Bakalářská práce se zabývá vlivem plazmatem ošetřené vody na rostliny v krátkodobých hydroponických (1 týden) a dlouhodobých nádobových (3 měsíce) podmínkách, a to z hlediska jejich klíčivosti, fyziologie a především obsahu vybraných sekundárních metabolitů (chlorofylů a polyfenolů). Pro oba typy experimentů byla zvolena kohoutková voda z důvodu příznivějšího pH, a to jednak neošetřená jako kontrola, tak ošetřená plazmovým systémem v kapalině s dodáváním plynu (směs dusíku a kyslíku), která byla aplikována na semena řeřichy, resp. jako půdní zálivka pažitky. V rámci nádobového experimentu byl také studován vliv půdního typu na sledované parametry. K vyhodnocení složení plazmatem ošetřené vody (dusičnany, dusitany, amonné ionty a peroxid vodíku) a obsahu přírodních látek v rostlinách byla využita UV-VIS spektrofotometrie s využitím kolorimetrických činidel.
Při řešení své práce pracovala studentka s obrovským úsilím, pečlivostí a zápalem pro experimentální část. Rychle si osvojila techniky pěstebních pokusů i postupy zpracování a vyhodnocení rostlinných materiálů, takže na dané problematice pracovala zcela samostatně. Průběžné výsledky pravidelně konzultovala a sama iniciovala zakládání dalších experimentů pro ověření získaných poznatků, což je pro práci s biologickým materiálem nezbytné. Současně se intenzivně zapojila i do paralelních pokusů nad rámec své bakalářské práce.
Vlastní práce je logicky členěná na jednotlivé kapitoly. V teoretické části se občas objevují prvky hovorové češtiny, které ale nesnižují celkovou odbornost práce. Výsledky jsou zpracovány a prezentovány přehledně a jsou diskutovány s ohledem na sledované parametry a experimentální podmínky. Závěry jsou jasně formulovány, ač výsledná zjištění nejsou s ohledem na zkoumané vlivy příliš signifikantní. Vhodné by bylo porovnat výsledky s dostupnou literaturou, ačkoliv v oblasti dlouhodobých půdních experimentů jsou zdroje velice omezené. Proto práce představuje přínosný kousek skládačky a dobrý základ pro rozšiřující studium dané problematiky.
Cíle této bakalářské práce byly splněny, doporučuji ji k obhajobě s hodnocením A.

Studentka Eva Neroda zpracovala bakalářskou práci na aktuální téma využití plazmatem aktivované vody na obsah přírodních látek v rostlinách. Práce je svým rozsahem na spodní hranici doporučeného rozsahu, bez povinných úvodních stran a seznamu literatury má vlastní text 30 stran. Odkazuje se na 37 výhradně cizojazyčných zdrojů, což pokládám za dostatečné množství pro tento typ závěrečné práce.

Dovolím si upozornit na některé mírné nedostatky. Citování použitých zdrojů začíná poměrně překvapivě zdrojem 11 v úvodu, následují odkazy 24-27. Teoretická část pak navazuje odkazy od čísla 1. Zřejmě tedy nedošlo s finální aktualizaci pořadí a číslování literatury. Doplním, že by uvedení 2 a více po sobě číslovaných zdrojů k jednomu odstavci mělo být vhodněji uvedeno jako [1-3], při citování více náhodně číslovaných zdrojů pak uvedením více čísel v jedné závorce například takto: [10,15, 20]. Z jazykového hlediska se vyskytují chyby nebo překlepy v malé míře, např. při psaní matematických vztahů a následného vysvětlení symbolů. Také se vloudilo opomenutí dolního indexu ve vzorci kyseliny dusičné na str. 11, kde je psána jako „HNO3“.
Zkratka TW je vysvětlena až po několika uvedeních v tabulkách.
U seznamu chemikálií doporučuji uvádět také jejich čistotu.
Popisek u obrázku 4 je zavádějící, dle mého názoru se jedná spíš o porovnání koncentrací metabolitů v pažitce pěstované v několika typech půd…nikoliv koncentrace metabolitů v jednotlivých typech půd…
Chválím teoretickou část, kde se autorka dostatečně podrobně věnuje jak využívané metodice, tak popisu látek, které budou v experimentální části práce sledovány.
Všechny experimentální kroky jsou sice popsány jasně a srozumitelně, ale je škoda, že studentka nepřiložila také fotografie rostlin při průběhu experimentů. Jistě by to ještě vylepšilo celkový dojem z práce. V neposlední řadě musím bohužel zmínit, že získané poznatky nejsou v diskuzi konfrontovány s literaturou, i když je v rešeršní části naznačeno, že inspirace v této vědní oblasti v omezené míře existuje.

Výše uvedené připomínky nechť slouží pro poučení autorky při její další vědecké činnosti.

Na závěr bych ráda shrnula, že autorka splnila všechny cíle definované v zadání práce a zpracovala kvalitní práci, na kterou budou moci další kolegové navazovat. Předloženou práci doporučuji k obhajobě s hodnocením B (velmi dobře). Topics for thesis defence:

1. 1. Jaké bylo hlavní kritérium pro výběr zvolených modelových rostlin?
2. 2. V tabulce 3 jsou uvedeny průměrné hodnoty se směrodatnou odchylkou. Kolikrát byl experiment opakován? Při popisu experimentu v kap. 4.4.1 není o opakování zmínka.
3. 3. Nemůže souviset minimální vliv PAW na obsah chlorofylu také s malou plochou listů u pažitky?