Bc. Monika Hrošíková pracovala na diplomové práci samostatně a se zájmem o zvolené téma. Práce byla zaměřena na studium aromatizace senzoricky neutrálního destilátu pomocí vybraných alternativních druhů dřeva, konkrétně akátu, moruše, švestky a třešně. Studentka se zabývala tím, jak kontakt destilátu s dřevěnými fragmenty ovlivňuje jeho chemické složení, barevné vlastnosti a senzorický profil. V tomto směru práce vhodně propojuje technologii lihovin, chemii dřeva a senzorickou analýzu.

K řešení tématu přistupovala zodpovědně a dokázala realizovat rozsáhlejší experimentální část zahrnující přípravu aromatizovaných vzorků, sledování změn v průběhu macerace a následnou analytickou charakterizaci. Pozitivně hodnotím zejména schopnost pracovat s různými analytickými přístupy, mezi které patřilo stanovení celkového obsahu fenolických látek, hodnocení barevných parametrů, analýza vybraných fenolických sloučenin pomocí HPLC–DAD a využití FT–IR spektrometrie. Studentka tak získala komplexní soubor dat umožňující posoudit vliv jednotlivých druhů dřeva na výsledné vlastnosti destilátu.

Oceňuji také dobře zvládlou realizaci senzorické analýzy, která byla důležitou součástí práce, protože umožnila posoudit praktický dopad chemických změn na vnímání výsledného produktu. Studentka prokázala schopnost propojit výsledky instrumentálních analýz se senzorickým hodnocením a formulovat závěry s ohledem na potenciální využití této technologie v praxi.

V průběhu zpracování práce studentka aktivně využívala konzultací a velmi dobře komunikovala při řešení odborných i organizačních otázek. Pozitivně hodnotím její schopnost věcně diskutovat připomínky, reagovat na doporučení a promítat je do dalšího postupu práce. Velmi dobře zvládala také domlouvání měření na různých pracovištích, což bylo pro úspěšnou realizaci experimentální části důležité vzhledem k využití více analytických metod. Tato schopnost samostatné komunikace a organizačního zajištění jednotlivých měření významně přispěla k hladkému průběhu práce. Místy bylo nutné věnovat zvýšenou pozornost přesnosti odborného vyjadřování a celkové formulaci některých částí práce, tyto nedostatky však studentka postupně odstraňovala a práci dovedla do ucelené podoby.

Monika prokázala schopnost samostatné odborné práce, orientace v řešené problematice a interpretace získaných výsledků v širších souvislostech. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A – výborně.

Diplomová práce Bc. Moniky Hrošíkové se zabývá aktuální a z technologického i aplikačního hlediska velmi zajímavou problematikou aromatizace destilátů pomocí alternativních druhů dřeva. Autorka se zaměřila na porovnání vlivu akátu, moruše, třešně a švestky na chemický a senzorický profil vodky jako senzoricky neutrální matrice.
Teoretická část práce je zpracována rozsáhle a přehledně. Autorka prokázala schopnost práce s odbornou literaturou a vhodně shrnula problematiku chemického složení dřeva, mechanismů extrakce látek, vlivu tepelného opracování i významu mikrooxidace při zrání destilátů. Pozitivně hodnotím rovněž zařazení legislativního rámce a tržního kontextu, které práci rozšiřují o praktický rozměr. Text je většinou logicky strukturován a obsahově provázán. Místy se však objevují stylistické nepřesnosti, opakování některých tvrzení a drobné jazykové nedostatky. U části literárních tvrzení by bylo vhodné kritičtější zhodnocení citovaných zdrojů namísto převážně popisného přístupu. Používání citací v textu není souvislé, ale nahodilé, což neodpovídá běžným standardům.
Experimentální část práce lze hodnotit jako poměrně rozsáhlou. Autorka realizovala dlouhodobou maceraci destilátu s několika druhy dřeva a v průběhu zrání sledovala změny pomocí více analytických metod – stanovení celkového obsahu fenolických látek, HPLC-DAD analýzy fenolických kyselin, FT-IR spektrometrie, měření barevných parametrů CIE Lab* a senzorické analýzy.
Výsledková část obsahuje značné množství dat, která jsou prezentována přehledně pomocí grafů a tabulek. Diskuse výsledků je na dobré úrovni, autorka se snaží získané poznatky porovnávat s literaturou a interpretovat rozdíly mezi jednotlivými dřevinami. V některých případech však diskuse zůstává spíše popisná a mohla by být více analytická. U některých trendů či rozdílů mezi vzorky chybí hlubší vysvětlení možných chemických mechanismů nebo podrobnější interpretace statistické významnosti výsledků. Především u FT-IR analýzy by bylo vhodné detailněji diskutovat interpretaci jednotlivých pásů a jejich vztah k extrahovaným látkám.
Závěry práce jsou formulovány srozumitelně a odpovídají získaným výsledkům. Celkově práci hodnotím jako kvalitně zpracovanou diplomovou práci která splňuje požadavky kladené na VŠKP.  Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou B – velmi dobře. Topics for thesis defence:

1. Jaké jsou hlavní limity FT–IR analýzy a jaké další analytické techniky by mohly interpretaci doplnit?
2. Jaké technologické nebo legislativní překážky mohou bránit širšímu využití studovaných postupů aromatizace?