Student Petr Klíma zpracoval bakalářskou práci na téma tvorby fyzikálních komplexů mez hydrofilním polymerem hyaluronanem a modelovou hydrofobní látkou, fluorescenční sondou nilská červeň. Postup tvorby komplexu zahrnoval vytvoření filmu z roztoku sondy a polymeru a následnou rehydrataci tohoto filmu. Ověření tvorby komplexu bylo založeno na solvatochromním chování fluorescenční sondy nilská červeň. Celkově by této práci slušela větší pečlivost a větší časová dotace ze strany studenta jak v experimentální části, tak i při zpracování finální verze bakalářské práce. Je potřeba uvést, že práce měla principiálně jednoduchý, nicméně velmi zdlouhavý charakter s netriviálním hodnocením získaných výsledků. Při zahrnutí výše zmíněného práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení stupněm B/velmi dobře.

Předložená bakalářská práce se zabývá přípravou tenkých polymerních filmů na bázi hyaluronanu metodou odpařování rozpouštědla a pomocí fluorescenčních technik zkoumá vliv koncentrace polymeru na vlastnosti výsledných systémů. Práce je dělena na Úvod, Teoretickou část, Cíle práce, Experimentální část, Výsledky a diskuze, a Závěr.
Teoretická část práce je trochu nepřehledná, hodilo by se lépe vysvětlit pojmy a doplnit více obrázků (např. v části 2.3 Fluorescence je zmíněn Jablonského diagram, ale není uveden). Současný stav řešené problematiky se jako samostatná část v práci nevyskytuje, spíše jsou relevantní články jen krátce zmíněny v některých podkapitolách teoretické části, což příliš neposkytuje dostatečný prostor k jejich vysvětlení. Cíle práce jsou velmi stručně shrnuty v malém odstavci, vhodnější by bylo začlenit i podrobnější popis jednotlivých cílů. V experimentální části by pro lepší přehlednost mohlo být použito i dělení 4.2.1 a dále, místo tří neočíslovaných podnadpisů.
V části výsledky a diskuze se nachází nedostatky a chybějící vysvětlení. Jsou zde zmíněny teoretické výtěžky, nicméně není ukázáno, jak byly tyto hodnoty získány. Stejně tak se v práci diskutuje změna polohy emisního maxima, nicméně žádné hodnoty emisních maxim nejsou nikde zmíněny. To způsobuje problém např. u Tab.1, kde jsou prezentovány hodnoty těžiště spektra v jednotkách vlnočtu, bez jakékoli zmínky, z jakých hodnot byly vypočítány. V Tab.1 u vzorku R1 pro koncentraci 0,1 % je hodnota desetkrát nižší než všechny ostatní. Předpokládám, že je to pouze z důvodu překlepu, nicméně to není ověřitelné. V textu je poté zmíněno, že „rehydratované vzorky z filmů dosahují stabilně vyšších hodnot vlnočtu než výchozí referenční roztok“. Jelikož pro koncentraci 0,1% je hodnota reference R2 = 14909 cm-1 a vzorku V2 = 14908 cm-1, tak se tohle tvrzení jeví jako nepravdivé.
U zpracovaných grafů je několik problémů. Grafy na Obr. 4 až 11 mají na ose y exponenciální zápisy čísel, to samé platí pro Obr. 20. Dále na všech osách napříč celou prací chybí odrážky, resp. úsečky mezi hodnotami napsaných u osy. Obr. 6 je v textu popsán jako „druhé měření“, to samé je napsané u následujícího Obr. 7. U všech obrázků znázorňující grafy chybí vysvětlení legendy v popisku obrázku, velmi problematické je to např. u Obr. 12 a 13. Dále u Obr. 12, 13, 14 ,15 se linky V1 a R1 při pohledu na graf od sebe nedají barevně rozlišit. Grafy na Obr. 22 a 23 z nějakého důvodu nemají stejné rozmezí osy x, přestože měření proběhlo ve stejném intervalu a v textu jsou přímo porovnávány.
Dále se v práci vyskytují neobvyklé a zarážející formulace, špatné skloňování (str. 7) a/nebo špatné spojky a předložky (str. 7,11), citově zabarvené výrazy (hlavně na str. 8 a 9), neznámé slovo (str. 9 „interkonatovány“); a drobné překlepy (str. 23, 29, 31, 33).
V závěru chybí vize dalších možných experimentů a budoucího výzkumu, odrážející se ze získaných výsledků.
Citací je uvedeno spíše menší množství. Na str. 9 je 6x ze sebou uvedena citace č. [13]. Dále jména u citace č. [12] jsou napsána normálně (tedy s pouze s velkým počátečním písmenem), všechny ostatní citace mají z nějakého důvodu všechna písmena velká.
Celkově vzato práce není špatná, jen by jí slušelo důkladnější rozebrání problematiky a pečlivější zpracování výsledků. Přestože má práce přijatelný rozsah, působí relativně krátce a stručně, což by samo o sobě nevadilo, pokud by nechyběly zmíněné relevantní informace.
Navzdory výše zmíněným nedostatkům práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „C – dobře“. Topics for thesis defence:

1. Vysvětlete, prosím, proč byly zvoleny zrovna tyto koncentrace (0,1% a 1%) hyaluronanového roztoku, (a nebyla přidána např. koncentrace 0,5% s ohledem na jejich rozdílnost), a proč byl zvolen hyaluronan o dané molekulové hmotnosti?
2. Jak jste stanovoval teoretický výtěžek? Zhodnotil byste výtěžnost jako dostatečnou, nebo je to něco co by chtělo v budoucnu vylepšit?
3. Doplňte prosím zmiňovaná emisní maxima, která byla použita pro výpočty vlnočtu a porovnejte jejich posun.