Po obsahové i grafické stránce je diplomová práce zdařilá. Studentka se ve své práci zaměřila na testování a konstrukční úpravy konfokálního fluorescenčního modulu, určeného pro integraci do mikroskopu hiQPI. Stávající modul pečlivě seřídila a pro usnadnění této činnosti doplnila mechanickou sestavu o vlastní konstrukční prvky. Modul testovala jak v režimu epi-fluorescenčním, tak v režimu konfokálním, pro který rovněž sestavila vlastní skenovací software. V rámci experimentální části změřila příčné i osové rozlišení modulu, výsledky vyhodnotila a na jejich základě dospěla k závěru, že modul je vhodný k integraci do mikroskopu hiQPI. Navrhla také konkrétní konstrukční úpravy a optimalizovala optickou cestu pomocí simulačního softwaru Zemax.

Lucie Korpasová přistupovala k řešení diplomové práce odpovědně a systematicky. Cíle práce splnila v plném rozsahu. Prokázala schopnost správně interpretovat naměřená data a na jejich základě navrhnout technická zlepšení. Upravený modul byl následně vyroben a úspěšně integrován do mikroskopu hiQPI. Jako vedoucí práce hodnotím tuto diplomovou práci známkou výborně – A.

Autorka se v diplomové práci zabývá integrací konfokálního fluorescenčního modulu do holografického mikroskopu. Navazuje na předchozí návrh modulu a přidáním justážních prvků a mechanizmů optimalizuje práci funkčního celku.

V práci je minimum překlepů (i když tedy jeden je shodou okolností přímo v nadpise na titulní stránce) a obrázky jsou z grafického hlediska dobré kvality. Obsah práce je původní a podobnosti indikované automatickou kontrolou plagiátů jsou na přijatelné úrovni.

V práci jsou (většinou drobné) nedostatky v obrázcích, např. u Zernikova kontrastu (obr. 1.11) je místo mezikruží nakreslena apertura. V optických schématech je pouze optická osa a chybí marginální paprsky, takže se čtenář špatně orientuje ve funkci systému. V grafu na obr. 3.17 jsou naměřené body spojené splajny – vhodné je buď proložit teoretickou závislost průběhu nebo spojit body přímými segmenty. Navíc je tam vložena úsečka FWHM, ovšem ve výšce 0,6 místo 0,5 (a nedotýká se křivky).

Text je místy nejasný – proč jsou na obr. 3.11 proužky a proč tento obrázek s proužky „jednoznačně potvrzuje funkčnost“ fluorescenčního zobrazování? Při prvním použití zkratky je nutné její význam specifikovat – např. u zkratek DAPI, FITC a TRITC by mělo být přinejmenším zmíněno, že jde o fluorescenční barviva. Proč se při měření kanálem FITC počítá Airyho disk (vztah 3.2, str. 37) z vlnové délky 550 nm, když je tento fluorofor excitován 480 nm?

Práce s literaturou je na dobré úrovni a všechny relevantní prameny jsou ocitovány podle normy ISO 690.

Odborná činnost na diplomovém projektu je na vynikající úrovni. Studentka dokázala během závěrečné práce navrhnout úpravy fluorescenčního modulu, přidat justážní prvky, provést paprskovou analýzu a ověřit funkčnost. Výkresová dokumentace je pečlivě provedená a má všechny náležitosti. Po kompletaci prototypu z 3D tisku umístila modul k stávající sestavě mikroskopu, připravila základní verzi software pro projekci amplitudových masek a provedla pilotní experimenty.

Studentka splnila všechny body zadání a dokázala v termínu celý projekt dokončit a funkci modulu ověřit. Práce má méně významné logické a formální nedostatky v popisové části. Při hodnocení jsem přihlédl k vysoké úrovni praktické části, práci hodnotím celkově A a doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. U popisu inline holografie na str. 19 zmiňujete phase shifting. Jakým způsobem je možné fázi posunout?
2. Ve vztahu 3.7 uvádíte teoretickou FWHM optické intenzity ve směru osy z. Není tam uveden pramen. Z čeho tento vztah vychází?
3. Zařízení DMD může pracovat ve více režimech – black/white s vysokou frekvencí a šedotónové zobrazení využívající pulzní modulaci (PWM) s frekvencí řádově nižší. V jakém režimu pracujete v konfokálním modulu? Využíváte nebo plánujete nějak využít šedotónovou aperturu? Mohla by být v konfokálním modulu k něčemu užitečná?