Diplomová práce byla zaměřena na stále aktuální environmentální problematiku, kterou přítomnost polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) ve vybraných rostlinných matricích a půdě beze sporu je.
Rešeršní část práce víceméně koresponduje s cíli práce, zabývá se zdroji, osudem PAHs v životním prostředí, možnostmi jejich biomonitoringu a stanovením v rostlinných matricích. Některé informace nejsou zcela relevantní řešené problematice a studentka se i přes připomínky neubránila duplicitě informací, popř. odborným terminologickým nepřesnostem a typografickým nedostatkům.
Experimentální část byla zaměřena spíše na ověření a porovnání extrakčních postupů než na jejich optimalizaci pro různé rostlinné matrice, protože použité postupy vycházely z literárních zdrojů. Z tohoto důvodu je název kapitoly do určité míry nepřesný a unikl pozornosti.
Při řešení práce studentka aktivně navrhla druhy a lokality odebíraných matric. Aktivně realizovala jednotlivé kroky experimentální části, zvládla laboratorní postupy i práci s instrumentální analytickou technikou. Oceňuji časovou náročnost experimentální části.
V rámci diskuse prokázala schopnost své výsledky komentovat a konfrontovat s literárními údaji, ne vždy však kriticky hodnotila vysoké návratnosti u některých analytů a nevyvodila všechny možné příčiny. Diskuse výsledků mohla být místy podrobnější a více kriticky zaměřená. V závěru práce vhodně sumarizovala získaná data, avšak některé interpretace mohly být ještě součástí diskuse.
Studentka prokázala schopnost samostatné experimentální práce, práce s odbornou literaturou a interpretace získaných výsledků.

Předložená diplomová práce Bc. Michaely Řepkové se zabývá problematikou polycyklických aromatických uhlovodíků v rostlinných matricích a půdě. Téma práce je aktuální a environmentálně významné, nicméně celkové zpracování práce vykazuje značné množství odborných, metodických, jazykových i formálních nedostatků. Přesto lze konstatovat, že cíle práce byly splněny.
Práce je členěna nepřehledně a obsah jednotlivých kapitol často neodpovídá jejich názvu ani zařazení. Informace týkající se vzorkování a charakteristiky lokalit jsou uvedeny až v kapitole Výsledky a diskuse, zatímco v experimentální části se objevují informace, které by měly být uvedeny v kapitole Teoretická část. V práci se navíc velmi často opakují stejné informace, zejména v teoretické části, která obsahuje i řadu zbytečných informací. Za zcela nadbytečnou považuji například kapitolu věnovanou kompetencím orgánů ČR v oblasti životního prostředí. Teoretická část vykazuje řadu odborných nepřesností. V textu jsou zaměňovány pojmy adsorpce a absorpce, opakovaně nesprávný název sloučeniny fenanthren (fenathren), neexistující výraz „kulter“, jednotky mimo soustavu SI a některé nerelevantní literární zdroje.
V experimentální části práce se vyskytují některé nejasnosti. Není například zřejmé, jak probíhala optimalizace extrakčních postupů, jaké parametry byly testovány a jakých bylo dosaženo výsledků, která data byla experimentálně naměřena a která byla pouze převzata z literatury. Přípravu jedné kalibrační křivky ze tří různých standardů nepovažuji za analyticky vhodnou. Výrazně zvýšené návratnosti (přesahující někdy i 300 %), nepovažuji za analyticky zcela vhodné. Přestože jsou tyto hodnoty v práci vysvětlovány matricovým efektem a absencí vnitřního standardu, spíše naznačují nedostatečně optimalizovanou metodiku. Za diskutabilní považuji také označení vzorkovací lokality v okolí FCH jako „neutrální“. V těsné blízkosti se nachází frekventovaná komunikace, která může být významným zdrojem PAHs. Tento fakt navíc příliš nekoresponduje s teoretickou částí práce, kde studentka opakovaně diskutuje význam atmosférického přenosu PAHs.
Po formální stránce obsahuje práce řadu nedostatků. V práci chybí číslování stran, objevují se prázdné stránky, nejednotné formátování textu, stylisticky nevhodné použití křížových odkazů v textu, některé gramatické chyby, typografické nedostatky a nejednotná terminologie (PAHs, PAU).
Přes výše uvedené výhrady práce naplňuje požadavky kladené na diplomovou práci, a proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou C / dobře. Topics for thesis defence:

1. Jak konkrétně probíhala optimalizace extrakčních postupů, které parametry byly měněny a na základě jakých výsledků byla následně vybrána finální metoda?
2. Jak byla získána data do Tabulky 17?
3. Proč byly pro hodnocení kontaminace interpretovány převážně sumární koncentrace PAHs a nebyla podrobněji diskutována distribuce jednotlivých sloučenin?