Bc. Michal Kianička se ve své diplomové práci věnoval systematickému studiu interakcí alginátu a jeho strukturních komponent, konkrétně homooligomerních úseků kyseliny guluronové a manuronové, s vybranými kovovými ionty. Obecným cílem práce bylo přispět k hlubšímu pochopení termodynamických aspektů těchto interakcí a jejich role v procesu gelace alginátu.



Zvolené téma kladlo na studenta nadstandardní nároky zejména z hlediska šíře teoretického záběru i zvládnutí různorodých metodologických přístupů, zahrnujících konduktometrii, potenciometrii, rozptylové a kalorimetrické techniky. Rád konstatuji, že se student tohoto náročného tématu zhostil velmi dobře.

Především v závěrečné etapě experimentální práce pracoval intenzivně a prokázal vysokou míru samostatnosti, a to nejen při vlastní laboratorní činnosti, ale také při práci s odbornou literaturou a aplikaci literárních poznatků při interpretaci dosažených výsledků i plánování navazujících experimentálních kroků. Díky tomu se mu podařilo shromáždit cenný soubor originálních experimentálních dat s jednoznačným publikačním potenciálem.



Diplomovou práci Bc. Michala Kianičky doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Výborně“.

Diplomová práce Michala Kianičky se zabývá zkoumáním interakcí alginátů, resp. jeho modelových analogů s kovovými ionty. Vlastní práce má necelých sedmdesát stran, doplněných o několik stran příloh (dalších ukázek experimentálních dat). Rozsah práce je adekvátní, struktura tradiční. Obsahuje i část definující cíle práce, což zmiňuji proto, že někdy chybívá.
Formální úprava se při odevzdávání pouze elektronické verze hodnotí obtížně. Měl jsem k dispozic pracovní výtisk, který se jevil slušně. Při různorodosti zkoumaných vzorků bych uvítal podrobnější popisky obrázků, aby bylo plně jasné, o jaký konkrétní systém jde a jaký přesně technický postup obrázek znázorňuje. Např. u obr. 19 (str. 46) není jasné, co přesně bylo v kyvetě. Exo- a endo-směr je vhodné uvádět i v obrázcích, přímo v textu se tato informace ztratí, zejména je-li uvedena jen jednou.
Z odborného hlediska mi není moc jasný pojem neutrální polyelektrolyt (str. 8) a jak souvisí se základní vlastností (poly)elektrolytů – schopností disociace. Rovnice (2) (str. 18) vypadá jako definice Gibbsovy energie či samovolnosti, ale jde jen o důsledek spojení prvé a druhé věty u jednoduchých (uniformních) systémů v rovnováze za konstantní teploty. Jednotky na obr. 15 a 16, i jinde, co se týká Z-Ave, vypadají podivně, není jasné, jak souvisejí s pracovním rozsahem přístroje. Zatímco u použitých alginátů je uvedena molekulová hmotnost, u jejich strukturních (pod)modelů chybí. Na str. 45 to v diskusi vypadá, že by měď měla tvořit vodíkové můstky, což zřejmě nebude. V diskusi obr. 22 na str. 46 se mluví o rychlosti, ale kinetické studie prováděny nebyly. Symbol deltaQ (str. 52 a dále) je nevhodný, buď jde prostě o teplo (Q), nebo o změnu entalpie (deltaH).
Turbidimetrická měření je potřeba provádět mimo absorpci světla zkoumaných systémů. Obr. 19 (str. 44) tuto informaci asi neposkytuje, související diskuse to nerozebírá. Zejména obr. 29 (str. 52) obsahuje snad při jediném titračním přídavku (z obrázku není zřetelné) současně exo- i endotermický pík, škoda že tento zvláštní jev není podrobněji diskutován. Naopak opakované kolísání signálu pro měď v závislosti na příslušném molárním poměru (obr. 16 na str. 42) je pro diskusi docela důležité. Takováto kolísání budí pozornost z hlediska relevance, reprodukovatelnosti ap., což diskutováno není.
Souhrnně. Práce přináší nové poznatky o interakci mezi alginátem a kovovými ionty, z hlediska elektrochemie, termodynamiky i související agregace. Diplomant prokázal schopnost samostatné tvůrčí práce v oblasti chemie, po stránce experimentální i teoretické. Doporučuji diplomovou práci k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Je tedy kolísání dat pro měď na obr. 18 významné, jak bylo reprodukovatelné?
2. V souvislosti s měřením turbidity a DLS – bylo něco možno pozorovat i pouhým okem, včetně rozdílů mezi jednotlivými systémy?
3. Nebyla informace o zastoupení G a M jednotek u použitých alginátů? Aspoň zda bylo podobné, odlišné?