Diplomová práce Bc. Vladimira Ustiuzhanina se zabývá studiem produkce kvasinkové biomasy v podmínkách nutričního stresu s využitím odpadních substrátů a přídavkem vybraných mikrobiogenních prvků. Práce je logicky členěna na teoretickou, experimentální a výsledkovou část.
Teoretická část představuje přehledně zpracovanou literární rešerši zaměřenou na problematiku kvasinek, odpadních substrátů a významných metabolitů. Na tuto část vhodně navazuje experimentální řešení, v jehož rámci se student věnoval kultivaci vybraných kvasinkových kmenů na různých typech médií a následné analýze produkované biomasy s využitím moderních instrumentálních metod, zejména HPLC, GC a ICP-OES.
Výsledky jsou přehledně prezentovány a diskutovány. Bylo prokázáno, že odpadní substráty mohou sloužit jako vhodné alternativní zdroje uhlíku a současně ovlivňovat složení biomasy. Práce dále ukazuje schopnost kvasinek akumulovat železo v biomase a poukazuje na možnosti jejího nutričního obohacení. Získané poznatky potvrzují potenciál biotechnologického využití jak odpadních surovin, tak obohacené kvasinkové biomasy.
Student během řešení prokázal schopnost samostatné práce i systematického přístupu k řešení zadané problematiky.
Předloženou diplomovou práci hodnotím jako kvalitní a přínosnou. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A.

Předložená diplomová práce byla zaměřena na využití několika odpadních substrátů a mikrobiogenních prvků (Fe) ke kultivaci vybraných kmenů nekonvenčních kvasinek v podmínkách nutričního stresu. Téma práce je vysoce aktuální, poněvadž je zaměřeno na druhotné zpracování odpadních materiálů pomocí mikroorganismů a produkci látek s vyšší přidanou hodnotou, což může přispět ke snížení environmentální zátěže a zvýšení efektivity biotechnologických procesů v konceptu cirkulární ekonomiky.

Práce má klasické členění a je sepsána v češtině na celkem 58 stránkách textu. Text je většinou jazykově přijatelně, místy se vyskytují formální chyby například v interpunkci. Někdy jsou v textu věty, které neobsahují přísudek a také se v práci vyskytují drobné gramatické chyby ve skloňování. Je však třeba brát do úvahy fakt, že čeština není mateřským jazykem studenta.

Rozsah kapitol je optimálně vyvážený. V teoretické části práce je na 18 stranách obsaženo stručné a místy poměrně obecné uvedení do problematiky potravinářských odpadů, kvasinek a studovaných kmenů, následuje naopak zbytečně podrobný popis metabolitů včetně jejich biosyntézy, stručně jsou uvedeny postupy kultivace, detailně pak role Fe u kvasinek a obecně jsou popsané metody využívané pro jejich stanovení. Teoretická část by mohla obsahovat širší rešeršní části cíleně zaměřenou na studovanou problematiku (cirkulární hospodářství, využití různých typů odpadů kvasinkami, metabolický stres apod.).

Experimentální část v rozsahu 24 stran je zaměřena na zpracování odpadních substrátů, přípravu a optimalizaci kultivačních médií (typ C zdroje) a testování možností obohacení kvasinkové biomasy železem v různé formě a koncentraci. Experimentální záběr práce je poměrně široký a zahrnuje jak kultivační techniky včetně zpracování odpadních substrátů a hodnocení růstových charakteristik mikroorganismů tak i sofistikované instrumentální metody pro stanovení metabolitů (HPLC/PDA, GC/FID, ICP/OES).

Výsledky práce byly velmi dobře zpracovány a vyhodnoceny formou názorných tabulek a grafů. Získaná data byla velmi kvalitně interpretována, poněkud postrádám v diskusi konfrontaci s literárními údaji. V práci bylo zjištěno, že rozhodujícím faktorem pro produkci a kvalitu biomasy byl použitý zdroj uhlíku, zatímco vliv přidaného železa působil ve většině případů inhibičně. Z výsledků dále vyplývá, že odpadní substráty mohou být využity nejen jako zdroje uhlíku, ale mohou též významně ovlivnit kvalitu biomasy a obsah cílových metabolitů. Výsledky rovněž potvrdily akumulaci Fe v buňkách rostoucích na fortifikovaném médiu, takže získaná obohacená biomasa by mohle sloužit jako funkční doplněk stravy nebo krmiv. 

Práce je doplněna 55 literárními odkazy, z nichž převážná většina odkazuje na aktuální separátní literaturu a dokládá široký přehled autora v problematice. Citace jsou seřazeny dle pořadí uvedení v textu a uváděny v souladu s platnou normou (až na drobné formální odchylky, např. cit. 18, 23).

K práci mám následující poznámky, připomínky a dílčí dotazy:
1) Str. 10 – železo se obvykle neřadí mezi stopové prvky
2) Str.11 i dále – citace jsou uváděny na konci podkapitoly jako skupina odkazů; měly by být uvedeny přímo faktu, který je na ně odkazován
3) Byly provedeny nějaké replikáty u stanovení biomasy (v Tab. 14 je vyhodnocena SD) a obsahu železa (Tab. 16 i Tab. 17 uvádí SD)? Biologické duplikáty byly uvedeny pouze při kultivaci (str. 32)
4) Jak přesně byla provedena kvantifikace metabolitů analyzovaných pomocí HPLC? Byly stanovovány nějaké analytické replikáty?
5) Proč byl ke kvasince R. toruloides přidáváno železo pouze ve formě FeCl3?
6) Máte nějaké vysvětlení pro odlišnou distribuci v zastoupení skupin mastných kyselin (SFA, MFA, PUFA)  na různých substrátech bez železa – obr. 12?

Závěrem lze konstatovat, že student Bc. Vladimir Ustiuzhanin předložil kvalitní diplomovou práci obsahující cenné výsledky pro potenciální aplikaci v průmyslové praxi. Na základě výše uvedených skutečností doporučuji diplomovou práci k obhajobě a hodnotím výslednou známkou „výborně“ (A). Topics for thesis defence:

1. Uveďte prosím podrobněji, jaký je vliv železa na růst a různé metabolické systémy kvasinek?
2. Můžete stručně shrnout a srovnat, jak se lišil růst kvasinek R. toruloides a Y. lipolytica v přítomnosti zvyšující se koncentrace přidaného železa?
3. Lze na základě výsledků Vaší práce najít nějakou obecnější souvislost mezi typem substrátu/odpadu, akumulací přidaného železa a růstem/kvalitou biomasy kvasinek?