Bakalářská práce studenta Vítka Peřiny s názvem „Stanovení obsahu olova v tkáních kachny divoké (Anas platyrhynchos) jako indikátoru environmentálního znečištění“ splnila všechny stanovené cíle. Student přistupoval ke zpracování bakalářské práce již od začátku velmi zodpovědně a samostatně. Jednotlivé úkoly plnil průběžně a s dostatečným časovým předstihem. Na konzultace přicházel vždy připravený, s promyšlenými dotazy a vlastními návrhy řešení. Při zpracování textu BP pracoval pečlivě, takže rozsah potřebných revizí byl po celou dobu minimální.
V teoretické části student zpracoval rešerši zaměřenou na problematiku olova v životním prostředí, jeho bioakumulaci a toxické účinky. Prokázal schopnost samostatně pracovat s odbornou literaturou a získané poznatky vhodně využít a prezentovat. V experimentální části student analyzoval 72 vzorků kostní tkáně a peří kachny divoké z různých lokalit České republiky. Výsledky potvrdily přítomnost olova u všech sledovaných jedinců, přičemž přibližně 20 % jedinců vykazovalo závažnou expozici. Nejvyšší koncentrace byly zjištěny v lokalitě Tálín. Naměřená data student vhodně interpretoval a diskutoval v souvislosti s možnými zdroji kontaminace, především s dlouhodobou přítomností historicky uložených olověných broků v mokřadních ekosystémech.
Velmi oceňuji, že se student nespokojil pouze se splněním zadání, ale nad výsledky aktivně přemýšlel a snažil se je interpretovat v širším kontextu. Jeho přístup byl na úrovni bakalářského studia nadstandardní a dle mého názoru má dobré předpoklady pro další odbornou i vědeckou práci.
Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím klasifikačním stupněm A / výborně.

Bakalářská práce je zaměřena na posouzení možnosti využití kachny divoké (Anas platyrhynchos) jako bioindikátoru kontaminace vodních ekosystémů olovem. Problematika olova ve vodním prostředí je i přes omezení používání olovnatých benzínů a postupné zavádění legislativních opatření regulujících používání olověného střeliva stále aktuální a environmentálně významná.
Práce v rozsahu 47 stran má logickou strukturu, její členění je v souladu s požadavky kladenými na tento typ prací, vychází z 55 literárních zdrojů, přičemž převažují recenzované cizojazyčné články. V rámci teoretického přehledu v rozsahu 19 stran autor shrnuje environmentální a toxikologickou problematiku týkající se olova (pozornost je věnována hlavním zdrojům kontaminace v České republice i v globálním kontextu a legislativním opatřením zaměřeným na omezení používání olověné munice v mokřadních ekosystémech). Kapitola je čtivá, koresponduje s řešenou problematikou, avšak téma bioindikace a využití kachny divoké jako bioindikátoru environmentální kontaminace mohlo být rozpracováno detailněji (faktory ovlivňující akumulaci olova v jednotlivých tkáních, výhody/limitace použití kachny divoké a jednotlivých biotických matric z ní pocházejících). Problematika metod stanovení olova je zpracována přehledně a poskytuje přehled principů a možností využití nejčastěji používaných analytických technik pro analýzu olova v environmentálních a biologických matricích.
V rámci experimentální části velmi oceňuji poměrně rozsáhlý soubor analyzovaných vzorků (vzorky kostí a peří ze 72 kusů pocházejících z osmi lokalit ČR) a snahu o interpretaci výsledků v širším environmentálním kontextu. Některé části diskuze mohly být rozpracovány podrobněji (případný vliv pohlaví na úroveň kontaminace, statistické porovnání jednotlivých lokalit). Jedním z cílů bylo optimalizovat vhodnou analytickou metodu pro kvantitativní stanovení olova v biologických matricích, což mohlo být reflektováno v detailněji popsané optimalizaci metody a uvedením dalších validačních kritérií.
Závěr práce vhodně sumarizuje získané poznatky a vhodně naznačuje relevantní doporučení pro navazující výzkum a další optimalizaci řešené problematiky.
Práce představuje kvalitně zpracovanou bakalářskou práci s aktuální environmentální tematikou, poměrně rozsáhlým experimentálním souborem. Drobné stylistické a dílčí terminologické neobratnosti nesnižují její úroveň.
Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm výborně – A Topics for thesis defence:

1. na str. 15 uvádíte: Dále může být malé množství izotopu olova Pb207 produkováno rozpadem radonu, který se uvolňuje z geologických formací. Můžete toto tvrzení opravit?
2. Proč a na základě jakého statistického nebo analytického kritéria byly ze získaných dat vyřazeny extrémní hodnoty koncentrací olova?
3. Na str. 31 uvádíte optimalizovaný teplotní program. Proč byl použit vícekrokový sušící a pyrolýzní program. Na základě čeho byl takto optimalizován?
4. Jaké další analytické nebo forenzní přístupy by bylo možné využít k jednoznačnějšímu určení původu olova (historické sedimentární znečištění vs. současné použití olověné munice)?