Předložená bakalářská práce Darii Kolupaevy s názvem „Monitoring základních fyzikálně-chemických ukazatelů, těžkých kovů a organických polutantů v podzemních vodách v okolí skládek komunálního odpadu“ splnila všechny body zadání. Studentka začala na tématu bakalářské práce pracovat již v rámci odborné praxe ve společnosti GEOtest, a.s. pod vedením Mgr. Romany Jurnečkové. Během praxe se aktivně podílela na monitoringu podzemních vod, účastnila se odběrů vzorků a seznámila se také s laboratorním zázemím firmy. Tyto zkušenosti následně využila při zpracování bakalářské práce zaměřené na retrospektivní hodnocení kvality podzemních vod v okolí skládek Únanov a Žabčice. Práce je zpracována přehledně a logicky. Studentka pracovala s rozsáhlými datovými soubory z dlouhodobého monitoringu, z nichž dokázala vybrat vhodné ukazatele a příslušná data vyhodnotit a interpretovat. V diskusi prokázala schopnost dát výsledky do souvislosti s hydrogeologickými podmínkami obou lokalit a formulovat odpovídající závěry.
Velmi pozitivně hodnotím samostatnost studentky. V průběhu řešení práce musela překonat komplikaci spojenou s odchodem původní konzultantky ze společnosti GEOtest, a.s., přesto si dokázala zajistit potřebné podklady a data a práci úspěšně dokončit. Konzultace využívala pravidelně a na připomínky reagovala svědomitě. Oceňuji také skutečnost, že studentka úspěšně překonala jazykovou bariéru. Text práce je po jazykové a stylistické stránce velmi dobrý a při závěrečných korekturách vyžadoval pouze minimální úpravy.
Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji klasifikačním stupněm A / výborně.

Cílem bakalářské práce studentky Darie Kolupaevy je posouzení ovlivnění kvality podzemní vody znečisťujícími látkami v okolí vybraných významných skládek komunálního odpadu v regionu jižní Moravy. Posouzení, resp. samotné hodnocení a interpretace výsledků potom vychází z údajů získaných interpretací údajů z průběžného dlouhodobého monitoringu formou retrospektivní analýzy. Kladně hodnotím aktuálnost práce, vzhledem k tomu, že v České republice platí od roku 2030 základ skládkování neupravených odpadů, což povede k postupnému uzavírání skládek na konci životnosti a budou mimo jiné stanovovány zásady dlouhodobého následného monitoringu s ohledem na konkrétní podmínky (skladba skládkovaných odpadů, způsob provedení rekultivačních prací a samozřejmě místní hydrogeologické podmínky a výsledky průběžného monitoringu nebo stability tělesa skládky).
Práce je logicky členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické práci studentka v souladu se zadáním provedla rešerši legislativních a technických ukazatelů hodnocení vlivu skládek na podzemní vody. V této části je pěkně zpracován přehled vlivů skládek na podzemní vody.
V praktické části potom studentka nejprve charakterizuje posuzované skládky i s ohledem na postupné budování monitorovacích systémů v souvislosti s rozšiřováním skládek a cílům monitoringu. Dále se studentka v rámci své odborné praxe měla možnost přímo podílet na terénním vzorkování – poznatky metodického a technického postupu vzorkování jí poskytly komplexní pohled na problematiku během celkového hodnocení kvalitativních ukazatelů.
Hodnocení a interpretace výsledků vychází ze zvolených kvalitativních ukazatelů získaných dlouhodobým monitoringem a jsou porovnány s hygienickými požadavky, resp. limitního hodnotami znečištění na pitnou a teplou vodu dle vyhlášky MZ č. 70/2018 Sb. Autorka dále vyhodnocení rozšiřuje o komentář dle místních hydrogeologických podmínek a jejich vlivu na šíření kontaminace ze skládek. Interprataci dat by nicméně bylo vhodné doplnit o hlubší statistické vyhodnocení včetně předpokládaných vývojových trendů.
Závěry jsou formulovány jasně vzhledem ke stanoveným cílům práce, shrnutí hlavní poznatky a poukazují na potřebnost a význam dlouhodobého monitoringu z pohledu širších environmentálních dopadů na řešené území. Topics for thesis defence:

1. Který ze sledovaných ukazatelů považujete za nejspolehlivější indikátor ovlivnění podzemní vody skládkovým výluhem a proč?
2. Jak by se podle Vás změnily výsledky monitoringu na lokalitě Žabčice, pokud by byla skládka vybavena moderním bazálním těsněním a systémem sběru průsakových vod?