Diplomová práce Bc. Zuzany Fajtové se zabývá využitím lignocelulózových hydrolyzátů pro produkci polyhydroxyalkanoátů pomocí termofilních bakterií, konkrétně Caldimonas thermodepolymerans DSM 15344 a upraveného kmene s glukózovým transportérem. Práce je zaměřena na velmi aktuální problematiku využití odpadních substrátů v biotechnologiích a zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky a udržitelných výrobních procesů. Studentka při řešení práce prokázala schopnost samostatné experimentální práce, kritického myšlení i velmi dobrou orientaci v řešené problematice.
Teoretická část práce má skutečně rešeršní charakter a je zpracována na velmi dobré odborné úrovni. Studentka pracovala s rozsáhlým množstvím aktuálních literárních zdrojů, které vhodně propojila a kriticky zhodnotila. Oceňuji zejména komplexní zpracování problematiky produkce PHA z odpadních substrátů, včetně přehledného shrnutí možností předúpravy lignocelulózové biomasy a využití extremofilních producentů PHA.
Experimentální část je zpracována přehledně a systematicky. Studentka se aktivně podílela na návrhu experimentů a při řešení dílčích problémů přicházela s vlastními návrhy možných řešení. Velmi pozitivně hodnotím její schopnost kriticky interpretovat získané výsledky a diskutovat jejich souvislosti s publikovanými studiemi. Výsledky práce ukazují, že lignocelulózové hydrolyzáty mohou představovat perspektivní substrát pro produkci PHB pomocí termofilních bakterií, přičemž důležitým faktorem je zejména zpracování lignocelulózy a případná optimalizace detoxifikace získaných hydrolyzátů.
Studentka během řešení práce pravidelně konzultovala postup experimentů, na konzultace byla vždy pečlivě připravena a projevovala aktivní zájem o řešenou problematiku. Velice oceňuji její odhodlaný přístup. K řešení zadaných úkolů přistupovala zodpovědně, samostatně a velmi svědomitě.
Předložená diplomová práce splňuje všechny požadavky kladené na tento typ kvalifikační práce, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením A.

Studentka Bc. Zuzana Fajtová se ve své diplomové práci zabývala využitím lignocelulózových hydrolyzátů pro produkci polyhydroxyalkanoátů pomocí termofilních bakterií, konkrétně kmenů Caldimonas thermodepolymerans DSM 15344 a GLF3. Téma práce považuji za aktuální a přínosné, protože propojuje využití odpadních surovin s produkcí biologicky rozložitelných polymerů. Zadání práce bylo zaměřeno na literární rešerši, testování kultivačních podmínek s využitím lignocelulózových hydrolyzátů a sledování efektivity kultivačního procesu; všechny tyto body byly splněny.

Teoretická část práce je přehledně zpracovaná a čtivá, čtenáře uvádí do problematiky PHA, odpadních substrátů i termofilních producentů. Oceňuji, že studentka v rešeršní části neuvádí pouze obecný popis problematiky, ale zařazuje také aktuální poznatky jiných autorů a výzkumných skupin, které se věnují podobnému tématu. Teoretická část tak dobře zasazuje vlastní experimentální práci do širšího odborného kontextu.

Experimentální část je rozsáhlá a dobře navržená. Studentka pracovala nejen s modelovými roztoky sacharidů, ale také s reálnými lignocelulózovými hydrolyzáty a s hydrolyzátem z pšeničné slámy vlastní přípravy. Přínosné je také porovnání dvou kmenů Caldimonas thermodepolymerans a zařazení různých detoxifikačních postupů. Výsledky ukazují, že využití reálných hydrolyzátů je možné, avšak je významně ovlivněno jejich složením a přítomností inhibičních látek.

Velmi pozitivně hodnotím také výsledkovou část a diskusi. Studentka se nad získanými výsledky průběžně zamýšlí a nesnaží se pouze mechanicky popsat naměřená data. V případech, kdy výsledky nevycházely podle očekávání, se snaží hledat možné důvody a diskutovat, proč tomu tak mohlo být. Tuto schopnost kriticky interpretovat i méně jednoznačné nebo problematické výsledky považuji u experimentální diplomové práce za velmi důležitou.

K práci mám pouze dílčí připomínky. V textu se místy objevují formulační a jazykové nepřesnosti, např. drobné překlepy a chybné tvary slov na str. 7, 24, 40 nebo v závěru práce. Některé části diskuse by mohly být ještě podrobnější, například z hlediska konkrétního složení inhibičních látek v hydrolyzátech nebo praktického využití detoxifikačního kroku ve větším měřítku. Tyto nedostatky však nepovažuji za zásadní a nesnižují celkovou kvalitu práce.

Celkově hodnotím diplomovou práci jako kvalitní, experimentálně dobře zpracovanou a přínosnou. Studentka prokázala schopnost samostatné laboratorní práce, zpracování výsledků i jejich odborné interpretace. Diplomovou práci hodnotím stupněm A, a doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. 1/ Detoxifikace aktivním uhlím se ukázala jako nejvhodnější z testovaných metod. Jaká by podle Vás mohla být hlavní omezení této metody při případném převodu do většího měřítka?
2. 2/ U hydrolyzátů jste sledovala především celkový obsah fenolických látek spektrometricky pomocí metody Folin-Ciocalteu. Jaké konkrétní inhibitory byste v hydrolyzátu z pšeničné slámy očekávala, a jakými metodami byste je stanovila přesněji než pouze jako celkové fenolické látky?
3. 3/ Kdybyste v navazující práci měla vybrat pouze jeden nejdůležitější parametr, který byste dále optimalizovala pro zvýšení produkce PHB z lignocelulózového hydrolyzátu, který by to byl a proč?