Diplomová práce studentky Bc. Kamily Súkeníkové se zabývá problematikou analýzy reziduí léčiv ve včelích produktech a včelách pomocí UHPLC-MS/MS. Zvolené téma je z hlediska analytické chemie, environmentální problematiky i bezpečnosti potravin velmi aktuální a současně i experimentálně náročné, zejména s ohledem na široké spektrum sledovaných analytů a odlišný charakter analyzovaných matric.
Studentka prokázala schopnost orientace v odborné literatuře, využila celé řady literárních zdrojů, týkajících se vlastností, osudu, environmentálních hladin léčiv ve složkách životního prostředí a biotických matricích jako je med, které zpracovala do čtivé rešerše. Kladně hodnotím přehledné zpracování rešerše zahrnující extrakční techniky SPE a QuEChERS uvažované pro účely práce. Množství využitých literárních zdrojů je na jedné straně chválihodné, na druhé straně chybí důslednost v jejich kontrole, což dokládají duplicity ve jménech spoluautorů v závěrečném seznamu. Tento fakt znesnadňuje orientaci a faktickou kontrolu informací. V textu se místy objevují nepřesné formulace, překlepy a nejednotná odborná terminologie.
Studentka prokázala schopnost samostatné laboratorní práce, osvojila si práci s moderní instrumentální technikou UHPLC-ESI-TQ, provedla celou řadu experimentů v rámci optimalizace extrakčních postupů pro různé typy matric. Rozsah experimentální části práce byl rozsáhlý nejenom z hlediska snahy o porovnání více extrakčních přístupů, ale i vzhledem k množství zpracovaných vzorků různého charakteru matric. Nicméně výstupy v oblasti validace metody by bylo potřeba „dotáhnout“ a soustředit se na kvalitu prezentovaných dat.
Z jazykového a stylistického hlediska mám výtku k nedodržení vědeckého plurálu či pasivní formy vyjadřování. Autorka navzdory upozorňování setrvala u příliš subjektivního vyjadřování v první osobě jednotného čísla. V závěru práce bylo opomenuto posouzení rizik plynoucích z konzumace medu.
Studentka se dobře zorientovala ve složité problematice, kterou multireziduální analýza různých skupin farmaceutik v takto rozdílných matricích beze sporu je. Osvojila si techniku UHPLC-MS/MS. Vykázala velké množství experimentální práce, avšak diplomová práce má „rezervy“ ve zpracování výsledků. Diplomovou práci hodnotím velmi dobře – B.

Předložená diplomová práce Bc. Kamily Súkeníkové s názvem Stanovení reziduí vybraných léčiv v medu a včelách se zabývá aktuální problematikou stanovení reziduí léčiv ve včelích produktech a ve včelách pomocí UHPLC-MS/MS. Práce má rozsah 109 stran včetně seznamu literatury a příloh, obsahuje 169 literárních zdrojů a experimentálně se zaměřuje na stanovení 50 vybraných analytů v matricích medu, včelího vosku a těl uhynulých včel. Téma je z hlediska analytické chemie, environmentálního monitoringu i bezpečnosti potravin relevantní a zajímavé. Pozitivně lze hodnotit snahu o porovnání více extrakčních postupů, práci s rozdílnými matricemi a využití citlivé instrumentální techniky. Přesto práce vykazuje řadu odborných, metodických i formálních nedostatků.
Zadání diplomové práce požadovalo vypracování rešerše zaměřené na kontaminaci medu rezidui léčiv, optimalizaci extrakční a analytické metody, analýzu medů, pláství, popř. těl uhynulých včel od včelařů v ČR a SR a následné vyhodnocení výsledků včetně posouzení rizik plynoucích z konzumace této komodity. Z dodané práce však vyplývá, že experimentální soubor vzorků pochází ze Slovenska, zatímco české vzorky v práci nejsou uvedeny ani není zdůvodněno jejich vynechání. Nedostatečně je zpracováno také samotné posouzení, zda nalezené koncentrace mohou představovat reálné zdravotní riziko.
Teoretická část práce je rozsáhlá a zahrnuje charakteristiku léčiv, jejich environmentální výskyt, vlastnosti včelích matric a přehled extrakčních a analytických metod. Rozsah rešerše je na první pohled značný, nicméně její kvalita je problematická. V některých pasážích je text pouze přeložený ze sekundárních zdrojů bez důsledného dohledání původních citací nebo správného citování. V seznamu literatury se opakovaně objevují záznamy, u nichž jsou od druhého autora dále uvedena totožná jména spoluautorů, přestože k daným publikacím zjevně nepatří. Tento problém je patrný například u citací č. 6, 7, 33 a dalších a neopakuje se tedy pouze ojediněle. Takto zpracovaný citační aparát je obtížně kontrolovatelný a výrazně snižuje důvěryhodnost teoretické části práce. Za problematické považuji také členění kapitoly o hmotnostní spektrometrii. Kvadrupólový analyzátor, který je relevantní pro použitý přístroj typu trojitý kvadrupól, je zařazen pod kapitolu nazvanou 4.4.3 Orbitrap, a působí tak jako podřazená část kapitoly. V práci se také objevují odborné a jazykové chyby, například „Orbitap“, „seskvihyydrát“, nejednotné názvy analytů a další překlepy. Některé obrázky a tabulky jsou převzaté z předchozí bakalářské práce studentky, která ale není citována.
Za nedostatek považuji prezentaci a validaci analytické metody. V práci zcela chybí kalibrační křivky, jejich rovnice, korelační koeficienty, kalibrační rozsahy a přehled použitých kalibračních bodů. Autorka uvádí, že pro výpočet LOD použila pět nejnižších koncentračních úrovní kalibrační křivky a blank jako nulový bod, ale nikde není uvedeno, o jaké koncentrace šlo a jaké byly parametry těchto křivek. Bez těchto údajů nelze ověřit správnost výpočtu LOD/LOQ ani posoudit linearitu metody. V práci se rovněž nenachází žádné chromatogramy.
Některé látky jsou označeny jako validované, přestože výtěžnosti jsou nízké, vysoce variabilní nebo výrazně ovlivněné matricovým efektem. U části výsledků jsou číselné hodnoty pouze nad LOD, ale pod LOQ (např. Tabulka 6.12 a 6.14), takové látky mohou být detekovány, nikoli spolehlivě kvantifikovány. Příkladem je nález roxitromycinu ve vzorku medu, kde je uvedena koncentrace 19,64 ± 34,01 ng/g při hodnotách LOD 10,67 ng/g a LOQ 35,21 ng/g. Tento výsledek se nachází pod limitem kvantifikace a vysoká směrodatná odchylka, která převyšuje samotnou průměrnou hodnotu, navíc ukazuje na značnou nejistotu stanovení. Tato skutečnost není v interpretaci důsledně respektována, zejména při diskusi reálných vzorků. Vzhledem k velmi vysokému počtu sledovaných analytů, jejich rozdílným fyzikálně-chemickým vlastnostem a současně k použití tří velmi odlišných matric by bylo vhodnější zaměřit práci spíše na kvalitu, robustnost a spolehlivost stanovení menšího počtu vybraných látek než na kvantitativně rozsáhlý, ale nedostatečně validačně podložený multireziduální přístup.
Struktura práce není vždy logická. Výsledky optimalizace extrakčních metod jsou diskutovány ještě před popisem extrakčních postupů. Kapitola 6.4 je navíc velmi stručná a nepřesně formulovaná, v úvodu se odkazuje na „podkapitoly 6.4 a 6.4“ a v postupech jsou chyby v jednotkách i formulacích, například QuEChRS nebo centrifugace při „300 otáčkách za minútu“, pravděpodobně místo 3000 rpm.
Formální úroveň práce je kolísavá. Text je často psán v první osobě jednotného čísla, což není vhodné pro odborný styl diplomové práce. Objevují se neformální a nevhodné formulace, například „výsledky opäť potvrdzujú moje domnienky“, přičemž odborný text by měl vycházet z dat a formulovat závěry věcně.
Celkově lze konstatovat, že práce se zabývá velmi zajímavým tématem a obsahuje rozsáhlou experimentální část. Studentka prokázala značnou experimentální aktivitu a snahu pracovat s náročnými matricemi i širokým spektrem analytů. Odborné zpracování práce má však určité limity, zejména v oblasti validace, prezentace kalibračních dat a chromatogramů, interpretace výsledků pod LOQ a posouzení rizik z konzumace medu. Práce se snaží obsáhnout velmi široké spektrum analytů a matric, avšak částečně na úkor kvality zpracování klíčových analytických parametrů. I přes uvedené výhrady práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Řada výsledků reálných vzorků je nad LOD, ale pod LOQ. Jaký je rozdíl mezi detekcí a kvantifikací analytu a jak by měly být tyto výsledky správně interpretovány?
2. Některé látky označujete jako úspěšně validované, přestože vykazují nízké nebo vysoké výtěžnosti, vysoké směrodatné odchylky nebo výrazný matricový efekt. Jaká kritéria jste použila pro označení metody za validovanou?
3. Jak byly připraveny blanky a matricové kalibrace pro med, vosk a včely? Byly použité blankové matrice ověřeny jako prosté sledovaných analytů?
4. Které látky byste na základě výsledků považovala za skutečně vhodné pro spolehlivé kvantitativní stanovení v medu, vosku a včelách?
5. Jak byste tedy na základě získaných dat vyhodnotila, zda konzumace analyzovaných vzorků představuje riziko pro spotřebitele?