Student Dinmukhammed Adilzhan splnil všechny body zadání své bakalářské práce s názvem „Přízemní ozón a jeho vliv na vegetaci“. Na tomto tématu začal pracovat již v rámci své odborné praxe na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pod vedením Ing. Stanislava Juráně, Ph.D. Díky této stáži měl možnost se podrobněji seznámit s řešenou problematikou, zapojit se do aktivit pracoviště a účastnit se terénních měření i následného zpracování dat. Získané zkušenosti následně velmi dobře využil při zpracování bakalářské práce. Po celou dobu řešení pracoval samostatně a zodpovědně. Student musel současně překonávat i jazykovou bariéru, oceňuji jeho schopnost rychle se zorientovat v odborné problematice a zpracovat práci na velmi dobré úrovni v českém jazyce. Konzultace využíval zejména elektronickou formou, na připomínky reagoval obratem a doporučené úpravy vždy pečlivě zapracoval. Práci měl navíc dokončenou s významným časovým předstihem před termínem odevzdání. Teoretická část je zpracována přehledně a vychází z relevantních odborných zdrojů, věnoval se problematice přízemního ozonu, jeho vzniku, transportu i vlivu na vegetaci. V experimentální části pracoval s daty z výzkumných lokalit Bílý Kříž a Košetice, která vhodně zpracoval a interpretoval. Výsledky diskutuje v souvislosti s charakterem jednotlivých ekosystémů i s poznatky publikovanými v odborné literatuře.
Práce splňuje všechny požadavky zadání. Oceňuji zejména studentovu pečlivost a samostatnost. Je zřejmé, že odborná stáž na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pro něj byla velmi přínosná a umožnila mu získat zkušenosti nad rámec možností běžného bakalářského studia.
Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A – výborně.

Předložená práce se zabývá environmentálně relevantní problematikou přízemního ozonu a jeho vlivu na vegetaci. Téma je aktuální, neboť troposférický ozon je významným sekundárním polutantem majícím vliv jak na kvalitu ovzduší a lidské zdraví, tak také na fyziologické procesy rostlin a produktivitu ekosystémů.
Práce v teoretické části reflektuje současný důraz na využití nejenom tradičních indikátorů míry rizika poškození vegetace založených na koncentracích ozonu ve vzduchu (AOT40), ale i biologicky relevantních ukazatelů expozice vegetace, jako je stomatální tok ozonu a z něj odvozený ukazatel POD (Phytotoxic Ozone Dose). Současně poukazuje na význam vegetace v atmosférické chemii prostřednictvím emisí biogenních těkavých organických látek (BVOC) a na komplexnost procesů spojených s tvorbou a depozicí přízemního ozonu. Součástí teoretické části je rovněž kapitola věnovaná měření a modelování toků ozonu, na kterou autor navazuje v experimentální části práce.
Práce je podložena dostatečným množstvím relevantní odborné literatury. Teoretická část je logicky strukturovaná, terminologicky správná a obsahuje pouze minimum věcných nepřesností. Jazyková a stylistická úroveň textu je velmi homogenní a místy působí spíše jako souhrn odborné literatury, než jako vlastní odborná interpretace autora. Text je místy nezvykle stylisticky a jazykově vyvážený, pokud byly využity nástroje generativní umělé inteligence při jeho formulaci nebo jazykové úpravě bylo by vhodné jejich použití v souladu s pravidly akademické integrity transparentně deklarovat.
V experimentální části autor zpracovával data poskytnutá Ústavem výzkumu globální změny AV ČR. Cílem bylo charakterizovat denní průběh koncentrace a toku ozonu na lokalitě Bílý Kříž a dále denní průběhy koncentrací BVOC (izoprenu a monoterpenů) na lokalitách Bílý Kříž a Košetice.
Tato část dosahuje výrazně nižší kvality a vyvozovaná tvrzení ne vždy korelují s poznatky uvedenými v teorii. Není například zřejmé, proč autor zvolil zpracování dat formou celoročních průměrných denních chodů, ačkoliv koncentrace BVOC vykazují výraznou sezónní variabilitu spojenou s průběhem vegetační sezóny.
Denní průběhy koncentrací izoprenu a monoterpenů jsou prezentovány prostřednictvím průměrných půlhodinových hodnot za celý rok doplněných o směrodatné odchylky. Autor uvádí, že směrodatná odchylka je v grafech znázorněna pomocí chybových úseček, avšak jejich velikost je v celém průběhu prakticky totožná. Takové zobrazení variability dat vede k pochybnostem o správnosti znázornění statistických charakteristik a zasloužilo by si podrobnější vysvětlení.
Autor interpretuje denní maxima izoprenu především prostřednictvím závislosti jeho emisí na slunečním záření a teplotě. V případě lokality Košetice však grafické výsledky naznačují zvýšené koncentrace izoprenu již v časných ranních hodinách, kdy intenzita slunečního záření i teplota vzduchu dosahují nízkých hodnot. Tento jev není v práci uspokojivě vysvětlen. Diskusní část by proto mohla podrobněji rozebrat možné příčiny pozorovaných rozdílů mezi lokalitami, více propojit získané výsledky s poznatky uvedenými v teoretické části a v širší míře je konfrontovat s výsledky publikovaných studií.
Značná část závěru je věnována rekapitulaci poznatků z literární rešerše, zatímco interpretace vlastních výsledků zůstává poměrně stručná. Současně se zde objevují drobné odborné nepřesnosti, například záměna pojmů emise a koncentrace BVOC.

Autor prokázal schopnost pracovat s poznatky vědecké literatury, práce naplňuje požadavky kladené na tento typ prací, cíle, které byly vytyčeny byly splněny. Práci doporučuji ji k obhajobě a hodnotím stupněm velmi dobře – B. Topics for thesis defence:

1. Na str. 8 uvádíte, že troposférický ozon vzniká jako produkt složitých fotochemických reakcí, do nichž vstupují oxidy dusíku (NOₓ), těkavé organické látky (VOC), oxid uhelnatý (CO) a metan (CH₄), přičemž klíčovou roli hraje ultrafialové záření. Jaké složky UV se na vzniku troposférického ozonu nepodílejí.
2. Z jakého důvodu jste pro analýzu typického denního chodu sledovaných látek zvolil průměrování za celý rok 2024. Proč jste nevybral hodnoty pouze za vegetační období (např. květen–září), kdy jsou koncentrace ozonu a biogenních látek biologicky i chemicky relevantní?
3. K interpretaci BVOC: V kapitole 5.2 je uvedeno, že ranní vrchol koncentrace monoterpenů mezi 4:00 a 5:00 ráno na lokalitě Bílý Kříž je způsoben zvyšující se teplotou jehlic a intenzitou slunečního záření. V této době jsou však denní minima a radiace je minimální. Podobně u produkce izoprenu píšete, že je silně závislá na světle a teplotě, v Košeticích jsou z grafu 6 patrná 2 maxima. Máte pro ranní vrchol koncentrace monoterpenů a 2 maxima izoprenu vysvětlení?
4. V metodice uvádíte, že v případě lokality Košetice byly nulové hodnoty koncentrací nahrazeny hodnotami NaN, protože odpovídaly době kalibrace přístroje. Z jakého důvodu byl tento postup aplikován pouze na lokalitu Košetice?