Předložená bakalářská práce studenta Pavla Tesaře na téma „Syntéza zeolitu typu X z geopolymerních prekursorů“ je věnována problematice přípravy krystalických mikroporézních materiálů z amorfních hlinitokřemičitých systémů. Práce je standardně a logicky členěna na úvod, definici cílů, teoretickou část, popis experimentálních postupů, prezentaci výsledků, jejich diskusi a závěr.
Teoretická část práce podává ucelený a přehledný vhled do problematiky geopolymerů a zeolitů, jejich struktury, mechanismů vzniku a vzájemných souvislostí. Autor se rovněž věnuje možnostem praktického využití těchto materiálů, zejména v oblasti pokročilých oxidačních procesů (AOP) a environmentálních technologií, jako je zachytávání CO2. Literární rešerše je zpracována na dobré úrovni a opírá se o relevantní, převážně zahraniční literární zdroje.
Experimentální část se zaměřuje na vlastní přípravu geopolymerních prekurzorů o definovaném složení a jejich následnou transformaci na zeolit se strukturou faujasitu (typ FAU X) pomocí hydrotermální metody v autoklávu. V rámci experimentů byl systematicky sledován vliv klíčových parametrů, jako jsou teplota (21–80 °C), chemické prostředí (NaOH vs. demineralizovaná voda) a mechanická forma prekurzoru, na proces nukleace a růst krystalů. Pro charakterizaci produktů z pohledu fázového složení a morfologie student využil širokou škálu pokročilých analytických metod.
Získané výsledky a jejich následná diskuse ukazují, že proces krystalizace zeolitu je výrazně závislý na zvolených podmínkách. Nejlepších výsledků z hlediska krystalinity připraveného zeolitu bylo dosaženo v prostředí demineralizované vody při teplotě 80 °C. Přestože XRD a SEM analýzy potvrdily, že v produktech zůstává podíl amorfní fáze a inertních minerálů z výchozího metakaolinu (zejména mullitu), autor dokázal tyto skutečnosti správně interpretovat a identifikovat příčiny v reaktivitě vstupních surovin.
Student prokázal schopnost samostatně řešit zadanou problematiku, od laboratorní přípravy vzorků až po komplexní interpretaci naměřených dat. Předložená práce svým rozsahem a kvalitou zpracování splňuje stanovené cíle. Na základě výše uvedeného práci hodnotím stupněm „A“ a doporučuji k obhajobě.

Bakalářská práce Pavla Tesaře se zabývá syntézou zeolitů z geopolymerních prekursorů. Jádrem práce je příprava geopolymerních prekursorů za různých podmínek s následnou hydrotermální transformací na zeolity.
Práce je logicky členěna na jednotlivé části. Z typografického a pravopisného hlediska se v práci vyskytuje několik nepřesností. V teoretické části student prokázal schopnost správně používat odbornou literaturu. Zacílení na geopolymery a zeolity je správné vzhledem k tématu práce, nicméně bych doporučil její mírné rozšíření v oblasti pokročilých oxidačních procesů, které jsou přímo zmíněny v cíli práce, a hlavně v teorii není ani zmínka o zeolitu typu faujasitu X, který je pak předmětem experimentální části.
V experimentální části je nejdříve popsaný postup přípravy vzorků a následné analytické metody. Pro lepší přehlednost bych doporučil na začátek experimentální části přidat nějaké grafické vyjádření postupu přípravy nebo např. tabulku 2, která shrnuje přehled vzorků. Takto se v tom docela obtížně orientovalo. Následovalo shrnutí výsledků. Výsledky byly zpracovány do grafů a jednotlivé trendy poté srozumitelně popsány. Co pokulhává je přehlednost jednotlivých grafů. Legendy nejsou moc čitelné. V případě difrakcí by pro přehlednost bylo vhodnější identifikovat všechny významné difrakce přímo v grafu.
Další část práce tvořila diskuze, kde student správně porovnával dosažené výsledky s literaturou. Vše bylo nakonec shrnuto v závěru.

Nakonec pár připomínek:
•    V práci se vyskytují překlepy a chyby ve formátování např. anglický abstrakt na rozdíl od ostatního textu není zarovnán do bloku, str. 17 – konecentrací x koncentrací, kap. 3.2 VAxNTA x VANTA atd.
•    Str. 10, druhá věta – v tomto kontextu bych spíše použil termín křemičitany místo silikáty
•    Viktor Glukhovsky a Joseph Davidovits se oba zabývali alkalicky aktivovanými materiály. Nicméně Glukovsky se více zabýval aktivací strusky, která ve své struktuře obsahuje i značné množství vápníku, oproti tomu Davidovits cílil spíše na alkalicky aktivované hlinitokřemičitany. Oba tyto systémy poskytují odlišnou struktury výsledných produktů. Proto zmiňovat spory o prvenství objevu geopolymerů je mírně zavádějící.
•    Bylo by dobré si ujednotit a použit správný název SEM analýzy. Skenovací x rastrovací.
•    Rentgenová difrakce, rentgenová fluorescence – toto nejsou názvy metod. Rentgenová difrakční analýza, rentgenová fluorescenční spektrometrie.
•    V tab. 1 nejsou uvedeny všechny čísla na stejný počet číslic. Není specifikováno, jaké prvky jsou zahrnuty pod LE.
•    Obr. 11 patří spíše do teorie, a ne do experimentální části.
•    U nadpisu 3.6.4.2 a také 3.6.5.2 nekoresponduje název nadpisu a popis v prvním odstavci.
•    Pozor na opakování vět a stejných informací v diskuzi a závěru.


Práce splnila všechny vytyčené cíle a také všechny požadavky, které jsou kladené na bakalářské práce, proto ji doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. V práci je zmíněna fáze, „která nebyla jednoznačně určena v porovnání s dostupnou krystalografickou databází“ a zároveň je k ní přiřazen chemický vzorec Na6Al6Si10O32.12H2O. Na základě čeho, byl k této fázi přiřazen právě tento vzorec?
2. V diskuzi srovnáváte obr. 30 a obr. 31. Komentujete tam snižující se pozadí na difraktogramu. Čím je tento jev způsoben?