Bakalářská práce Dominika Hübsche se zabývá problematikou biotechnologického zpracování potravinářských odpadů, konkrétně syrovátky a kávové sedliny. Cílem práce bylo experimentálně zhodnotit produkční vlastnosti vybraných kmenů kvasinek kultivovaných na uvedených odpadních substrátech. Práce je logicky členěna na teoretickou, experimentální a výsledkovou část.
Teoretická část představuje přehledně a systematicky zpracovanou literární rešerši zaměřenou jak na charakteristiku zvolených odpadních materiálů, tak na jejich možné využití v rámci biotechnologických procesů za využití vybraných kmenů kvasinek. Součástí je rovněž shrnutí produkčního potenciálu jednotlivých kmenů z hlediska tvorby významných metabolitů. Student zde prokazuje schopnost práce s odbornou literaturou a výběru relevantních informací, čímž vytváří kvalitní základ pro navazující experimentální část.
Experimentální část je zaměřena na úpravu odpadních materiálů do podoby vhodné pro využití jako substrátu pro mikroorganismy, jejich charakterizaci a následnou aplikaci při kultivacích. Student úspěšně realizoval kultivace kvasinek za využití různých kultivačních postupů, připravil kvasničnou biomasu a izoloval extracelulární polymerní substance (EPS) ze supernatantu. Získanou biomasu následně charakterizoval pomocí vhodných analytických metod, zejména HPLC a spektrofotometrických stanovení. V této části student prokázal schopnost samostatné laboratorní práce, dodržování metodických postupů i pečlivé dokumentace získaných dat.
Výsledky práce jsou prezentovány přehledně formou grafů a jsou doplněny odpovídající diskusí, v níž student vhodně interpretuje získaná data. Z výsledků vyplývá, že zvolené experimentální podmínky významně ovlivňují sledované produkční vlastnosti kvasinkových kultur. Práce tak přináší relevantní poznatky, které mohou sloužit jako podklad pro další výzkum i potenciální praktické využití.
Student během řešení práce prokázal schopnost samostatné a systematické práce a zodpovědný přístup k plnění zadaných úkolů. Aktivně využíval konzultací a na připomínky vedoucího reagoval konstruktivně.
Předloženou bakalářskou práci hodnotím jako kvalitní a splňující požadavky kladené na tento typ prací. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A.

Bakalářská práce studenta Dominika Hübsche se zabývala kultivací kvasinkové biomasy za využití vybraných odpadů potravinářského průmyslu. Jako tyto kultivační substráty byly zvoleny kávová sedlina a mléčná syrovátka. Výsledná biomasa byla sledována z hlediska produkce betaglukanů, exopolysacharidů a antioxidantů.
Teoretická část práce je obsáhlá, podrobně popisuje zadané téma práce a obsahuje podrobný popis zkoumané problematiky. V experimentální části práce jsou podrobně popsány kultivační a analytické metody pro studium dané problematiky. Ke zpracování teoretické a experimentální části bylo použito více než dostatečné množství citovaných zdrojů (104).
Výsledková část obsahuje velké množství výstupů, které jsou patřičně komentovány. Nicméně na stránkách 49 a 50 nesedí popisované hodnoty ke komentovaným grafům 17 a 18. Dále by bylo vhodné doplnit lepší komentář ke kolísavým hodnotám výtěžků ubichinonu u jednotlivých kmenů a rozšířit diskuzi u produkce exopolysacharidů například o srovnání s literaturou. I přes tyto drobné nedostatky v diskuzní části je nutné vyzdvihnout opravdu velké množství výsledků, které více než bohatě splňují rozsah bakalářské práce.
Závěr obsahuje přehledné shrnutí celé zkoumané problematiky, jakožto i návrhy produkčních podmínek pro nejvyšší výtěžky jednotlivých zkoumaných metabolitů.
Práce splňuje zadání a obsahuje dobře diskutované výstupy. Hodnotím proto tuto práci celkovou známkou A („výborně“) a doporučuji práci k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Jak by se dala vysvětlit korelace mezi produkcí Beta-glukanů a exopolysacharidů u jednotlivých kmenů?
2. Jak mohlo být ovlivněno složení kávového hydrolyzátu z hlediska polyfenolických látek předúpravami substrátu? Jak by kultivaci vámi vybraných mikroorganismů mohlo ovlivnit, kdyby se v odpadním substrátu zachovalo větší množství fenolických látek?
3. Proč nebyly pro baňkové kultivace použity optimální poměry odpadního substrátu s médiem dle výsledků z experimentu na kultivačních destičkách? Vysvětlete rozdíl vlivu aeračních podmínek u těchto dvou typů kultivací na buněčný metabolismus mikroorganismu. Je tento rozdíl patrný z hlediska produkce metabolitů dle výsledků ve vaší práci?