Bc. Aleksandra Dimidova zpracovala diplomovou práci na téma popisu interakce lipozomů z vaječného lecitinu a nativního a hydrofobně modifikovaného hyaluronanu. Práce se opírala o techniky rozptylu světla a fluorescenční spektroskopii pro popis změny fyzikálně chemických parametrů lipozomů za přítomnosti nativního a hydrofobně modifikovaného hyaluronanu. Vzhledem ke zvolenému typu derivátu, kterým byl palmitoylhyaluronan, a komerční dostupnosti jeho variant, ve smyslu molekulové hmotnosti a stupně substituce, bylo nutné překonat velké množství problémů, zejména jeho rozpustnost. Vzhledem k obtížné formulaci komplexů s hydrofobně modifikovaným hyaluronanem tak výsledky tvoří solidní základ pro další výzkum dekorování vezikulárních systémů hydrofobně modifikovanými biopolymery. 

V rámci rozsahu diplomové práce jsem s prací a interpretací dat spokojen, doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnocení stupněm A/výborně.

Diplomová práce Bc. Alexandry Dimidové se zaměřuje na studium komplexace liposomů na bázi vaječného lecitinu s hyaluronanem a jeho hydrofobně modifikovaným derivátem. Studentka ve své práci pro tyto účely využívá metody fluorescenční spektroskopie, dynamického a elektroforetického rozptylu světla. Tematicky se jedná o zajímavou a aktuální oblast, která vhodně zapadá do odborného zaměření pracoviště i studentčina studijního programu.
Diplomová práce v rozsahu 53 stran + 2 strany příloh (úvod – 1 str., teoretická část – 20 str., experimentální část – 3 str., výsledky a diskuse – 14 str. a závěr – 2 str.) odpovídá standardnímu rozsahu pro daný typ závěrečné práce. Struktura práce je logická a přehledná. Drobnou připomínku mám ke skutečnosti, že aktuální odborná literatura je v práci do značné míry rozmělněna přímo do teoretické části. Vhodnější by bylo ji oddělit do samostatné kapitoly. Studentka ve své práci využila celkem 70 literárních zdrojů (převážně odborných zdrojů, ovšem nezanedbatelnou část tvoří také citace www stránek), což je vysoký počet pro daný typ práce a svědčí to o studentčině dobré orientaci v tematicky relevantní odborné literatuře. Citace jsou v textu až na drobné výjimky (u převzatých obrázků 3, 8 a 10 chybí uvedení zdroje) zpracovány správně dle normy ČSN ISO 690.
Po jazykové stránce je práce psána dobrou, čtivou a srozumitelnou formou, i když se studentka místy nevyvarovala překlepů nebo gramatických chyb. Studentka místy využívá  počeštěná anglická slova jako „hydrodynamický diametr“ nebo „nanopartikulární systémy“, což není vhodné. Z formálního hlediska se v práci vyskytují spíše drobnější nedostatky (např. závorky v textu musí být rovným řezem písma; místy je nesprávně použit symbol pomlčky a spojovníku; proměnné v textu musí být naopak kurzívou). Z věcného hlediska musím upozornit na chybné paušální zařazení lipozomů o velikosti 50–500 nm paušálně mezi nanočástice (str. 8).
Za velmi pozitivní považuji systematický přístup studentky k realizaci experimentální části práce. Získaná data jsou vhodně zpracována a studentka prokázala schopnost jejich interpretace v širším kontextu. V práci tak je poměrně detailně popsána optimalizace postupu přípravy liposomálních systémů i podmínky jejich následné komplexace s hyaluronanovými strukturami. Přehledně je vyhodnocen vliv disperzního prostředí na stabilitu připravených liposomů a je ukázáno, že použité prostředí (0,9% NaCl nebo PBS) může negativně působit na stabilitu systémů. Výsledky získané pomocí DLS, ELS a fluorescenční spektroskopie jsou prezentovány přehledně a studentka je komentuje v odpovídajících souvislostech. Místy bych si však dovolil polemizovat s vysvětlením některých dle mého názoru náhodných odchylek v distribucích velikosti částic a hodnotách zeta potenciálu. Při interpretaci těchto rozdílů by asi bylo třeba více zohlednit experimentální odchylku a počet provedených opakování. Větší statistický soubor by pravděpodobně mohl některé diskutované odchylky eliminovat.
Závěrem lze konstatovat, že diplomová práce Bc. Alexandry Dimidové představuje kvalitně zpracované dílo, které splňuje všechny cíle definované v zadání. Studentka prokázala schopnost samostatné experimentální práce, orientace v odborné literatuře i interpretace výsledků ve vzájemných souvislostech. Uvedené připomínky mají převážně formální nebo dílčí věcný charakter a nesnižují celkově velmi dobrou úroveň práce. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji ji hodnotit stupněm „výborně“ (A). Topics for thesis defence:

1. 3) Studentka využívá pro charakterizaci liposomálních systémů metody DLS a ELS. Kolikrát byla jednotlivá měření opakována a jak byla při interpretaci výsledků zohledněna experimentální odchylka?
2. 1) Má studentka představu, jakým způsobem dochází k interakci nativního resp. modifikovaného hyaluronanu s použitými lipozomy? Jaké další metody by studentka navrhla pro ověření svých závěrů?
3. 2) V práci je kromě základního výstupu z DLS měření - intenzitních distribucí velikosti částic využito i objemových distribucí velikosti částic. Za jakých předpokladů je možné objemové distribuční křivky využit jako relevantní výstupy z DLS měření?