Diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací hydrogelových bločků určených pro hodnocení antimikrobiální aktivity fotokatalytických povrchů. Jedním z cílů této práce bylo navrhnout a optimalizovat složení a vlastnosti hydrogelové kompozice sloužící jako nosič bakteriální suspenze.  Práce propojuje poznatky z oblasti fyzikální chemie, fotochemie a mikrobiologie.
Student Adam Smelik v úvodní části práce prokázal velmi dobrou orientaci v řešené problematice. Literární rešerše je zpracována přehledně, systematicky a obsahuje relevantní domácí i zahraniční zdroje.
V experimentální části Adam splnil všechny požadavky zadání. Provedl přípravu a charakterizaci hydrogelových bločků na bázi gellanu, vybral nejvhodnější kompozici, kterou použil pro samotné antimikrobiální testy. Kladně hodnotím samostatnost při řešení jednotlivých experimentálních kroků a snahu o systematický přístup. Naopak v případě vyhodnocení výsledků bych uvítala větší iniciativu ze studentovi strany o konzultace a diskusi, jak získaná data zpracovat.
Nedostatky předložené práce spatřuji především v interpretaci získaných výsledků. Student místy používá nadměrné množství odborných a cizojazyčných termínů, které v některých případech spíše komplikují srozumitelnost textu. V práci by proto bylo vhodnější volit jednodušší, přesnější a věcnější formulace. Diskuse dosažených výsledků by v některých částech také zasloužila hlubší rozbor. Formulace závěrů je jasná a věcná.
Po formální stránce je práce zpracována na odpovídající úrovni a splňuje všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Předloženou práci proto hodnotím „velmi dobře“ a navrhuji k obhajobě.

Diplomová práce se zabývá experimentální přípravou a charakterizací hydrogelových bločků na bázi gellanu o různém složení pro následné testování antibakteriálního chování účinkem fotokatalytického povrchu. Práce je dle zvyklostí rozdělená do teoretické, experimentální a výsledkové části a svou náplní i délkou splňuje zadání. Teoretická část se ve velké míře věnuje hydrogelům, jejich rozdělení, způsobu zesíťování a charakterizačním metodám. Teoretická část je kvalitně zpracovaná, ale poměrně dlouhá. Některé kapitoly nebylo nutné popisovat až do takové hloubky a uvádět výpočetní vztahy, které nebyly v práci prakticky využity. Zároveň ale oceňuji důkladnou rešerši studované problematiky. Experimentální část práce byla důkladně zpracována a obsahovala popis všech metod, měřicích aparatur a postupů vyhodnocení. Výsledková část byla doplněna o snímky, grafy a tabulky naměřených a vypočtených dat. Vše je přehledně zpracované, i když bych u výsledků uvítala, oproti teoretické části, důkladnější popis a diskuzi. V některých částech bylo zbytečné prezentovat stejná data ve formě tabulky i grafu (např. Tabulka 9 s Obrázkem 27 a Tabulka 10 s Obrázkem 28). Naopak na jiných místech naprosto chyběl popis získaných dat (Obrázek 18). V textu této kapitoly (6.2) se uvádí, že pro další testování byla vybrána koncentrace gellanu 0,2 g/10 ml, i když na Obr. 18 jsou znázorněny koncentrace 0,15/0,25/0,35 g/10 ml. Bylo by tedy vhodné zahrnout pro přímé srovnání i právě zvolenou hodnotu 0,2 g/10 ml do stejného grafu. Není tedy jasné, proč např. hodnota 0,15 g/10 ml není vhodná a lepší pro další testování. Celkově hodnotím diplomovou práci kladně, zejména pak cíl navrhnout řešení pro testování v provozu, ve kterém vidím velký aplikační potenciál. Topics for thesis defence:

1. Obrázek 19 - Jak je možné popsat vyšší transmitanci gellanu ve vodě oproti PBS? Kapitola 6.3 – kolik vzorků bylo změřeno a jak byla vyhodnocena průměrná hodnota, resp. odchylka v grafech na Obrázcích 21 a 22? Jaká je přesnost metody připravených bločků – tedy odchylky v jejich původní váze? Pokud by hodnota Δm byla vztažena k původní hmotnosti bločku a vyhodnotil se procentuální nárůst hmotnosti, odchylka hodnot by nebyla závislá na rozdílech v hmotnosti jednotlivých bločků.
2. Kapitola 6.5.1 – Bylo by vhodné citovat práci, ze které byla daná kalibrační křivka použita, resp. ukázat naměřená data a ověřit použitelnost a přesnost vztahu i pro předloženou diplomovou práci. Kapitola 6.5.2 – Jaký byl rozdíl mezi 1. a 2. experimentem, jejichž výsledky jsou uvedeny v Tabulce 10? Jestli se jednalo o opakování stejné metody, jak si vysvětlujete značně rozdílné hodnoty ΔR? Jaká je opakovatelnost dané metody?
3. Obrázky 29, 30, 31 a 32 - SEM a AFM analýza – bohužel byla morfologie buněk pozvolnou dehydratací poškozena, tudíž není možné ze snímků vyhodnotit skutečnou morfologii (pro tyto účely se běžně využívá metoda fixace buněk, jejich gradientní dehydratace v ethanolu, a případně též sušení za superkritických podmínek). Každopádně mi v práci chybí diskuze a motivace pro měření metodou SEM a AFM, jaká se očekávala morfologie buněk nebo jejich chování na povrchu? Jak by byl prakticky vyhodnocen efekt studovaného materiálu na morfologii buněk?