Diplomová práce studenta Bc. Michala Stočka s názvem „Stanovení hladin rizikových kovů v tkáních volně žijící zvěře na vojenských územích jako indikátor antropogenní zátěže prostředí“ se zabývá velmi aktuální a odborně významnou problematikou s potenciálním praktickým využitím při hodnocení environmentálně zatížených či válečně zasažených území. Student v práci navázal na téma řešené již v bakalářské práci, které dále rozšířil a aplikoval na vojensky dotčené lokality. Vzhledem k jeho dlouhodobému zájmu o myslivost je patrné, že je mu řešená problematika velmi blízká, což se pozitivně promítlo do jeho přístupu, orientace v tématu i celkového zpracování práce. Student splnil požadavky zadání v plném rozsahu.
Teoretická část práce je zpracována na velmi dobré odborné úrovni a vychází z dostatečného množství relevantních domácích i zahraničních literárních zdrojů. Student prokázal dobrou orientaci v řešené problematice, schopnost pracovat s odbornými texty a vhodně propojit jednotlivé poznatky do logicky strukturovaného celku.
Experimentální část práce je zpracována kvalitně, systematicky a svědčí o značném množství odvedené práce. Student v rámci řešení diplomové práce provedl stovky analýz vzorků, což významně přispělo k reprezentativnosti a objektivitě získaných výsledků. Výsledky jsou přehledně prezentovány formou tabulek a grafů a student je dokázal vhodně interpretovat a diskutovat v kontextu současných odborných poznatků. Oceňuji zejména jeho snahu aplikovat získané poznatky do širších environmentálních souvislostí a kriticky hodnotit stav sledovaných lokalit. Závěry práce jsou formulovány jasně, věcně a odpovídají stanoveným cílům diplomové práce.
Během řešení diplomové práce student pravidelně využíval konzultací, pracoval samostatně, iniciativně a velmi zodpovědně. Jednotlivé úkoly plnil s časovým předstihem a aktivně navrhoval další postup řešení. Celkově hodnotím jeho přístup ke zpracování diplomové práce jako velmi svědomitý.
Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji ve všech dílčích kritériích i celkově známkou A / výborně.

Diplomová práce Bc. Michala Stočka se zabývá možnostmi bioindikace kontaminace životního prostředí rizikovými prvky na vojenských územích prostřednictvím analýzy vybraných tkání prasete divokého. Téma je aktuální a environmentálně významné vzhledem k rostoucímu zájmu o dopady vojenské činnosti na životní prostředí.
Práce má rozsah 74 stran, z toho 15 stran seznamu literárních zdrojů obsahujícího 125 převážně kvalitních odborných citací, 12 stran příloh a seznam zkratek. Literární rešerše čítající 20 stran, podává ucelený přehled problematiky environmentální zátěže vojenských území, sledovaných kontaminantů i možností využití volně žijící zvěře k bioindikaci. Text je logicky strukturovaný, podložený odpovídajícím množstvím odborných zdrojů. Drobnou vadou je fakt, že některé informace se opakují, místy se objevují stylistické a jazykové nepřesnosti.
Pozitivně hodnotím část věnovanou prvkové analýze, kde jsou přehledně shrnuty možnosti, výhody i limitace instrumentálních metod, rovněž v kapitole 2.7.1., autor vhodně poukázal na úskalí dávkování pevného materiálu a reprezentativnost vzorku. Autor v této části prokazuje velmi dobrou orientaci v oblasti analytické chemie.
Pro práci bylo analyzováno velké množství vzorků tkání (88 prasat - játra, ledviny, oko, ucho) metodami atomové absorpční spektrometrie z vojenského území, které bylo vzhledem k rozloze rozděleného na 3 lokality. V této části postrádám, bližší charakteristiku lokalit a způsob jejich vymezení (četnost a doba výskytu prasat a vojenských aktivit, geografická charakteristika území).
V rámci analýzy autor vhodně zvolil typ atomizace dle očekávaných koncentrací sledovaných prvků a velmi dobře zvládl optimalizaci stanovení antimonu metodou elektrotermické atomové absorpční spektrometrie, včetně identifikace interferencí a jejich řešení (v podobě fyzikální separace; změna teploty, času) a následná matematická korekce). Tato část svědčí o dobré analytické erudici autora.
Výsledky práce jsou podrobně a přehledně zpracovány formou grafů s možností detailního seznámení se s nimi v tabelárních přehledech v přílohách. K lepší interpretaci výsledků by přispělo grafické srovnání výsledků s ohledem na pohlaví a věkovou kategorii, což je částečně reflektováno v PCA analýze, která vhodně doplňuje interpretaci dat, avšak zasloužila by podrobnější a přesnější metodický popis.
Poněkud slabší částí práce je diskuse výsledků. Autor sice porovnává výsledky s literárními údaji, interpretace však často zůstává na úrovni popisu trendů, text se často opakuje, což mírně snižuje jeho přehlednost.
Závěr práce shrnuje hlavní výsledky a odpovídá stanoveným cílům práce, mohl být stručnější, neboť celá řada informací už byla detailně rozebrána v kapitole výsledků a diskuse, nicméně rekapituluje rozdíly mezi jednotlivými tkáněmi a poukazuje na význam analytických limitů při interpretaci dat. Práce splňuje veškeré požadavky kladené na tento typ vysokoškolských závěrečných prací, naplňuje zadání a cíle. Student odvedl velké množství experimentální práce prokázal schopnost sumarizace a diskuse vlastních výsledků. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotí stupněm A – výborně. Topics for thesis defence:

1. 1. V textu uvádíte, že paroží akumuluje polutanty pouze během období svého růstu. Dochází však během mineralizace paroží u jelenovitých k mobilizaci vápníku, a tedy i případně kumulovaného olova, z kostní tkáně? Pokud ano, jak tento proces ovlivňuje využití paroží jako indikátoru aktuální environmentální zátěže v daném roce?
2. 2. V práci uvádíte teritorium vzorkovaného druhu. Je prase divoké teritoriální druh z ekologického hlediska? Jak velký může být domovský okrsek tohoto druhu?
3. 3. Jak si vysvětlujete vyšší koncentrace olova a antimonu v tkáních uší oproti jiným analyzovaným tkáním. Jakým způsobem byste odlišil olovo pocházející z environmentální expozice od olova pocházejícího ze střelné munice?
4. 4. V práci je opakovaně uváděno, že koncentrace byly ve srovnání se zahraničními studiemi nižší, což může naznačovat omezený vliv vojenské činnosti. Jakým způsobem může vysoký podíl hodnot pod limitem detekce ovlivnit interpretaci výsledků a statistické vyhodnocení dat? Proč byla pro podlimitní hodnoty zvolena substituce LOD/2
5. 5. V kap. 4.6.3 – popisujete řešení interference, která nebyla identifikována – máte hypotézu, o jakou interferující látku se v materiálu DORM 5 (rybí svalovina) mohlo jednat?