Studentka Bc. Simona Bobošíková vypracovala diplomovou práci na téma syntézy a aplikace derivátů flavinu v hybridních fotokatalytických systémech, které mohou v současnosti najít využití při ekologicky šetrné výrobě vodíku jako paliva případně chemického reagentu.
Prvním cílem práce bylo provedení literární rešerše, shrnující principy fotokatalýzy, v současnosti používané materiály a možnosti zapojení flavinových derivátů. Problematika byla v práci popsána výstižně s využitím velkého množství odkazů na aktuální odbornou literaturu a teoretická část práce poskytuje dobré východisko pro popsané experimenty.
V navazující experimentální části je podrobně popsána teoretická predikce struktur flavinů, na jejímž základě byly vybrány látky pro syntézu, samotná syntéza vybraných flavinových derivátů, jejich purifikace a metodologie experimentů pro ověření fotokatalytické aktivity.
Následně jsou v práci podrobně rozebrány výsledky syntézy i fotokatalytických experimentů, kdy se podařilo aktivitu prokázat u všech připravených látek. V práci jsou rovněž ověřeny teoretické predikce pomocí experimentálních výsledků, což v budoucnosti povede ke zpřesnění predikčního modelu.
Použité systémy jsou zhodnoceny z hlediska množství vyvinutého vodíku za definovaný reakční čas, přičemž systémy vykazují dostatečnou stabilitu, aby mohly být podrobeny experimentům opakovaně v časovém horizontu několika hodin, a to i při intenzitě osvitu srovnatelné s moderními fotokatalytickými systémy popsanými v literatuře.
Tato diplomová práce je zpracována srozumitelně, přehledně, s minimem překlepů a formálních chyb, kdy autorka prokázala schopnost dobře pracovat s odbornou literaturou, samostatně provádět syntézy i měření a podat o nich srozumitelnou správu. Mimo to prokázala velkou samostatnost a pečlivost během stáže na TUW ve Vídni, kde prováděla ověření fotokatalytické aktivity – tím přispěla k budování mezinárodních kontaktů FCh, za což byla odměněna i cenou děkana za rok 2025. Vzhledem k výše zmíněným kvalitám diplomové práce ji doporučuji k obhajobě a na základě její úrovně navrhuji hodnocení A.

Předkládaná diplomová práce se zabývá aktuálním a perspektivním tématem využití flavinových derivátů v hybridních fotokatalytických systémech. Autorka jednak pojednává o současném stavu řešené problematiky, rovněž popisuje teoretickou studii navrhovaných struktur pomocí DFT, jejich praktickou syntézu (3 finální látky a jejich prekurzory) a komplexní fotokatalytické experimenty ohodnocující finální látky ve schopnosti produkce vodíku a fotostabilitu.

Práce v rozsahu 66 stran je psána ve slovenštině a je členěna logicky a přehledně. Text práce je psán čtivě, avšak jako nerodilý mluvčí si netroufám hodnotit lingvistickou úroveň až na některé drobné chyby či překlepy („radikálový anion“ lépe jako „radikálanion“ na str. 17; špatný znak na konci věty na str. 20“ „amidy, Tieto“; „5,6-diaminouracylovým“ na str. 21 s ypsilon místo i).

Autorka čerpá z 88 zdrojů převážně primární zahraniční literatury. Teoretická část práce se v dostatečné míře zabývá úvodem k produkci vodíku, fotokatalýze, vlastnostem a struktuře lumazinů, současným trendům ve fotokatalytickém vývoji vodíku a problematice DFT). Logicky a přehledně tak uvádí následující experimentální část. Měl bych připomínku k obr. 6, který by z mého pohledu zasloužil revizi struktur nebo hlubší komentář, jelikož se nezdají být pouze produkty acidobazických reakcí, ale rovněž redoxních dějů.

Experimentální část se v reprodukovatelné formě zabývá přípravou prekurzorů a finálních látek Th1–Th3 a rovněž fotokatalytickými experimenty. K této části bych měl několik minoritních připomínek:
a)    Deuterovaná rozpouštědla mají symbol deuteria v kurzívě. Stejně jsou kurzívou psány symboly veličin, konkrétně se jedná o interakční konstantu J. K tomu se váže komentář k NMR spektrům v přílohách, která by měla nad každým signálem nést hodnotu chemického posunu.
b)    U popisu experimentů v rámci syntézy bych ocenil uvést, zda se jedná o zcela novou metodu přípravy, nebo byla adaptována z literatury s připojeným literárním odkazem.
c)    U reakcí s vodným zpracováním bych uvedl rovněž objemy činidel (při extrakci, promývání).
d)    Chemický posun v uhlíkovém spektru je dobré uvádět na jedno desetinné místo. Podobně pro charakterizaci infračervenými spektry bych alespoň ve všeobecné části uvedl veličinu a jednotku vlnočtu, která v práci není u této metody v popisu zmíněna.
e)    U přípravy sloučeniny 4 není uvedena koncentrace NaOH, dále NaNO2 u syntézy látky 5 nemá uvedeno látkové množství.

V diskuzi autorka názorně rozebírá DFT predikci UV-vis spekter derivátů Th1–Th3 a koreluje je s chemickou strukturou, dále shrnuje syntetické aspekty jednotlivých stupňů přípravy, se kterými se potýkala během své práce. Následně jsou racionálně navrženy a diskutovány provedené experimenty s využitím finálních látek ve fotokatalytickém vývoji vodíku. Zde oceňuji množství práce, které se za touto pasáží skrývá, neboť dává ucelený a komplexní obraz o potenciálu daných látek pro vývoj vodíku a rovněž metodologii, která umožňuje selektovat nejlepší podmínky racionálním způsobem. V rámci této části bych zvážil pro názornost uvést u obr. 13–15 u reakčních šipek spíše činidla a typ reakcí zmínit jen v textu. Dále u psaní lokantů N,N‘ využít kurzívu.

Závěry práce jsou formulovány jasně a logicky, autorka rovněž předesílá další postup na daném poli.
I přes uvedené menší nedostatky autorka dle mého názoru v předložené práci prokázala schopnost orientovat se, čerpat a interpretovat odborné literární zdroje v teoretické části. Dále v experimentální části a diskuzi ukázala schopnost tyto znalosti aplikovat jak v organické syntéze, tak při následující práci na fotokatalytickém vývoji vodíku na zahraničním pracovišti ve Vídni. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A. K práci mám ještě několik otázek k následující obhajobě, které plynou z diskuze: Topics for thesis defence:

1. Jak byla stanovena čistota finálních látek Th1-3? V experimentální části uvádíte záznam NMR spekter, avšak data především z 1H spekter by šla využít nejen pro určení struktury, ale rovněž k okomentování čistoty látek v diskuzi. V práci rovněž nejsou uvedeny hodnoty např. Rf z TLC s metodou vizualizace, které alespoň kvalitativně čistotu mohou do jisté míry popsat.
2. Nabízí se nějaké vysvětlení, které by objasnilo snížení rychlosti HER při zvýšení koncentrace Pt z 0,05 mM na 0,10 mM (obr. 17)?
3. Může menší produkce vodíku pozorovaná u Th3 ve srovnání s Th2 souviset rovněž s pravděpodobností přechodu do základního stavu nezářivým přechodem vibrační relaxací? Z naznačených vyobrazení HOMO a LUMO orbitalů obou molekul by bylo zajímavé v další práci vyčíslit torzní úhly mezi thiofenovými motivy a lumazinovým jádrem, neboť se jedná o molekulu s elektronově bohatším a deficitnějším koncem, což může vést k dodatečné planarizaci systému.
4. Kvantifikovala jste množství Th3 před a po recyklaci (viz obr. 24)?
5. V diskuzi (kap. 5.1 Teoretická predikce) rozebíráte DFT predikci UV-vis spekter derivátů Th1–Th3 a korelujete je s chemickou strukturou. V této souvislosti se chci zeptat, zda jste prováděla veškeré výpočty a interpretaci samostatně?