zadání, a to většinou velmi pečlivě a do hloubky. Určitý prostor pro zlepšení by se mohl nacházet v části zaměřené na uživatelskou zkušenost, kterou by bylo možné zpracovat ještě o něco lépe. Jednotlivé body zadání jsou nicméně v detailu značně komplexní a autor je řešil kvalitně a odborně. Výsledné řešení navíc obsahuje i část určenou pro učitele, což jde podstatně nad rámec původních požadavků. 

Vlastní postupy a návrhy jsou v práci dobře odděleny od převzatých znalostí a autor se opírá o širokou škálu relevantních studijních zdrojů. Autor ale měl využít i doporučenou literaturu, což by mohlo vést k lepší analýze uživatelských potřeb a revizi návrhu GUI.