Studentka splnila cíle práce, provedla všechny potřebné experimenty a postup během své práce pravidelně konzultovala se školitelem. V teoretické části studentka zpracovala rozsáhlou literární rešerši zaměřenou na problematiku pěstování a zpracování kávy, chemické složení kávových zrn a význam diterpenů. Rešeršní část je logicky členěna a obsahuje odpovídající množství odborných literárních zdrojů. Získané výsledky potvrzují vliv stupně pražení na obsah sledovaných diterpenů v kávovém nápoji. Výsledky jsou celkem přehledně zpracovány formou tabulek a grafů. Určitou rezervu však spatřuji v hlubší interpretaci výsledků a v diskusi s literárními údaji, která je místy více popisná než analytická. Také závěry práce mohly být formulovány více kriticky a s větším důrazem na přínos a limity provedeného výzkumu. Práce splňuje požadavky kladené na tento typ VŠKP. Kontrola systémem theses zjistila podobnost s jinými pracemi 4,2%, práce je tedy originálním dílem. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím klasifikačním stupněm B - velmi dobře.

Bc. Alexandra Ilyushchenková se ve své diplomové práci zabývá vlivem pražení kávových zrn na obsah diterpenů, konkrétně kafestolu a kahweolu, v kávovém nápoji připraveném pomocí moka konvičky. Téma je relevantní z hlediska technologie zpracování kávy, analytické chemie potravin i hodnocení bioaktivních látek s možnými zdravotními dopady. Práce je zpracována na 88 stranách a její struktura odpovídá obvyklým požadavkům na kvalifikační práci. Teoretická část poskytuje širší přehled o kávě jako surovině, druzích kávovníku, podmínkách pěstování, zpracování kávových třešní, procesu pražení a chemickém složení zelené kávy. Pozitivně hodnotím zejména kapitoly věnované pražení, jeho fázím, stupňům a souvisejícím chemickým přeměnám, protože přímo souvisejí se zaměřením experimentální části práce. Rešerše je celkově srozumitelná a tematicky pokrývá základní technologický i chemický kontext řešené problematiky. Za slabší stránku teoretické části však považuji její nevyváženost. Některé obecné pasáže, zejména botanická charakteristika kávovníku, pěstitelské podmínky nebo základní způsoby zpracování kávy, jsou rozvedeny poměrně široce. Naopak problematika analytického stanovení diterpenů, která je pro práci klíčová, není zpracována v samostatné a dostatečně podrobné kapitole. V práci tak chybí systematické srovnání postupů přípravy vzorku, saponifikace, extrakce a chromatografického stanovení kafestolu a kahweolu, včetně výhod a limitů jednotlivých metodických přístupů. Podrobnější rozbor analytických metod by lépe zdůvodnil zvolený experimentální postup. a nedostatečně rozpracované považuji také srovnání klasických a nových odrůd kávy, případně rozdílů mezi tradičně pěstovanými druhy, hybridy a moderními kultivary. Vzhledem k tomu, že genetický původ a odrůdová variabilita mohou ovlivňovat chemické složení zrn včetně lipidické frakce a diterpenů, zasloužila by si tato oblast větší pozornost. Autorka využila celkem 104 literárních zdrojů. Jejich kvalita je převážně dobrá, protože významná část citací pochází z recenzovaných odborných časopisů, z nichž řada je běžně indexována v databázích Web of Science a Scopus. Pozitivně lze hodnotit také aktuálnost rešerše, protože práce zahrnuje řadu zdrojů z posledních let, včetně publikací z období 2024–2026. Přestože je soubor zdrojů kvantitativně i kvalitativně dostačující, jejich potenciál nebyl plně využit právě v oblasti kritického zpracování analytiky diterpenů. Formální stránka teoretické části je na odpovídající úrovni. Text je srozumitelný, odborný jazyk je používán konzistentně a citace jsou uváděny průběžně. Celkově lze konstatovat, že teoretická část vytváří použitelný základ pro experimentální řešení práce.
Experimentální část popisuje hlavní pracovní kroky od pražení kávových zrn přes přípravu nápoje, saponifikaci, extrakci diterpenů až po HPLC-DAD stanovení. Základní postupy jsou popsány srozumitelně a u většiny kroků jsou uvedeny klíčové parametry, zejména navážky, objemy, časy, teploty a chromatografické podmínky. Pozitivně hodnotím zejména podrobný popis instrumentálních podmínek HPLC-DAD analýzy a doplňkových stanovení barvy a vlhkosti. U přípravy nápoje v moka konvičce nejsou dostatečně specifikovány parametry mletí a extrakce, které mohou významně ovlivnit přechod diterpenů do nápoje.
Výsledky jsou prezentovány v logickém sledu a práce obsahuje přehledné tabulky, grafy, kalibrační závislosti i základní statistické vyhodnocení. Pozitivně hodnotím zejména propojení charakterizace stupně pražení pomocí barevných parametrů a vlhkosti s následným stanovením obsahu kafestolu a kahweolu. Hlavní výsledek práce, tedy pokles koncentrace obou diterpenů se zvyšujícím se stupněm pražení, je prezentován srozumitelně. Ne úplně standardní je zařazení obrázků a grafů z jiných studií. Je to částečně matoucí, myslím si, že tyto grafické podklady měly být zařazeny do teoretické části a v kapitole výsledky a diskuse měly být znalosti propojeny z novými poznatky vycházející z laboratorní práce studentky. Velice dopodrobna, až nadstandardně pro DP je prezentována a diskutována oblast validace analytických metod. Slabinu této pasáže vidím v nesystematickém pořadí experimentů. Co mohlo být provedeno lépe je také vizuální stránka některých grafů, kdy barevné odstíny jsou velice podobné a je obtížné jednotlivé skupiny rozlišit. Jistě také není třeba u grafů uvádět „graf byl vytvořen na základě vypočítaných hodnot v rámci diplomové práce“. To beru jako samozřejmost. Dále v práci není konzistentní počet desetinných míst.
Lze konstatovat, že cíle práce byly splněny. Přínosem práce je především experimentální ověření vlivu stupně pražení na obsah kafestolu a kahweolu v kávovém nápoji připraveném pomocí moka konvičky. Práce propojuje technologii pražení s analytickým stanovením bioaktivních lipofilních látek a ukazuje, že intenzita pražení může významně ovlivnit jejich výslednou koncentraci v nápoji. Další přínos práce lze spatřovat také v jejím přesahu do oblasti výživy a ochrany zdraví spotřebitele. Sledované diterpeny, zejména kafestol a kahweol, patří mezi biologicky aktivní složky kávy s potenciálně příznivými, ale i nežádoucími účinky na lidský organismus. Výsledky práce proto mohou přispět k lepšímu pochopení toho, jak technologické zpracování kávy, konkrétně stupeň pražení, ovlivňuje obsah těchto látek v nápoji a tím i jeho možný zdravotní dopad.
Diplomová práce splňuje nároky na VŠKP, exponovala zajímavou oblast chemie kávy, hodnotím ji známkou B a doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. V práci je zhodnocen obsah diterpenů v odrůdě kávy kávovníku arabského. Jak si stojí jiné druhy a to i méně pěstované jako je Coffea Liberica?
2. Jakým způsobem by podle Vás ovlivnila obsah stanoveného kafestolu a kahweolu změna metody přípravy kávy, například použití filtrované kávy, espressa nebo french pressu místo moka konvičky, a proč?