Diplomant Bc. Antonín Vetchý si zvolil pro svou diplomovou práci téma z oblasti kalorimetrie a termodynamiky. Práce se měla věnovat především studiu a optimalizaci perfuzní kalorimetrie, kdy bude sledován vliv nosné kapaliny skrz sorpční materiál s cílem popsat termodynamické parametry probíhajících dějů, především adsorpce. Ovšem poměrně záhy po provedení prvotních experimentů s perfuzní kalorimetrií, které si vyžádaly mnoho času pro samotné nastavení vhodných parametrů experimentu (rychlost průtoku, množství vzorku atd.), nastaly závažné technické komplikace na přístroji, které znemožnily v tomto směru dále pokračovat. Nastalá situace při začátcích experimentální práce sice způsobila jistou míru nervozity (nejen na straně studenta), ale brzy se podařilo najít úspěšné řešení dalšího směrování práce.
Jako alternativní řešení bylo zvoleno využití jiného modulu kalorimetru, který slouží primárně pro stanovení rozpouštěcí entalpie pevných vzorků. Diplomant využil toto uspořádání tzv. rozpouštěcí kalorimetrie a pro následnou termodynamickou charakterizaci adsorpce několika polutantů na různé adsorbenty. Získané množství experimentálních dat následně samostatně zpracoval s využitím úctyhodného množství odborné literatury do předložené práce. Ráda bych podotkla, že všechny uvedené výpočty provedl zcela samostatně a bez invence vedoucí. Následná diskuze a korelace s dostupnou literaturou je velmi důsledná a opět samostatnou prací diplomanta. Jinými slovy, s jeho prací jsem byla maximálně spokojena.
Na tomto místě bych chtěla shrnout, že se Bc. Antonínu Vetchému podařilo úspěšně přenést přes všechny překážky, které se v laboratoři vyskytly, a sepsal tuto vynikající diplomovou práci, ze které bude moci později čerpat při svém navazujícím doktorském studiu na FCH VUT.

Diplomová práce Antonína Vetchého zpracovává poměrně ojedinělé (mikro)kalorimetrické téma, spojené s aktuální výzkumnou tématikou půdní organické hmoty a půdy vůbec. Rozsah je adekvátní, struktura tradiční. Formální úprava se při odevzdávání pouze elektronické verze hodnotí obtížně. Měl jsem k dispozic pracovní výtisk, který se jevil slušně. Některé drobnosti jsou uvedeny dále. Na úvod bych chtěl ještě dodat, že práce na zadání byla narušena neopravitelnou poruchou kalorimetru, nicméně diplomant nalezl a prozkoumal alternativní techniky a postupy a prokázal tak i schopnost řešení krizových situací.
Z formálního hlediska bych jen zmínil zbytečná ohraničení tabulek nebo horší kvalitu převzatých obrázků. Text je srozumitelný, překlepy se sem tam vyskytnout, více se jim nevěnuji. U jmenných výrazů se používá „přivlastňovací“ způsob, tedy např. Lagergrenův model.
Pár formálních poznámek odborného charakteru. K terminologii adsorpce. Podle zlaté knihy IUPAC se adsorptiv sorbuje na adsorbentu za vzniku adsorbátu. Bohužel se tato terminologie zhusta nedodržuje ani ve vědecké literatuře.
Využití DFT při stanovení specifického povrchu (např. str. 38) není jasně popsáno. Jde totiž o výpočetní metodu kvantové chemie.
Namísto pojmu rozpouštědlo je lepší používat pojem kapalná fáze. Jinak to budí dojem, že se tuhý vzorek rozpouští, což už by bylo něco jiného než (jen) adsorpce.
Na str. 65 (rovnice) má být uvedena standardní Gibbsova energie sorpce. Na stanovení adsorpčních izoterem je asi málo bodů, to chtělo nějak okomentovat.
Diplomant se statečně popral se zavedením nové techniky na mateřském pracovišti, která navíc není moc popsána v literatuře. Hlavní techniku sice nemohl pro poruchu řádně prozkoumat, zato ale odhalil možné další cesty, jejich použitelnost, omezení. Neskončil jen u experimentálního průkopnictví, ale snažil se i o (matematické) vyhodnocení získaných dat a jejich fyzikálně-chemickou interpretaci. Prokázal schopnost samostatné tvůrčí práce v oblasti chemie i hodnocení jejích výsledků. Doporučuji diplomovou práci k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Co znamenají skoky na obr. 24-27?
2. Proč se lišil nastavený a reálný průtok?
3. Jak tedy autor vidí dostatečnost počtu bodů při vyhodnocování adsorpčních izoterem?