Diplomová práce studuje vliv plazmatem aktivované vody aplikované při dlouhodobém tříměsíčním experimentu na dekompozici organické hmoty v několika typech půdního prostředí. Plazmatem aktivovaná voda byla připravena dvěma plazmovými systémy (dielektrický bariérový výboj nad vodní hladinou a tryska v kapalině s přívodem vzduchu) produkujícími odlišné složení reaktivních složek. Biologická aktivita půdy byla sledována metodou čajových sáčků, stanovením enzymatické aktivity dehydrogenázy a izotermickou mikrokalorimetrií, přičemž bylo posuzováno i výsledné pH půd.
Při řešení své práce projevoval student vysokou míru entuziasmu pro práci v laboratoři. Bohužel, tento zápal nebyl zcela v souladu s kvalitou práce a rozvržením časových možností, což vyústilo v nedokonalou přípravu půdních vzorků, která mohla výrazně ovlivnit výsledky dlouhodobých nádobových experimentů. Vlastní práce je logicky členěná, obsahuje dostatečnou teoretickou rešerši dané problematiky. Výsledky jsou zpracovány formou tabulek a grafů s následnou snahou o diskuzi vzájemných souvislostí. Závěry práce jsou formulovány srozumitelně.
Diplomová práce splnila s drobnými výhradami požadavky zadání a doporučuji ji k obhajobě.

Diplomová práce Bc. Tomáše Bednaříka se zabývá vlivem plazmatem aktivované vody (PAW) na vybrané charakteristiky půdy. Takto připravená PAW byla aplikována na čtyři reálné půdy v modelovém pěstebním experimentu a byl posuzován vliv těchto ošetření pomocí metody Tea Bag, měřením enzymatické aktivity dehydrogenázy, mikrokalorimetrií a pomocí měření pH a vlhkosti půdy. Tematicky se jedná o zajímavou a aktuální problematiku zapadající do odborného zaměření pracoviště i studentova studijního programu. 
Diplomová práce má rozsah 49 stran a je dle formálních zvyklostí rozdělena na jednotlivé kapitoly (úvod – 1 str., teoretická část – 20 str., současný stav řešené problematiky – 2 str., experimentální část – 5 str., výsledky a diskuse – 8 str., závěr – 1 str.). K některým částem práce mám zásadnější výhrady. Teoretická část obsahuje kromě informací o půdě, metodě Tea Bag Index, PAW a mikrokalorimetrii také rozsáhlý popis huminových látek, teorií jejich vzniku a modely struktury. Problematika huminových látek ovšem není tematicky relevantní vzhledem k experimentální části práce. Naopak za nedostatečnou považuji rešerši současného stavu řešené problematiky v rozsahu 2 strany, která je založena na třech literárních zdrojích.
Student v práci využil celkem 58 zdrojů odborné literatury, což je adekvátní počet. Výhrady však mám ke způsobu jejich citování, který neodpovídá zvyklostem dle normy ČSN ISO 690. Práce je po jazykové stránce psána poměrně čtivou a srozumitelnou formou, bez většího množství pravopisných chyb nebo překlepů. Po formální stránce se v textu vyskytuje řada nedostatků (některé zkratky nejsou vysvětleny; jednotky jsou často nevhodně odděleny od čísel koncem řádku, závorky nemají být kurzívou; v tabulkách 4–8 ve výsledkové části chybí jednotky uvedených veličin). Tyto formální nedostatky sice samy o sobě nesnižují odbornou hodnotu práce, ale v souhrnu působí dojmem nedostatečně pečlivé finální kontroly textu.
Experimentální část práce obsahuje popis přípravy a charakterizace PAW i realizace pěstebních experimentů. Zásadním nedostatek je však chybějící popis ukončení pěstebních experimentů a navazující práce související s vyhodnocením metody Tea Bag Index. V práci rovněž postrádám základní fyzikálně-chemickou charakterizaci použitých půd (např. obsah organické hmoty, základní prvkové složení, pH, vodivost, zastoupení makro- a mikroprvků). Tyto charakteristiky přitom představují základní pedologické proměnné, které jsou pro interpretaci odezvy půdy na aplikaci PAW zcela klíčové. Vzhledem k tomu, že jedním z cílů práce bylo posoudit rozdíly vlivu plazmatem aktivované vody mezi jednotlivými půdními typy, považuji jejich absenci za zásadní nedostatek. Bez znalosti těchto vlastností půd je interpretace půdně specifické odezvy značně omezená.
V kapitole výsledky a diskuse se student soustředí na popis získaných dat a místy se snaží o jejich vysvětlení s odkazem na literaturu. Postrádám zde hlubší vzájemnou diskusi výsledků v širších souvislostech. V práci není dostatečně popsáno, jak byla vyhodnocena mikrokalorimetrická data prezentovaná na obrázcích 16–19 a jak byl aplikován model uvedený na str. 40 pro získání parametrů v tabulce 9.
Závěrem je třeba podotknout, že diplomová práce Bc. Tomáše Bednaříka se věnuje bezesporu zajímavé problematice, ovšem vykazuje řadu obsahových, metodických i formálních nedostatků. Stanovené cíle práce byly dle mého názoru splněny pouze částečně. Jakožto oponent musím dále oponovat poslední větě závěru práce a podotknout, že předložená diplomová práce rozhodně nezaplnila mezeru v dosavadním poznání interakcí plazmatem aktivované vody se složitou půdní matricí. Naopak se domnívám, že získané výsledky spíše ukazují, že se jedná o velmi komplexní problematiku, která si zaslouží další, systematičtější a výrazně detailnější průzkum. I přes výše uvedené výhrady práci nakonec doporučuji k obhajobě a navrhuji ji hodnotit stupněm „uspokojivě“ (D). Topics for thesis defence:

1. 1) V kapitole 1.8.3 (str. 25) student zmiňuje antimikrobiální aktivitu PAW. Pro ošetření semen je to žádoucí, ale jak je tomu při použití jako zálivka do reálné půdy? Jaké pak lze očekávat působení PAW na půdní mikroorganismy?
2. 2) Jakým způsobem byla určena dávka a frekvence zálivky využitá v rámci pěstebních experimentů?
3. 3) Obrázky 16–19 prezentují mikrokalorimetrická data a na str. 40 je uveden model použitý pro jejich vyhodnocení. Mohl by student vysvětlit, jakým konkrétním způsobem byla tato data zpracována za využitím uvedeného modelu a jak byly stanoveny parametry v tabulce 9?
4. 4) Mohl by student diskutovat přesnost stanovení parametru uvedených v tabulce 3 (str. 36)?