Diplomová práce Pavly Křemečkové vypracována na téma „Studium přítomnosti těžkých kovů v povýstřelových zplodinách nontox nábojů“ je věnována zhodnocení možnosti aplikace LA-ICP-MS metody v analýze povýstřelových zplodin a zavedení vhodné metodiky. Po předběžné analýze pomocí SEM a na základě rozsáhlé rešerše navrhla sady prvků, které by mohly soužit jako indikátory přítomnosti povýstřelových zplodin po střelbě běžnými olovnatými náboji a také nontox náboji. V rámci experimentální činnosti s metodou LA-ICP-MS studentka testovala přístupy bodové analýzy vs. liniový sken s ohledem na množství materiálu zachyceného na sběrném terčíku. Pomocí zavedené metodiky provedla analýzu zplodin zachycených po různých počtech výstřelů, ze dvou typů zbraní, a to vždy v otevřeném i uzavřeném prostředí. Ve spolupráci s Mgr. Ing. Lubomírem Prokešem, Ph.D. provedla statistické zpracování a zhodnocení dat s cílem definovat vhodné indikátory. Na základě této činnosti vymezila úskalí analýzy povýstřelových zplodin související s kontaminací při střelbě v uzavřeném prostoru. Ve druhé části práce se pokusila z analýzy povýstřelových zplodin ulpělých na tkanině v rozdílných vzdálenostech od průstřelu extrahovat informaci o vzdálenosti výstřelu. Výsledky diplomové práce přinášejí nové poznatky s potenciálním využitím ve forenzní chemii.

Studentka Pavla Křemečková při realizaci experimentů byla velmi samostatná a inovativní. K práci přistupovala s nadšením a také zodpovědností dosáhnout maximálního výsledku.

Studentka Bc. Pavla Křemečková vypracovala diplomovou práci na téma: STUDIUM PŘÍTOMNOSTI TĚŽKÝCH KOVŮ V POVÝSTŘELOVÝCH ZPLODINÁCH NONTOX NÁBOJŮ.
Vybrané téma je aktuální jak z pohledu forenzní analýzy, kdy nontox náboje přináší nové výzvy pro forenzní analytiky, tak s ohledem na dopady na životní prostředí.
Autorka zpracovala literární rešerši, která obsahuje ucelený vhled do řešené problematiky včetně zdravotních a environmentálních rizik a podrobného výčtu metod analýz jak klasických, tak instrumentálních. Některé části v Teoretické části nabízí i další konsekvence řešené problematiky, jako např. v kapitole 2.2.4, kde autorka nastíní i environmentální a zdravotní rizika v souvislosti s olověnými střelami (broky) využívaných při lovu zvěře.
V Experimentální části jsou detailně popsány jak „příprava“, tak odběr vzorků, stejně jako použitá instrumentace, či instrumentální parametry. Samotná analýza metodou LA-ICP-MS vyžadovala u popisovaných experimentů vždy pečlivé nastavení parametrů laserové ablace s ohledem na limity detekce ICP-MS a také na velikost částic, kdy muselo být zamezeno úplnému odprašování analyzovaných částic GSR z povrchu terčíku. Pro čtenáře neznalého metody LA-ICP-MS by bylo vhodné v Experimentální části doplnit do Obr. 18-20 měřítko.
V části Výsledky a diskuze autorka evaluuje výsledky analýzy dvou typů experimentů: indoor a outdoor střelby pro dva typy zbraní, kde je dále rozlišen počet výstřelů 3 a 5. Dále studuje souvislosti se vzdáleností výstřelu pro oba typy nábojů tox i nontox z jedné zbraně. K předběžnému screeningu byla použita metoda SEM-EDS. Metoda LA-ICP-MS byla prováděna ve dvou módech, a sice pomocí bodové analýzy k rychlému screeningu prvkového složení a pomocí liniového skenu pro podrobnější prvkovou charakterizaci částic GSR. Získané výsledky byly podrobeny statistické analýze. Pro lepší interpretaci vztahů mezi proměnnými byly kromě původních dat aplikovány transformace dat (ILR a PLR) s cílem identifikovat klíčové prvky a klasifikovat vzorky na základě jejich původu. Přestože statistických metod byla použita celá řada se spoustou (více než 100!) výstupů v podobě grafů, jsou výsledky jednotlivých statistických přístupů formulovány jasně a zřetelně.  Závěry práce jsou významné z hlediska definování prvků, které mohou posloužit k rozlišení tox a nontox nábojů, jak pro indoor tak pro outdoor vzorky. A to i vzhledem k faktu, že autorce komplikuje analýzu dat kontaminace uzavřených střelnic GSR z předchozích střeleb a v některých případech není oddělení jednotlivých skupin zcela patrné. Druhý experiment fokusovaný na určení vzdálenosti výstřelu umožnil definovat markery, které umožní tuto vzdálenost určit, a to pro tox i nontox náboje, byť pro nontox náboje pouze potenciální.
Předkládaná diplomová práce je psána bez gramatických chyb, studentka splnila zadání a práce splňuje nároky na ni kladené. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím klasifikačním stupněm A. Topics for thesis defence:

1. V kapitole 2.3.2.6 popisujete jako jednu z možností analýzy GRS techniku LIBS. Jaké jsou hlavní nevýhody techniky LIBS oproti LA-ICP-MS?
2. Přestože je složení nontox nábojů patentově chráněno, lze v literatuře dohledat informace o významném zastoupení hliníku a titanu. V případě použití hliníkového terčíku je tento prvek bezpředmětný, ale bylo by zajímavé se podívat na zastoupení titanu. Projevil se někde tento prvek jako významný z pohledu analýzy GSR?
3. U bodové analýzy i liniového skenu uvádíte jako jeden z dominantních prvků vedle sodíku a draslíku síru, jaký je původ síry ve vašich vzorcích?
4. Jakým způsobem by mohla být metodou LA-ICP-MS provedena kvantifikace prvků? Jsou dostupné nějaké vhodné certifikované referenční materiály?