Bc. Pavlína Otřísalová ve své diplomové práci navazovala na předešlý výzkum v rámci projektu GA23-04951S, zaměřený mimo jiné na aspekty využití kvarterních amoniových solí pro modifikaci reologických vlastností metakaolinových geopolymerů. Svému tématu se začala věnovat včas, rychle se v něm zorientovala, aktivně přispívala k návrhům složení připravovaných suspenzí a kriticky je hodnotila, během měření na reometru i následné analýze získaných dat byla samostatná. Velmi oceňuji také to, že se z vlastní vůle a v rekordním čase dokázala naučit pracovat s programem Origin, ve kterém tvořila grafy. Vůle jí bohužel naopak trochu chyběla v některých jiných aspektech, kde jsem i vzhledem ke zkušenostem s prací bakalářskou očekával trochu hladší průběh. Na mysli mám zejména její liknavý přístup k sepisování práce a v určitých obdobích i vysokou aktivační energii k realizaci experimentů. Samotná práce, zejména její teoretická část, se proto rodila poměrně pomalu, z čehož zejména v posledních týdnech před odevzdáním pramenila značná časová tíseň a s ní spojená zvýšená chybovost v některých formulacích. I přes tyto peripetie se však podařilo odevzdat práci na vysoké úrovni. Mé celkové hodnocení je proto velmi dobré.

Předložená práce se zabývá studiem vlivu různých parametrů při přípravě geopolymerních směsí s kvarterními amoniovými solemi na jejich stabilitu a reologické vlastnosti. Stěžejními parametry byly druh a koncentrace alkalického aktivátoru a koncentrace organické přísady. Rešeršní část obsahuje podrobný popis přípravy geopolymerů a perspektivu jejich využití ve stavební praxi s důrazem na aditivní výrobu a 3D tisk. Dále je zde popsáno běžné využití kvartérních amoniových solí jako přísad v různých průmyslových oborech a v neposlední řadě jsou uvedeny principy a různé aspekty reologických měření.
Experimentální část je zaměřena především na popis reologického chování na základě tokových, tak i oscilačních měření. Tato měření jsou pak doplněna o další analýzy, jako jsou měření povrchového napětí, sedimentační analýzy a termogravimetrická analýza. Výsledky jsou zobrazeny do přehledných grafů a tabulek a podrobně diskutovány v textu. Diplomová práce Bc. Pavlíny Otřísalové přináší obrovské množství naměřených dat a detailně mapuje chování, které je v literatuře dosud málo prozkoumané. Oceňuji upřímnost, se kterou studentka identifikuje anomálie (např. nestandardní chování koncentrace 0,1 M) a nesrovnalosti mezi metodami. Bylo by však dobré, se pokusit o jejich vysvětlení alespoň na základě možných hypotéz. Vyslovené závěry jsou pak v souladu s experimentálně zjištěnými daty.
Formální, grafická a jazyková úprava práce je na velmi dobré úrovni. Práce je vhodně členěna do kapitol, jejichž rozložení odpovídá standardní vědecké práci. Text je vhodně doplněn o tabulky a barevné obrázky, které napomáhají pochopení textu. Ačkoli text obsahuje řadu překlepů (např. strany 9, 10, 42), je psán srozumitelně.
Předložená práce splňuje všechny požadavky kladené na vypracování diplomové práce, a proto ji doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Na straně 13 autorka píše, že popílky se používají ve stavebnictví jako přísada do portlandského cementu. Jaký je rozdíl mezi přísadou a příměsí?
2. Jaké optimální reologické parametry by měla mít geopolymerní směs, aby byla vhodná pro 3D tisk?
3. Proč autorka uvádí koncentraci vodných roztoků DDAB a CTAB v mmol/kgML (str. 28)? Toto označení mi přijde poněkud zavádějící a těžko si lze pod tím představit koncentraci samotného vodného roztoku v mmol/l. Vzhledem k omezené rozpustnosti DDAB vyvstává otázka, zda se jednalo opravdu o roztok nebo to byla suspenze. Z mé zkušenosti již koncentrace 3 mmol/l je na samé hranici rozpustnosti za laboratorní teploty.
4. Jakým způsobem byly extrahovány parametry G’ a tan delta u oscilačních měření? Jedná se o průměrnou hodnotu z celé LVR oblasti nebo je to nějaká konkrétní hodnota pro zvolenou oscilační amplitudu?
5. Čím si vysvětlujete tak výraznou nestabilitu suspenzí metalupku v roztoku s velmi nízkým obsahem alkálií a zcela odlišné reologické chování směsi s obsahem 0,1M Na+? Jakou další metodu byste mohla použít pro posouzení stability?
6. Jaká jsou možná vysvětlení pro vznik zlomů na tokových křivkách geopolymerních past s obsahem KAS?