Bakalářská práce Patrika Kavuľy se zabývá problematikou vývoje elektrochemické metody pro detekci vodíku produkovaného při fotokatalytickém štěpení vody s využitím perovskitového materiálu MAPbBr3. Téma práce považuji za přínosné jak z hlediska analytické chemie, tak i z pohledu současného výzkumu materiálů pro energetické aplikace. Student při řešení práce prokázal schopnost nastudovat odbornou literaturu a získané poznatky vhodně zpracovat, místy však poněkud rozsáhleji, než bylo nezbytné. V experimentální části se student podílel na přípravě a optimalizaci pracovních elektrod modifikovaných perovskity, jakož i na jejich charakterizaci a testování odezvy na přítomnost vodíku. Student prováděl experimenty pečlivě, o dané téma se aktivně zajímal a průběžně konzultoval dosažené výsledky. V průběhu řešení prokázal dobrou laboratorní zručnost, odpovědný přístup k práci a schopnost reagovat na dílčí komplikace, které se během experimentů objevily. Přestože některé výsledky nebyly zcela jednoznačné a práce vykazuje určité metodické i interpretační limity dané náročností řešeného tématu i rozsahem bakalářské práce, student splnil stanovené cíle v odpovídající míře.
Text práce je zpracován přehledně a v logické struktuře, obsahuje odpovídající členění na teoretickou a experimentální část a je doplněn o obrazovou i grafickou dokumentaci. Práce nicméně obsahuje místy jazykové a formulační nepřesnosti, které jen nepatrně snižují její celkovou formální úroveň. Tyto nedostatky však nepřevažují nad odborným přínosem práce a nebrání porozumění dosaženým výsledkům. Celkově hodnotím přístup studenta k řešení bakalářské práce jako svědomitý a systematický.

Bakalářská práce se zabývá aktuálním a prakticky relevantním tématem vývoje a optimalizace elektrochemické metodiky pro detekci plynného vodíku s využitím perovskitového materiálu MAPbBr3. Téma dobře zapadá do současného výzkumu zaměřeného na produkci a detekci vodíku, fotokatalytické štěpení vody a využití halogenidových perovskitů v energetických aplikacích. Autor v práci propojuje rešeršní část věnovanou vodíku, fotokatalýze, perovskitům a elektrochemickým metodám s experimentálním návrhem vlastní elektrochemické cely, přípravou modifikovaných ITO elektrod a měřením odezvy perovskitových vzorků v nevodném prostředí.
Práce v rozsahu 66 stran je psána ve slovenském jazyce a je členěna standardním způsobem na teoretickou, experimentální a výsledkovou část. Za slabší stránku považuji nevyváženost jednotlivých částí: teoretická část je velmi rozsáhlá a místy má charakter obecného přehledu o vodíku, fotokatalýze a materiálových výzvách, zatímco experimentální výsledky a jejich kritická interpretace jsou relativně stručnější. V textu by bylo vhodné více zdůraznit přímou vazbu mezi literární rešerší a vlastním experimentálním problémem, tedy stabilitou MAPbBr3 v nevodném elektrolytu a možností elektrochemické detekce H2. Po jazykové stránce je práce srozumitelná, avšak obsahuje množství pravopisných, stylistických a terminologických nepřesností. Zde bych jako příklad uvedl pojem „optimalization“ v abstraktu namísto „optimization“, v textu často využívané spojení „nábojové nosiče“ namísto „nosiče náboje“, poměrně obecné spojení „komplexní heterostruktury“ bez bližší definice (str. 11), termín „poloviční reakce“ místo „poloreakce“ (str. 14), pojem „elektron-děrový pár“ na více místech textu, pojem „reakční molekuly“ na str. 30, spojení „oktaedr aniontů“ na str. 20 či „nanoskopická úroveň“ na str. 17, slangový pojem „Eppendorfka“ na str. 37, spojení „potenciální úroveň“ místo „úroveň potenciálu“ na str. 25. V textu je rovněž často chybně zapsaná diakritika mezi jednotlivými větami (souvětími), což snižuje dojem při čtení textu.
Autor čerpá z 51 literárních zdrojů, převážně z velmi aktuálních odborných článků a přehledových prací. Výběr literatury ukazuje snahu zasadit práci do současného výzkumného kontextu. Pozitivně hodnotím, že teoretická část práce zahrnuje jak zdroje k fotokatalytickému štěpení vody, tak k perovskitům a elektrochemické detekci vodíku. Na druhou stranu je využití literatury místy spíše kompilativní a některé pasáže by zasloužily větší kritičnost a užší zaměření na konkrétní experimentální otázku. V literární rešerši bych ocenil nějakou formu sumarizace nejvíce slibných foto(elektro)katalytických materiálů, které se využívají pro vývoj vodíku spolu s parametry jejich výkonu. Autor se v práci potýká s nestabilitou perovskitů ve vodném prostředí, avšak řešením různými přístupy je věnována dle mého názoru pouze malá část. Pozornost bych příště věnoval důslednější revizi obrázků, či schémat, které byly generovány s využitím AI, což autor správně na daných místech cituje. Doporučuji revidovat obr. 2 v části oxidace, kde obě uvedené rovnice neodpovídají oxidačnímu ději. Podobně rovněž na obr. 4 bych ověřil vyobrazení elektronů a děr na schématu solárního článku.
Experimentální část popisuje použité chemikálie, vybavení, konstrukci elektrochemické cely, přípravu ITO substrátů, přípravu elektrolytu a protokol cyklické voltametrie. Oceňuji praktickou stránku práce, práci s nevodným elektrolytem a snahu porovnat různé typy pracovních elektrod. Cenné je i to, že autor identifikoval problém heterogenity perovskitových vrstev na ITO a následně přešel k měření kompaktní perovskitové peletky. Některé části experimentálního popisu by však bylo nutné zpřesnit. Na str. 36 je v seznamu chemikálií uveden tetramethylamonium hexafluorofosfát, zatímco v textu práce se dále pracuje s TBAHFP a s molární hmotností odpovídající tetrabutylamonium hexafluorfosfátu. Na str. 39–40 je vhodné sjednotit zápis jednotek, desetinných čárek a zkratky elektrolytu. Autor rovněž nikde neuvádí typ pomocné a referenční elektrody, které byly pro elektrochemické experimenty využity. V této souvislosti by bylo principiálně dobré uvádět ve voltamogramech či v popisu metody, vůči čemu jsou vztaženy hodnoty potenciálu. Dále u přípravy roztoků prekurzorů perovskitů na str. 39 autor neuvádí koncentrace či hmotnosti, což znesnadňuje možnost přípravu zopakovat.
Kapitola výsledky a diskuze nabízí relevantní zhodnocení provedených experimentů. Oceňuji, že je diskutována destrukce vrstvy v širším potenciálovém okně a že byl navržen užší interval -0,5 až 1,2 V jako vhodnější pro měření. Přínosné je i porovnání čistého ITO, vrstvy MAPbBr3 na ITO a kompaktní peletky. Interpretace výsledků je však místy nekonzistentní, kdy se na str. 50 správně uvádí, že vrstva MAPbBr3 na ITO má nejvyšší analytickou odezvu, avšak v abstraktu je uvedeno opačné tvrzení, že vyšší proudovou odezvu vykazovala perovskitová peletka. V této souvislosti by bylo dobré příště rozlišovat mezi absolutní a relativní odezvou. Na závěr kapitoly autor zařadil grafy 6–8, které ale z mého pohledu mohly být opatřeny podstatně lépe srozumitelnou legendou, popiskem, definovat, v jakých parametrech se vynášená data lišila. Autor zde zaměňuje pojmy „osa“ s „křivkou“ a rovnou v popisku uvádí částečnou interpretaci, která by se ale lépe hodily do textu. Rovněž legendy grafů 6 a 8 nejsou subjektivně dobře vysvětleny ani okomentovány. Ke grafům bych ještě zmínil, že autor v příloze na str. 63 zmiňuje proudovou odezvu 1,75 A, avšak z grafu je patrné, že se jedná o mA.
Závěr práce shrnuje hlavní poznatky a správně upozorňuje na další směr výzkumu a to kvantifikace a validace elektrochemických dat pomocí plynové chromatografie, avšak jako metodu detekce bych volil zavedené TCD či BID.
Autor dle mého názoru v předložené práci prokázal schopnost orientovat se v aktuální odborné literatuře, navrhnout experimentální postup, pracovat s elektrochemickým měřením a vyvodit základní závěry z cyklickovoltametrických dat. Konkrétní přínos práce vidím především v ověření použitelnosti elektrochemické cely, v porovnání stability perovskitových vrstev a peletky v nevodném prostředí a v zavedení výchozí metodiky pro další kvantitativní validaci detekce vodíku. Současně však práce obsahuje nedostatky, zejména v oblasti přesnosti formulací, práce s jednotkami, grafické prezentace dat a neúplném splnění cílů definovaných v zadání práce (zejm. 4, částečně 3). Přesto se domnívám, že práce splňuje standardní požadavky kladené na bakalářskou práci v daném oboru, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji hodnocení známkou C. Topics for thesis defence:

1. 1. Uvádíte, že nejslibnější se z pohledu relativní odezvy na vodík se jevila perovskitová peletka. Byly v rámci práce provedeny experimenty na více peletkách?
2. 2. Jak velká je variabilita složení perovskitů z pohledu organických kationtů? Jaký bude mít vliv volba organického kationtu (potažmo jiné složky) na vlnovou délku absorpce světla?
3. 3. Jak jste experimentálně prováděl vámi zmiňovanou modifikaci vrstev toluenem a 2-propanolem? Existují ještě jiné metody, které by šly vyzkoušet pro zlepšení adheze perovskitu na ITO skle?