Anastassiya Pershina sa vo svojej bakalárskej práci venovala príprave vlákien z PHB obsahujúcich aktívne látky a vyhodnoteniu ich cytotoxického pôsobenia na ľudské keratinocyty a fibroblasty. Taktiež bola vyhodnotená antioxidačná kapacita a morfológia pripravených vlákenných štruktúr. Miera podobnosti bakalárskej práce vykazuje hodnotu 3,4%, práca je teda originálna. V teoretickej časti študentka všeobecne zhrnula metódy prípravy vlákien, metódy charakterizácie a možnosti aplikácie vlákenných štruktúr, so zameraním na medicínske a kozmetické oblasti. Nasleduje popis vybraných biopolymérov a aktívnych látok. Metodická časť je detajlne popísaná. Študentka na prípravu vlákien využila metódy elektro- a forcespinningu a charakterizovala ich štruktúru, antioxidačnú aktivitu a cytotoxicitu. Výsledková časť prehľadne zhrňuje namerané data, no diskusia a porovnávanie s literatúrou vykazujú menšie medzery, kde sa študentka mohla viac oprieť o existujúcu literatúru a hlbšie analyzovať namerané závislosti.
Študentka pracovala samostatne, k riešeniu experimentálnych úloh pristupovala zodpovedne, preukázala dobrú zručnosť pri práci v laboratóriu a prejavovala iniciatívu pri riešení vzniknutých problémov. Ocenila by som aktívnejší prístup ku konzultovaniu práce. Napriek týmto drobným výhradám však predložená práca spĺňa všetky požiadavky a prináša hodnotné experimentálne dáta. 
Bakalársku prácu Anastassiye Pershiny odporúčam na obhajobu a navrhujem celkové hodnotenie B.

Bakalářská práce studentky Anastassiye Pershiny se zabývá přípravou a charakterizací vlákenných struktur na bázi chitosanu a poly(3-hydroxybutyrátu) s potenciálním využitím v kožním tkáňovém inženýrství. Součástí práce byla příprava vláken metodami elektrospinningu a forcespinningu, inkorporace biologicky aktivních látek a následné hodnocení jejich morfologických, antioxidačních a biologických vlastností.

Práce má logickou a přehlednou strukturu. Teoretická část poskytuje dostatečný přehled řešené problematiky a je zpracována na dobré odborné úrovni. Studentka využila odpovídající množství odborných literárních zdrojů a vhodně je zapracovala do textu.

Experimentální část práce je poměrně rozsáhlá a zahrnuje přípravu vlákenných struktur, jejich charakterizaci pomocí elektronové mikroskopie, stanovení antioxidační aktivity i biologické testování na buněčných kulturách. Oceňuji zejména kombinaci materiálových a biologických analýz, která umožnila komplexnější posouzení připravených materiálů.

K práci mám několik připomínek. V abstraktu jsou uváděny rozměry připravených vláken v rozmezí 0,4–4,0 μm, přesto jsou některé struktury v práci označovány jako nanovlákna. Použitá terminologie proto nemusí být ve všech případech zcela jednoznačná. U biologických experimentů by bylo vhodné podrobněji diskutovat možné příčiny rozdílů pozorovaných mezi jednotlivými materiály a jejich vliv na buněčnou odpověď. Současně v práci postrádám podrobnější kritické zhodnocení limitů použitých metod a získaných výsledků z hlediska jejich budoucího využití v tkáňovém inženýrství.

Přes uvedené připomínky studentka splnila cíle bakalářské práce a prokázala schopnost práce s odbornou literaturou i experimentálními metodami. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou B – velmi dobře. Topics for thesis defence:

1. 1. V práci jsou některé připravené struktury označovány jako nanovlákna, přestože jejich průměr dosahuje řádově jednotek mikrometrů. Jaká je podle Vás hranice mezi nanovláknem a mikrovláknem a považujete použité označení za správné?
2. 2. Vlákna obsahující kyselinu salicylovou vykazovala vysokou antioxidační aktivitu, současně však vedla ke snížení viability buněk. Jak si tento jev vysvětlujete?