Diplomová práce Kataríny Huckové se věnuje vysoce aktuální problematice nonylfenolů, které jsou v současnosti sledovány jako prioritní nebezpečné látky a endokrinní disruptory s vysokým rizikem pro vodní ekosystémy i lidské zdraví.
V teoretické části studentka vypracovala velmi rozsáhlou a logicky členěnou rešerši. Podrobně popsala nejen chemické vlastnosti a toxikologické účinky nonylfenolů, ale také jejich distribuci v různých složkách životního prostředí a moderní technologie jejich odstraňování z vod. Velmi oceňuji přehledné zpracování legislativních a regulačních přístupů v rámci Evropské unie i v globálním kontextu.
Experimentální část byla zaměřena na optimalizaci a validaci citlivé analytické metody GC/MS s trojitým kvadrupólem pro stanovení sumy izomerů nonylfenolu. Studentka úspěšně optimalizovala MRM přechody a kolizní energie, čímž dosáhla výrazného zvýšení citlivosti metody a zkrácení celkové doby analýzy o 10 minut oproti původním postupům. Za významný praktický přínos považuji detailní vyřešení problematiky slepých vzorků a zavedení neutralizace volného chlóru thiosíranem sodným, což se ukázalo jako klíčové pro stabilitu analytů při sledování pitných vod.
Studentka analyzovala celkem 71 reálných vzorků vod (odpadních, povrchových i pitných) z různých lokalit České republiky, kde část vzorků si odebírala sama dle vybraných lokalit. Výsledky prokázaly nejvyšší koncentrace v odtocích z ČOV (až 1,50 μg/l), zatímco v pitných vodách se tyto látky na kvantifikovatelné úrovni nevyskytovaly, což je pro spotřebitele příznivé zjištění.
Z pohledu vedoucí práce musím vyzdvihnout velkou samostatnost, pečlivost a vysoké pracovní nasazení studentky. Katarína Hucková k řešení úkolů přistupovala velmi zodpovědně, aktivně spolupracovala s externím pracovištěm LABTECH a prokázala schopnost kriticky interpretovat získaná data v souvislosti s aktuálními environmentálními normami. Práce je napsána na vysoké odborné úrovni s minimem formálních nedostatků.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem konstatuji, že zadání bylo splněno v plném rozsahu, a doporučuji diplomovou práci Kataríny Huckové k obhajobě s hodnocením A.

Diplomová práce se zabývá aktuálním a environmentálně významným tématem stanovení nonylfenolů ve vodách a posouzením jejich potenciálních rizik pro životní prostředí. Nonylfenoly (NP) představují významnou skupinu organických mikropolutantů, které jsou sledovány zejména z důvodu perzistence, bioakumulačního potenciálu a endokrinních účinků.  Práce má celkem 69 stran a je členěna standardním způsobem. Autorka pracovala s rozsáhlým souborem 108 literárních zdrojů. Experimentální část zahrnovala celkem 71 reálných vzorků vod, konkrétně 5 vzorků odpadních vod, 10 vzorků povrchových vod a 56 vzorků pitných vod. Zadání práce zahrnovalo zpracování literární rešerše, optimalizaci metody stanovení nonylfenolů ve vybraných vodných matricích, zpracování a vyhodnocení získaných dat a interpretaci dosažených výsledků. Tyto požadavky byly v práci splněny.
Teoretická část je zpracována v dostatečném rozsahu a zahrnuje chemickou charakteristiku nonylfenolů, jejich výskyt v životním prostředí, toxicitu, legislativní souvislosti, analytické metody i technologie odstraňování z vod. Text je logicky členěn a poskytuje dobrý základ pro experimentální část.
Experimentální část má praktický přínos, protože se zaměřuje na optimalizaci a ověření analytického postupu pro stanovení nonylfenolů ve vodných matricích. Pozitivně hodnotím práci s reálnými vzorky. Autorka se nezaměřila pouze na modelové nebo laboratorně připravené vzorky, ale aplikovala optimalizovanou metodu na širší soubor reálných vodných matric, včetně pitných, povrchových a odpadních vod. I přesto, že u části vzorků byly koncentrace nonylfenolů pod mezí detekce, považuji rozsah analýz za přínosný, protože i podlimitní výsledky mají v environmentálním monitoringu vypovídací hodnotu. Ukazují, že metoda byla ověřena na různorodých matricích a že autorka získala praktickou zkušenost se zpracováním reálných vzorků.
Z analytického hlediska práce obsahuje několik nejasností, které by bylo vhodné při obhajobě vysvětlit. V práci jsou uvedeny pouze analytické váhy značky Sartorius bez specifikace konkrétního modelu, proto nelze posoudit, zda byla navážka 1 mg provedena s dostatečnou přesností a jaký vliv mohla mít na nejistotu přípravy standardního roztoku. V tabulce izomerů jsou u dvojic NP4/NP6 a NP8/NP10 uvedeny totožné názvy, přičemž jejich vzájemné odlišení není vysvětleno ani textově, ani graficky. Rozdíl mezi těmito izomery není patrný ani na Obrázku 1: Znázornění analyzovaných izomerů, kde jsou jejich struktury zobrazeny shodně. Přesnější popis by si zasloužily také chromatografické podmínky, není jednoznačné, zda byly kolony 15 m a 30 m zapojeny za sebou, nebo zda šlo o dvě samostatně testované kolony. Dále by bylo vhodné zdůvodnit teplotu nástřiku 80 °C a přesněji popsat, které konkrétní změny vedly ke zkrácení metody přibližně o 10 minut oproti zavedenému postupu.
Validace metody je zpracována v základním rozsahu. Autorka uvádí důležité validační parametry, jako jsou LOD, LOQ, výtěžnost a RSD. V souvislosti s výpočtem LOD by bylo vhodné přesněji popsat, jak byla získána suma odezev izomerních píků NP a které píky byly do výpočtu zahrnuty. U obrázků 27 a 28 by bylo také vhodné ověřit, zda jsou správně uvedeny koncentrace.
Po jazykové a formální stránce je práce srozumitelná. Objevují se jen drobné stylistické a formulační nedostatky.  Celkově lze konstatovat, že diplomová práce splňuje požadavky kladené na tento typ závěrečné práce. Autorka prokázala schopnost pracovat s odbornou literaturou, optimalizovat analytický postup a aplikovat jej na reálné vzorky. Práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Jaké analytické váhy byly použity pro přípravu standardních roztoků a jaké je minimální množství, které se na nich může vážit?
2. V čem se liší izomery NP4/NP6 a NP8/NP10?
3. Proč byla zvolena teplota nástřiku 80 °C?
4. Byly kolony 15 m a 30 m zapojeny za sebou, nebo šlo o dvě samostatně testované kolony?
5. Které konkrétní změny vedly ke zkrácení metody o přibližně 10 minut?
6. Jsou u obrázků 27 a 28 správně uvedené koncentrace?
7. Jak byla získána suma odezev izomerních píků NP použitá pro výpočet LOD?
8. V práci jsou diskutovány technologie odstraňování nonylfenolů z vod. Kterou technologii byste považovala za nejvhodnější pro reálné použití na ČOV a proč?