Diplomová práce Kateřiny Kulíškové byla zaměřena na využití 3D tisku pro přípravu polysacharidových hydrogelů, přičemž jako modelový polysacharid byl zvolen chitosan. Téma práce je aktuální a odborně velmi zajímavé, zejména s ohledem na současný rozvoj hydrogelových systémů a aditivních výrobních technologií.

Bohužel je však nutné konstatovat, že stanovené cíle diplomové práce byly splněny pouze částečně. K vlastní realizaci 3D tisku chitosanových hydrogelů nedošlo a optimalizace metodiky 3D tisku byla provedena pouze v omezeném rozsahu. Předložená práce tak nenaplňuje zadání v plném rozsahu, zejména v experimentální části.

Za zásadní problém považuji především velmi omezenou komunikaci studentky během letního semestru. Po většinu semestru neprobíhaly pravidelné konzultace a studentka se s výsledky své práce ozvala až přibližně dva týdny před termínem odevzdání diplomové práce. Tato skutečnost významně ovlivnila možnost průběžné kontroly, odborné diskuse i případné korekce směru řešení. Zároveň nebylo možné realizovat některé experimenty, na jejichž provedení panovala shoda již během zimního semestru. Je to o to větší škoda, že ze zkušeností z bakalářské práce vím, že Kateřina patří mezi velmi pečlivé a svědomité studentky, které mají na svou práci vysoké nároky. Domnívám se, že právě snaha dosáhnout co nejlepšího výsledku a obava z nesplnění původních představ mohly vést k postupnému omezení komunikace a odkládání konzultací, což se bohužel negativně projevilo na kvalitě diplomové práce a jejím směřování.

I přes uvedené nedostatky je potřeba ocenit některé pozitivní stránky práce. Studentka prokázala schopnost pracovat s odbornou literaturou a zpracovat kvalitní rešeršní část zaměřenou na současný stav problematiky. Rovněž interpretace dosažených výsledků a celkové formální zpracování práce jsou na dobré úrovni. Je patrné, že studentka má pro odbornou práci předpoklady, avšak v tomto případě negativně zapůsobilo nedostatečné průběžné konzultování a absence otevřené komunikace o vzniklých problémech.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti hodnotím diplomovou práci známkou „C – dobře“. Zároveň věřím, že tato zkušenost bude pro studentku důležitým ponaučením do budoucí profesní i odborné praxe, zejména v tom směru, že v případě komplikací je vždy lepší situaci aktivně komunikovat a řešit průběžně, než ji nechat dojít do stavu, kdy již není možné některé problémy adekvátně napravit.

Bc. Kateřina Kulíšková vypracovala předloženou diplomovou práci na téma Využití technologie 3D tisku pro přípravu polysacharidových hydrogelů. Zvolené téma je aktuální, odborně zajímavé a dobře koresponduje se zaměřením studijního programu diplomantky. Úkolem studentky bylo na základě literární rešerše navrhnout a realizovat systematickou optimalizační studii 3D tiskového procesu hydrogelu na bázi vybraného polysacharidu.

Práce má standardní rozsah (49 stran bez seznamu literatury a dalších formálních náležitostí) a je zpracována čtivou formou s minimem stylistických a formálních nedostatků, které jsou uvedeny v závěru posudku. Teoretická část dokládá dostatečný vhled autorky do řešené problematiky. Za dílčí nedostatek lze považovat skutečnost, že v části věnované hydrogelům se autorka soustředí výhradně na polymerní gely a opomíjí gely částicové, přestože i tyto materiály vykazují v oblasti 3D tisku značný aplikační potenciál. Další diskutabilní aspekt teoretické části souvisí s otázkou k obhajobě č. 1.

Na teoretickou část logicky navazuje kapitola Současný stav řešené problematiky, v níž autorka předkládá cílenou literární rešerši zaměřenou na 3D tisk chitosanu jako polysacharidu zvoleného pro vlastní experimentální práci. Takto koncipovaný úvod představuje kvalitní východisko pro návrh a realizaci experimentální části diplomové práce.
Za hlavní limit předložené práce lze považovat skutečnost, že experimentální studie zůstala převážně ve fázi optimalizace složení a tokových vlastností tiskového inkoustu, aniž by došlo k vlastnímu experimentálnímu ověření tisknutelnosti navržených kompozic. Na druhou stranu je třeba ocenit, že autorka experimenty navrhla a realizovala logicky, systematicky a v odpovídajícím rozsahu i hloubce. V rámci práce tak shromáždila poměrně rozsáhlý soubor originálních dat, která mohou být cenným podkladem pro navazující optimalizační kroky a která v některých případech (viz otázky k obhajobě) přinášejí i překvapivé a aplikačně zajímavé poznatky.

Předložená diplomová práce Bc. Kateřiny Kulíškové sice vzhledem k absenci experimentů zaměřených na ověření tisknutelnosti navrženého inkoustu a optimalizaci technologických parametrů samotného tiskového procesu naplnila cíle definované v zadání pouze částečně, přesto se domnívám, že část práce věnovaná optimalizaci kompozice tiskového inkoustu představuje hodnotný soubor originálních výsledků. Jejich získáním, kvalitní diskusí i interpretací autorka prokázala schopnost samostatné tvůrčí práce. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Velmi dobře (B)“.

Formální a jazykové připomínky:
• Pozor na nevhodnou interpunkci (např. v abstraktu: „V rámci optimalizace přípravy, byl prozkoumán…“).
• Str. 7, odst. 4: nedokončená věta („…na optimalizaci samotné přípravy chitosanového.“).
• Nejednotný formát jednotek (např. chybějící index v popisku tabulky 1 či nejednotné použití kurzívy u jednotek v rovnicích).
• Nejednotné používání termínů „extruzní“ a „extrusní“ tisk (str. 28).
• Nevhodné používání anglicismů („fokus práce“, „termální gelace“) a stylisticky neobratných formulací („rešeršovaná literatura“).
• Data v grafech 34 a 35 do značné míry duplikují informace uvedené v grafech 32 a 33. Topics for thesis defence:

1. 1. Může autorka v rámci obhajoby blíže vysvětlit tixotropní a reopektické chování viskoelastických materiálů a na základě toho zhodnotit, zda je toto chování vhodně ilustrováno tokovými křivkami na obr. 7?
2. 2. Jak je definován dosah sil prezentovaný v tab. 1?
3. 3. Může autorka v rámci obhajoby blíže vysvětlit roli močoviny v tiskovém inkoustu? Souvisí tato role se schopností močoviny tvořit silné vodíkové vazby, která se projevuje například jejími výraznými denaturačními účinky? Co je o této funkci močoviny známo z literatury a jak autorka pohled vytvořený na základě literární rešerše upravila či doplnila na základě vlastních experimentálních poznatků?
4. 4. Jako mimořádně zajímavá se jeví teplotní citlivost kompozic s močovinou, kdy se hydrogely vytvořené při zvýšené teplotě při ochlazení na laboratorní teplotu „roztékají“. Autorka tuto skutečnost interpretuje především jako komplikaci pro tiskový proces. Zamyslela se však diplomantka nad možností jiného aplikačního využití této vlastnosti, například s ohledem na skutečnost, že teplotu gelace lze přídavkem močoviny upravit do rozmezí blízkého tělesné teplotě (viz obr. 25 a 26)?
5. 5. Autorka v práci zdůrazňuje špatnou kompatibilitu hliníkové konstrukce tiskové hlavy s vyvíjenou kompozicí tiskového inkoustu. Zvážila možnosti, jak tuto kompatibilitu zvýšit bez nutnosti výměny materiálu tiskové hlavy, například použitím inhibitorů koroze nebo organických alkálií?