Student Richard Struhár předkládá bakalářskou práci na téma teplotně senzitivních liposomálních systémů, což je aktuálně velmi zajímavé téma z hlediska formulace nosičových systémů biologicky aktivních látek. Student, kterého jsem převzal po kolegovi, který práci zadával, pracoval pečlivě a samostatně a hojně využíval konzultace. Problematika enkapsulace hydrofilních látek do liposomů a jejich uvolňování teplotně indukovanými póry není jednoduchá a bylo nutné překonat spoustu překážek, neboť se látky z počátku uvolňují v nanomolárním množství, což znemožňuje použití absorpční spektrofotometrii. Fluorescence studované látky je pak silně ovlivněna svým prostředím, a proto bylo nutné použít pokročilou metodu fluorescenční korelační spektroskopie pro stanovení koncentrace uvolňující se látky. Práce přináší dobrý základ pro další rozvoj problematiky teplotně senzitivních nosičových systémů.

S prací a přístupem studenta jsem spokojen, práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení stupně A/výborně.

Student Richard Struhár předkládá bakalářskou práci na téma přípravy a charakterizace teplotně citlivých liposomů. Práce je logicky členěna a jednotlivé kapitoly na sebe dobře navazují.
V teoretické části se student seznamuje nejdříve s fosfolipidy, na které navazuje kapitola o liposomech zahrnující informace o jejich struktuře, fyzikálně-chemických vlastnostech nebo např. výhodách a limitacích. Následují kapitoly zaměřené na teplotně citlivé liposomy a využití lysolipidů v těchto systémech. Nejsou opomenuty ani kapitoly o různých možnostech přípravy liposomů a jejich následné charakterizace. S ohledem na míru využití fluorescenčních technik v experimentální části sice v kapitole 1.6 výslovně nepostrádám obecnou teorii fluorescence jako je např. Perrin–Jabłonskeho diagram, ale ocenila bych, kdyby se student více rozepsal o anisotropii fluorescence s ohledem na její komplexnost. Zároveň mi chybí zmínka o rozdílu mezi použitými sondami DPH a TMA-DPH.
Druhou velkou kapitolou je shrnutí současného stavu, která je dlouhá jeden a půl stránky. V této části chci ocenit, že student využil nejaktuálnější publikace k danému tématu se zaměřením na možnost využití teplotně citlivých liposomů k léčbě onkologických a chronických onemocnění.
Experimentální část detailně popisuje jednotlivé kroky přípravy vzorků a jejich charakterizace, jak při hledání nejvhodnějšího složení liposomálních systémů, tak i u následných enkapsulačních experimentů. Jednotlivé kroky na sebe logicky navazují a je srozumitelné, jak student ve své laboratorní práci postupoval. Trochu mě překvapuje, že stabilita systémů byla určována pouze z měření velikosti liposomů a indexu polydisperzity, bez zahrnutí hodnot zeta potenciálu.
Kapitola Výsledky a diskuse shrnuje všechny dosažené výsledky jednotlivých experimentů. V této části práce je fotografie připravených vzorků po hydrataci tenkého filmu, ale chybí fotografie po následné extruzi. Toto vizuální porovnání bych osobně v práci ocenila. V tabulkách 2, 5 a 7 nejsou uvedené chyby měření s ohledem na uvedené průměrné hodnoty. Z textu vyplývá, že enkapsulační experimenty nebyly jednoduše proveditelné a zahrnovaly využití pokročilých analytických metod jako je fluorescenční korelační spektroskopie, se kterými se přesto student velmi dobře vyrovnal.
Celkově je práce velmi dobře formulovaná a srozumitelná, s minimem překlepů. Student v práci splnil všechny body zadání a prokázal svou schopnost jak vyhledávání a práce s relevantními zdroji, tak práce v laboratoři.

Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení stupně A – výborně. Topics for thesis defence:

1. Můžete popsat podmínky a podstatu měření anisotropie fluorescence? Lze jakýkoliv systém měřit libovolnou fluorescenční sondou? Proč jste použil zrovna sondu DPH a její derivát TMA-DPH?
2. S ohledem na literaturu použitou v rešerši, je možné říci, že lokální teplota v blízkosti nádorových buněk je dostatečně odlišná, aby teplotně citlivé systémy uvolnily svůj obsah právě v cílových místech? Řešily tyto studie lokální rozdíly mezi teplotou vnitřních orgánů a periferní teplotou, zahrnuly faktory ovlivňující tělesnou teplotu?
3. Pro enkapsulační experimenty jste zvolil vzorek označený C2, který nebyl elektrostaticky stabilizován, a proto měl hodnotu zeta potenciálu blízkou 0 mV. Probíhaly u tohoto vzorku nějaké dlouhodobé stabilitní testy za využití např. DLS a ELS?