Diplomová práce Terezy Drulákové vykazuje velmi nízkou míru shody s jinými dokumenty (pod 1 %), což svědčí o vysoké míře originality zpracování. Práce je zaměřena na studium vlivu přírodních látek na UV indukovanou buněčnou senescenci a kombinuje kvalitně zpracovanou teoretickou část s experimentální částí realizovanou na buněčných modelech fibroblastů a keratinocytů. Studentka úspěšně zvládla metodiky zahrnující kultivaci buněk, test viability MTT, SA β gal test i RT qPCR a prokázala schopnost samostatné práce a kritické interpretace výsledků. Bylo prokázáno, že účinky sledovaných látek (EGCG a GSE) na senescenci jsou závislé na typu buněk i podmínkách experimentu a nelze je považovat za univerzálně protektivní. Výsledky jsou přehledně prezentovány a diskutovány v kontextu současných poznatků a práce má potenciál dalšího využití v oblasti výzkumu buněčného stárnutí a ochranných mechanismů. Práce splňuje všechny požadavky kladené na diplomovou práci, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji hodnocení výborně (A).

Hlavními cíli diplomové práce Terezy Drulákové bylo studium vlivu epigallokatechin-gallátu (EGCG) a extraktu z grepových jader (GSE) na viabilitu dvou typů lidských kožních buněk, a také sledování vlivu zmíněných látek na UV-zářením vyvolanou senescenci těchto buněk. Téma je vysoce aktuální a teoretická část práce je napsána přehledně a srozumitelně, s občasným výskytem překlepů, které ale odbornou úroveň textu výrazně nesnižují. Celá práce je podložena sedmdesáti čtyřmi literárními zdroji, z nichž většinu tvoří zahraniční články v odborných časopisech. Výsledková část práce je napsána čtivě a závěry až na jednu výjimku odpovídají uvedeným výsledkům. Touto výjimkou je závěr na str. 55, kde autorka uvádí, že metoda RT-PCR nebyla vhodná pro analýzu vzorků s přidaným extraktem z grepových jader. V tomto případě byla spíše než PCR hlavním problémem použitá metoda izolace RNA. K výsledkové části mám několik dalších výhrad:
•    V části kapitoly 4.2, která se zabývá stanovením vhodné dávky UVA záření pro vyvolání buněčné senescence, autorka uvádí tři fotografie lidských fibroblastů po ozáření třemi různými dávkami UVA záření, ale v případě lidských keratinocytů je uvedena pouze jedna fotografie. V tomto případě by bylo vhodné uvést výsledky experimentů s keratinocyty v podobném rozsahu, jako je tomu u výsledků experimentů s fibroblasty.
•    Bylo by vhodné uvést alespoň do přílohy výsledky izolace RNA.
•    Na snímky buněk by bylo vhodné uvést měřítko (alespoň v případech, kdy snímek slouží jako podklad diskuse o velikosti buněk).
•    V textu chybí odkazy na některé snímky a grafy (např. obr. 17 a 18, graf 6, který není diskutován vůbec).
•    Obrázky 23 a 24 jsou vloženy v nízké kvalitě a chybí v nich legenda, obr. 24 je popsán jako závislost integrované intenzity fluorescence na teplotě, přestože se jedná o fluorescenci derivovanou.
•    Přehlednost tabulek č. 9 a 10 by byla lepší bez svislého ohraničení. Dále by přehlednost tabulek zlepšilo uspořádání výsledků dle dávky UV záření, kdy by ihned po každém kontrolním vzorku následovaly vzorky s přidaným EGCG (respektive GSE) a oddělení jednotlivých skupin vzorků pomocí silnějšího ohraničení.
I přes výše zmíněné nedostatky byly cíle práce splněny v plné šíři. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A – výborně. Topics for thesis defence:

1. Na str. 55 zmiňujete vznik bezbarvých viskózních shluků v roztoku během izolace RNA ze vzorků s GSE. O jaký typ kontaminantů se vzhledem ke složení vzorků mohlo jednat?
2. Existuje postup izolace RNA, jehož pomocí by bylo možné odstranit kontaminanty pocházející z GSE a zároveň zachovat integritu RNA? Pokud ano, popište takový postup.
3. V práci jste využívala GSE o koncentraci 2,5 mg/ml a EGCG o koncentraci 100 μmol/l. Dovoluje současná evropská legislativa využití GSE a EGCG o těchto koncentracích v kosmetických výrobcích?