Olívia je velmi dobrou a aktivní studentkou. Pracovala opravdu velmi pečlivě se zodpovědným přístupem k řešení úkolů. Dosažené výsledky považuji za velmi dobré. Zadání bylo podle mého názoru beze zbytku splněno. Práci hodnotím stupněm A.

Studentka Olívia Melicherová se ve své bakalářské práci zabývala studiem interakcí a stability vzniklých komplexů huminových kyselin s vybraným léčivem, konkrétněji se sulfonamidovými antibiotiky. Téma této bakalářské práce je velmi aktuální, jelikož některá léčiva a xenobiotika představují doposud environmentální problém, a to zejména díky jejich vysoké mobilitě a přístupnosti v životním prostředí, kdy se mohou dostávat do přírodních vod (řeky, jezera, podzemní vody atp.).
Jak název této VŠKP naznačuje, tak tento environmentální problém lze s výhodou řešit pomocí huminových kyselin, které jsou schopny tyto zmíněné sloučeniny imobilizovat, a to zejména díky své unikátní struktuře a obsahu reaktivních funkčních skupin. Xenobiotikum sulfathiazol bylo studentkou vybráno jako modelové léčivo s jistým environmentálním rizikem. Naproti tomu se studentka správně rozhodla studovat interakce tohoto léčiva s nativními HK, ale i methylovanými HK, kdy jsou reaktivní funkční skupiny blokovány, a to díky vzniku esterových a alkoxylových vazeb, a tudíž studentka dostává lepší přehled o možných interakcí mezi zvoleným léčivem a HK.
Teoretická část je rozdělena na deset čtivých subkapitol věnovaných představení huminových látek a možnostem jejich interakcí, vybranému antibiotiku a mechanismu, vlivu a stability komplexů HL s polutanty. Jednotlivé odstavce jsou psány velmi srozumitelně, takže předkládané sdělení je pro čtenáře jednoduše pochopitelné a může se v něm velmi lehce orientovat. Dále je vidět, že se studentka při formulaci a stylizaci jednotlivých vět počínala velmi pečlivě, a díky tomu si může čtenář velmi lehce zapamatovat mnoho zajímavých informací, které mu pomohou k hlubšímu vhledu v části věnované diskusi výsledků.
Na tuto část navazuje kapitola současného stavu řešené problematiky, kde studentka v krátkosti představuje novodobé trendy v této oblasti vědeckého zájmu. Teoretická část je vystavena na nadstandardním počtu 50 literárních zdrojů pro tento typ VŠKP, což svědčí o studentčině velké píli, svědomitosti a zapálení pro vědu.
V experimentální část této bakalářské práce se studentka věnuje základní kvalitativní charakterizaci použitých adsorbentů tzn. nativních a methylovaných HK, a také i sulfathiazolu, díky čemuž může studentka dále studovat vzniklé interakce mezi těmito sloučeninami. Na tuto část navazují již sorpční experimenty, které se přednostně zaměřují na účinnost sorpce sulfathiazolu na vybrané HK, a dále desorpce. Experimentální část této BP je uzavřena studiem stability komplexů HK/léčivo prostřednictvím TG analýzy.
Množství provedených experimentů z hlediska jejich pracnosti a následného vyhodnocení experimentálních dat dle názoru oponenta převyšuje rozsah běžných VŠKP tohoto typu.
V diskuzi výsledků si studenta počíná dobře, kdy se snaží dát do logických souvislostí, jak výsledky získané z experimentální činnosti, tak i informace z literární rešerše. Dále bych studentku velmi rád pochválil za pěkně zpracovanou část věnovanou de/sorpcím sulfathiazolu. Nicméně mám zde pár připomínek a doporučení: 1) v případě identifikace absorpčních pásů lze tyto pásy přiřadit buď velmi konkrétně tzn. např. valenční symetrická vibrace C–H vazeb v methylových skupinách anebo absorpční pás připadá alifatickým funkčním skupinám např. methylovým. První možnost je poměrně komplikovaná, jelikož předpokládá velmi dobrou orientaci operátora/studenta v IČ, a tudíž bych raději voli druhou možnost. Např. jak je uvedeno na str. 26 1720-1700 cm–1, tak toto rozmezí je přesně pro symetrickou vibraci C=O v karboxylových skupinách, ale estery mají vibrace při 1755-1735 cm–1 a ne jinde! V případě absorpčních pásů připadajících C=O ketonům by dle mého názoru připadal absorpční pás až kolem 1700 a níže tzn do 1680 cm–1 připadajících C=O chinonům resp. těmto diketonům.
2) určitě bych valenční vibraci nenazýval jako roztahovací; 3) nemyslím si, že při sorpčním experimentu, kdy je HK vystavena sorpci sulfathiazolu z roztoku 10 mg/L by byl pozorován Lambertův-Beerův zákon – jinými slovy, tato koncentrace ST by nebyla kvantifikovatelná ani pomocí FTIR mikroskopu; 4) v případě studia termické stability vzniklých komplexů HK/léčivo by bylo vhodnější použit podmínky inertní atmosféry dusíku.
Grafy a tabulky jsou přehledné a není problém se v nich, jakkoliv lehce orientovat.
Závěr práce je psán srozumitelně a shrnuje ty nejdůležitější závěry a pozorování z experimentální činnosti a získaných výsledků.
Bakalářská práce studentky Olívie Melicherové bezezbytku splnila cíle vytyčené v jejím zadání, a tudíž navrhuji tuto práci ohodnotit stupněm (B) – velmi dobře a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Mohla by prosím studentka diskutovat, čím si vysvětluje vyšší stanovenou účinnost adsorpce sulfathiazolu v případě methylovaných HK, kdy jsoureaktivní –OH fenolické a karboxylové skupiny methylací blokovány? Jaké vazebné interakce tedy budou v případě těchto methylovaných HK pro zvolené léčivo převažovat?
2. Mnoho půdních mikroorganismů zvláště bakterií jsou schopny úspěšně degradovat některé organické polutanty. Mohla by studentka prosím osvětlit, jak je to se stabilitou výše zmíněného léčiva v půdním/sladkovodním ekosystému? Je známo, či podléhá toto léčivo nějaké mikrobiální degradaci v ekosystémech jako je půda/sladkovodní přírodní zdroje?
3. Obsah kyslíku ve studovaných HK (nHK/mHK) byl získán instrumentálně tzn. pomocí elementárního analyzátoru anebo byl dopočítán? V případě, že byl dopočítán mohla by studentka uvést jak?
4. Studentka na straně 37 má uvedené TG křivky (termogramy) pro sulfathiazol a methylovanou HK, avšak na první pohled je zřejmé, že obě grafické závislosti jsou totožné. Mohla by studentka prosím toto nedorozumění uvést na pravou míru?