Bakalářská práce se zabývala přípravou medicínského hydrogelu na bázi alginátu a plazmatem ošetřeného fyziologického roztoku (PTL). Cílem práce bylo optimalizovat postup vlastní přípravy hydrogelu s ohledem na množství uchovávaných reaktivních částic a jejich následné uvolňování do prostředí. Zkoumány byly různé časy přípravy PTL, různé velikosti připravovaného hydrogelu, složení a teplota prostředí pro uchovávání hydrogelu. Pro stanovení reaktivních složek (peroxid vodíku, dusitany a dusičnany) byla využita UV-VIS spektrofotometrie s kolorimetrickými činidly.
Při řešení své práce prokázala studentka vysokou míru samostatnosti a trpělivosti, a to jak při teoretickém zpracování zadaného tématu, tak především při vlastní experimentální práci. Při přípravě hydrogelu pracovala pečlivě a systematicky a své pokroky i neúspěchy pravidelně konzultovala tak, že se podařilo přípravu hydrogelu z PTL uspokojivě a reprodukovatelně optimalizovat. V rámci následných experimentů zaměřených na uvolňování reaktivních složek z hydrogelu do prostředí sama navrhovala alternativní a ověřovací pokusy.
Vlastní práce je psaná srozumitelně, s logickým členěním na jednotlivé kapitoly a minimem typografických chyb. Výsledky jsou zpracovány a prezentovány přehledně na základě postupné optimalizace výrobního postupu hydrogelu a uvolňovacích experimentů. Závěry jsou jasně formulovány a diskutovány s ohledem na procesy v daných experimentálních podmínkách. Jelikož se jedná o pilotní práci v našem výzkumném zaměření, představuje dobrý základ pro rozšiřující studium dané problematiky.
Cíle této bakalářské práce byly splněny a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením A.

Bakalářská práce se zabývá přípravou plazmatem ošetřeného hydrogelu (PTH) na bázi alginátu sodného s plazmatem ošetřeného fyziologického roztoku (PTL). Připravený hydrogel má potenciál pro využití v medicínských aplikacích.
Práce je čtivě napsaná a logicky členěná. Teoretická část se zabývá teorií o plazmatu, jeho využitím v medicíně a interakcí plazmatu s kapalinami. Dále následuje popis hydrogelů a jejich možné přípravy a využití v medicíně. V experimentální části je podrobně popsána metodika přípravy PTL a následně také PTH. Výsledky analýzy PTL jsou uvedeny v tabulkách, zatímco výsledky uvolňování reaktivních částic kyslíku a dusíku (RONS) jsou uvedeny v grafech. Výsledky práce jsou kvalitně zpracovány. Výsledky jsou dostatečně diskutovány, i když se občas v práci vyskytují nepřesnosti. Například v kapitole 4.4 autorka píše „Na základě předchozích experimentů se ukázalo, že velikost PTH nemá zásadní vliv na uvolňování RONS.“ Avšak z grafů na obrázcích 16 a 17 v kapitole 4.3 je zřejmé, že velikost má vliv na uvolňování RONS. Nicméně tyto drobné nedostatky nemají výrazný vliv na kvalitu práce, a proto práci hodnotím známkou A. Topics for thesis defence:

1. Jaké byly pH a vodivost roztoku po 1 min. ošetření plazmatem?
2. Proč se při testech uvolňování RONS v kapitole 4.2 uvolňuje mnohem méně dusitanů než peroxidu vodíku a dusičnanů?
3. Které RONS jsou podle vás nejdůležitější pro aplikaci v medicíně?
4. Dala by se příprava PTL a PTH optimalizovat tak, aby obsahovala více RONS, které jsou žádoucí pro medicínské aplikace?
5. Jak byste vysvětlila nižší koncentraci uvolněných RONS z 5 mm kuliček? Proč má velikost hydrogelu vliv na uvolňování RONS?
6. U PTL může během dlouhodobého skladování docházet k rekombinaci a úbytku RONS. Může se toto dít i při dlouhodobém skladování PTH?