Práce navazuje na projekty řešené mj. v rámci FIT týkající se rozšíření JShelter. Cílem práce bylo najít a analyzovat skripty počítající otisk prohlížeče. S dosažnými výsledky jsem spokojen jen částečně, protože některé části mohly být řešeny, či prezentovány lépe:

• Není jasné, jak v testech stability probíhá vyhodnocení podobnosti otisku prohlížeče. Např. berou se v případě Fingerprintjs v úvahu všechny komponenty, nebo jen některé? V případě skriptů, kde je výstupem nestrukturované číslo, nebo hash, počítá autor shodné znaky na stejné pozici, nebo postupuje jinak?
• Testy také mohly rozšíření JShelter testovat v různých konfiguracích a netestovat jen modul Javascript Shield, ale i Fingerprint Detector.
• U testu citlivosti autor opakovaně tvrdí, že když po změně hodnot některých API nezmění výstup, je to známka, že hodnota nebyla využita. Nebere však v úvahu možnost, že skript detekuje nekonzistenci porovnáním s jinými API.
• U skriptů jako je OverpoweredJS autor nezmiňuje, zda má rozšíření JShelter, případně změny v rámci testovacího prostředí, nějaký vliv na položky udávající, že klient není běžný uživatel.

V současném stavu výsledky práce publikovatelné nejsou, ale je možné, že mě výsledky práce k publikaci inspirují.

Student byl aktivní průběžně, ale ne vždy byl připraven.

Evaluation level: zadání splněno

Zadání bylo splněno. K bodu 6 (prezentace zjisteni projektu JShelter) práce konstatuje záměr výsledky prezentovat, avšak neobsahuje za mě explicitní potvrzení, že k prezentaci skutečně došlo a její závěry. Nicméně vzhledem k tomu, že je vedoucí práce hlavním vývojářem JShelter, tak to lze brát jako lichou poznámku.

Práce má logickou strukturu a jednotlivé kapitoly kopírují body zadání: teorie (Kapitoly 2-4) -> implementace (Kapitola 5) -> testování a analýza (Kapitola 6). Oceňuji, že výsledky v kapitole 6 jsou podávány unifromě pro každý skript.

Za závažnou chybu snižující hodnocení prezentační úrovně považuji přítomnost fragmentu konverzace s AI nástrojem (či vedoucím?) na straně 62 v druhé polovině. Text obsahuje: "[...] Ne, to tam nevydávej, spíš tam napiš, že se primárně neprojevil. a ještě tam nech ty hodnoty, co byly v předchozím. Ostatně co jsem ti poslal, těch 53 [...]", kterážto se omylem dostala do odevzdaného textu technické zprávy.

Student v práci cituje z pro diplomovou práci průměrného množství zdrojů (53 pramenů). Majoritu z nich tvoří online zdroje - těm, které jsou jen referencemi na domovské stránky technologií, by slušela spíš reference pod čarou. Literaturu tvoří i vědecké články, které jsou korektně využívány a interpretovány.

Nicméně využívání pramenů za každou jednotlivou sdělenou větou (příkladem [1] na str. 5, [38] str. 23, [45] na str.29)  mi místy v textu přijde až rušivé a raději bych volil seskupení všech myšlenek z jednoho zdroje do stejného odstavce. Další drobnou výhradou je zařazení komerčního slovníčku (zdroj [34], soax.com) jako opory pro věcná tvrzení; vhodnejší by byly více primarní zdroje.

Výsledky měření představují dataset chování konkrétních knihoven v čase, ke kterému se dá vracet či navazovat v rámci vědeckých článků. Samotná implementace v Playwright má evidentně limity své použitelnosti pro komplexní analýzu API - to ale neznamená, že se je nepodaří v budoucnu odstranit či najít jiný vhodnější testovací framework.