Práce vznikla v rámci výzkumu zpracování otevřených dat. Cílem bylo prozkoumat způsoby zveřejňování zápisů z hlasování zastupitelstev českými samosprávami, navrhnout metodu pro detekci nových a změněných záznamů a implementovat notifikační nástroj, který o těchto změnách automaticky informuje. Součástí řešení je také rozšíření pro webové prohlížeče zjednodušující konfiguraci sledování nových municipalit. Student se musel seznámit s technikami web scrapingu, legislativou v oblasti samospráv, jazykem Python a jeho knihovnami (Flask, SQLAlchemy, BeautifulSoup, Playwright, requests, pytest), tvorbou rozšíření pro webových prohlížeč v JavaScriptu (Manifest V3), kontejnerizací Docker a databází SQLite. Zadání hodnotím jako průměrně obtížné a považuji ho za splněné.

Výsledný nástroj je potenciálně využitelný pro projekt Zastupko.cz.

Student byl aktivní během celého akademického roku a dokázal pracovat samostatně.

Evaluation level: assignment fulfilled, and the work contains significant extensions

Zadání považuji za splněné v celém rozsahu. Požadované notifikační řešení je plně funkční a student jej dobře otestoval a zdokumentoval. Nad rámec zadání pan Hríbik vypracoval také netriviální užitečné rozšíření pro webové prohlížeče, díky kterému je možné automaticky vytvářet konfigurace pro nové zdroje dat. Dále student vytvořil skript pro stahování souborů (zápisů zastupitelstev) dle konfigurace.

Práce má logickou strukturu a jednotlivé kapitoly na sebe přirozeně navazují. Kvalitně zpracována je zejména kapitola o hlasování samospráv, která obsahuje nejen teoretické principy, ale také prakticky hodnotí dostupnost a použité formáty dat u krajských zastupitelstev v ČR. Zejména oceňuji přehledovou tabulku 2.1.

Část věnovaná zpracování webových dat je relevantní řešenému tématu a dobře vysvětluje nezbytné principy a technologie. S ohledem na řešené téma mi zde však chybí popis existujících nástrojů pro sledování změn na webu a detailnější rozbor možností pro notifikace.

Analýza požadavků dobře vysvětluje nedostatky stávajícího procesu zpracování dat a jasně definuje návrhové cíle. Návrh i implementace jsou popsány srozumitelně, tudíž čtenář dobře chápe, z jakých komponent se výsledné řešení skládá a jaká je jejich role. Kapitola o testování dokládá, že autor řešení ověřoval průběžně během vývoje, pomocí automatizovaných testů i při integraci do celého procesu zpracování dat. Oceňuji zde především práci s reálnými zdroji a praktické ověření na datech Jihomoravského kraje.

Drobnou výtku po prezentační stránce mám k častému používání zobecňujících pojmů jako "niektoré", "väčšina", nebo "spravidla" i v situacích, kdy není zcela zřejmé, zda závěry vycházejí z legislativních požadavků, vlastního studentova průzkumu, nebo jiné existující studie.

Bibliografie čítá 24 pramenů. Tyto se týkají zejména oblastí veřejné správy, samospráv a technologií pro zpracování a extrakci dat z webu. Zdroje jsou relevantní tématu, ale mohlo by jich být více. S ohledem na zadání bych uvítal zejména prameny, které diskutují problematiku detekce změn na webu a notifikačních technologií. Prohřešky vůči citační etice jsem neobjevil.

Některé položky v bibliografii jsou nekompletní, např. u zdroje 4 je "In:. 2022", zdroj 11 místo názvu konference/sborníku obsahuje "In:. Január 2021" a u zdroje 23 chybí údaje o vydání časopisu. Zdroj 7 pak obsahuje podezřelý odkaz na Google Drive.

Výstupy práce hodnotím jako prakticky přínosné. Zatímco primárním cílem je získávání dat o hlasování zastupitelstev pro systém Zastupko.cz, řešení nabízí i širší potenciální využití pro jiné typy opakovaně publikovaných dokumentů (např. zápisů z jednání, rozpočtových dokumentů apod.). Obecně tedy přínos práce není jen v samotné notifikaci, ale též v návrhu obecnějšího mechanismu pro udržování aktuálnosti dat v prostředích, kde neexistuje jednotné API ani standardizovaný způsob publikace těchto dat.