Tématem předložené bakalářské práce je přehled a ekonomické zhodnocení možností výroby a skladování energie v rodinných domech. Autor se zaměřil na analýzu energetických systémů vedoucích k částečné soběstačnosti objektu, přičemž zvolený přístup kombinuje jak technickou, tak ekonomickou rovinu řešení, což je v rámci bakalářského studia velmi přínosné a aktuální téma.

V teoretické části práce autor přehledně shrnuje dostupné technologie využitelné pro výrobu a akumulaci energie v domácím měřítku – ať už se jedná o výrobu elektřiny prostřednictvím fotovoltaiky, větrných či vodních agregátů, nebo o systémy pro produkci a uchování tepla, jako jsou tepelná čerpadla, fototermické kolektory nebo akumulační nádrže. Teoretický přehled je strukturovaný, dostatečně podrobný a relevantní k cíli práce.

V praktické části student analyzoval konkrétní objekt – rodinný dům s obytnou plochou 110 m² vytápěný přímotopy – a na jeho základě navrhl a porovnal dvě varianty modernizace energetického systému. První návrh využívá fotovoltaickou elektrárnu s akumulací, kombinovanou s tepelným čerpadlem, elektrickým podlahovým vytápěním a dalšími prvky pro zlepšení energetické efektivity. Druhý návrh pracuje se solárním ohřevem vody, tepelným čerpadlem a akumulační nádrží.

student technické návrhy doplnil také o ekonomickou analýzu, která ukazuje, že ačkoli úplná energetická soběstačnost není za daných podmínek dosažitelná, navržené systémy představují racionální cestu ke snížení energetické závislosti, zvýšení komfortu bydlení a ekologické udržitelnosti. Z hlediska formálního zpracování práce splňuje požadavky kladené na bakalářské práce.

Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B (Velmi dobře)

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou soběstačného energetického domu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: rešeršní a výpočtovou. Bakalářská práce svým rozsahem překračuje předepsané parametry, nicméně obsahuje určité chyby a nedostatky, jak v teoretické, tak v praktické části. Rešeršní část je rozsáhlá, místy však až moc a obsahuje také technologie, které nemají praktické využití pro rodinné domy. Větším nedostatkem rešerše jsou drobné faktické chyby, které se v textu objevují. Dále zde postrádám určitou konzistentnost zpracování, když úvodní kapitoly mají shrnutí výhod a nevýhod, další kapitoly již ne. Obecně bych u rešerše očekával i komplexnější shrnutí a porovnání uvedených variant. K praktické části, která je rozsáhlá a relativně dobře zpracovaná, mám dvě připomínky. U některých variant považuji uvedené náklady za podhodnocené, např. při instalaci nového podlahové vytápění jsou náklady dle mého názoru podhodnoceny, neboť instalace topných rohoží přináší specifické požadavky na materiály podlah. Výraznější chyby se autor dopustil při vyhodnocení varianty jedna. Při celkovém vyhodnocení varianty sečetl náklady jednotlivých dílčích opatření a také úspory vyjádřené pro jednotlivé dílčí varianty. Což není možné, protože úspora nákladů na vytápění díky instalaci FVE je spočtena pro nazateplený stav domu a ve skutečnosti by byla nižší, při kombinaci instalace FVE a zateplení. Stejně tak úspora po zateplení je počítána z nákladů na vytápění stávajícím systémem, nikoliv z nákladů při instalaci FVE. Za diskutabilní také považuji celkové zhodnocení, kdy je otázkou, zda investice s návratností cca 12 roků je ještě vhodná k doporučení, navíc při očekávané životnosti cca 15 roků.

Po pravopisné, grafické a formální stránce je práce na průměrné úrovni, bez závažných chyb a nedostatků. I přes výše uvedené výtky a nedostatky práce splnila body zadání a veškeré povinné náležitosti. Po získání dalších zkušeností má student předpoklady stát se odborníkem pro energetickou praxi. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známku C/dobře. Topics for thesis defence:

1. Při celkovém vyhodnocení varianty 1 byly sečteny náklady jednotlivých dílčích opatření a také úspory vyjádřené pro jednotlivé dílčí varianty. Což není možné, protože úspora nákladů na vytápění díky instalaci FVE je spočtena pro nazateplený stav domu a ve skutečnosti by byla nižší, při kombinaci instalace FVE a zateplení. Stejně tak úspora po zateplení je počítána z nákladů na vytápění stávajícím systémem, nikoliv z nákladů při instalaci FVE. Jaká by byla skutečná úspora komplexně zrealizované varianty 1 při aplikaci všech navržených opatření?
2. Je opravdu z hlediska investora vhodné investovat takto vysoko částky při návratnosti cca 12 roků, kdy se blížíme době životnosti použité technologie a do kalkulace se nezahrnují případné servisní náklady, hrozí riziko změny cen na trhu? Nebylo by výhodnější peníze investovat jinak?
3. Na straně 21 uvádíte, že dřevoplyn se vyvíjí ze dřeva při teplotě vyšší než 500°C? Jaká je optimální teplota, při které probíhá proces zplyňování dřeva?