Student Filip Gaizura se chopil u nás na Ústavu fyzikálního inženýrství zcela nového a neprobádaného tématu syntézy perovskitových nanočástic a jejich charakterizace a jsem velmi potěšen, že tento nelehký úkol zvládl výborně. Pracoval velmi systematicky, využíval adekvátní vědecké metody a vědecká využitelnost dosažených výsledků je velmi vysoká. Všechny definované cíle byly splněny a student prokázal velkou míru samostatnosti. Bakalářská práce obsahuje drobné stylistické a formální nedostatky, které lze přičíst prozatímní badatelské nezkušenosti. Na druhou stranu na velmi vysoké úrovni je rešeršní studie včetně práce s odbornou literaturou. Práci proto doporučuji k obhajobě s výslednou známkou A.

Student Filip Gaizura měl za úkol syntetizovat a charakterizovat nanotyčky pokročilých materiálů s využitím v nanofotonice. Přestože se jedná převážně o problém chemického charakteru, student se ho zhostil s nadprůměrnou expertízou a svědomitostí, což je patrno jak z odborné rešerše, tak z experimentální části.

V teoretické části práce se student věnuje extenzivní rešerši syntézy pokročilých nízkodimenzionálních objektů tvořených olovnatými halogenidovými perovskity. Popisuje zde současný stav poznání a velmi pečlivě vysvětluje různé způsoby přípravy perovskitových nanodrátů s jejich výhodami i nevýhodami. Tato část práce má velkou výzkumnou přidanou hodnotu, jelikož se jedná o kvalitu řešerše hodnou recenzované publikace. 

V experimentální části se student vyčerpávajícím způsobem věnuje popisu syntézy, kterému očividně rozumí a je schopný vysvětlovat i fyzikálně-chemické spojitosti při analýze dat. Co se však týče prezentace dat v obrázích, zde mi často chybí popisky či jsou tyto popisky pro čtenáře nečitelné kvůli nízkému rozlišení či malému písmu. V závěru kapitoly je čtenář nadšen a netrpělivě očekává výzkumné závěry, autor však ke čtenářově překvapení nezabředává více do velmi zajímavých podrobností, jako je efekt kvantového uvěznění (ten je sice popsán v teorii na str. 19, ale pak není využita dále rovnice 2.1), závislost Stokesova posuvu absorpčních a emisních spekter (autor o něm mluví jako o lehkém posunu na str. 30) a osobně mi zde chybí graf závislosti emisní vlnové délky emisních spekter v závislosti na velikosti struktur (alespoň průměrné velikosti získané z histogramů na obr. 3.5 společně se směrodatnou odchylkou), popř. na koncentraci roztoku, což je ovšem nepřímo zprostředkováno obrázky 3.11 a 3.12. Uvítal bych i graf závislosti FWHM na koncentraci, který by přímo podpořil studentovu hypotézu, že jsou tyto dvě veličiny na sobě nezávislé. 

Práce má po stylistické, formální a typografické stránce několik vad na kráse, přičemž touto vadou rozhodně není alegorie bači a oveček. Text je často členěn do dlouhých odstavců (alespoň v části teoretické), které délkou často přesahují jednu normostranu textu, což značně ztěžuje její čitelnost. Obrázky mají anglické popisky, což by by tolik nevadilo, kdyby anglické popisky byly ve všech obrázcích, v experimentální části jsou pak některé popisky nečitelné. Typografické chyby, především indexování rovnic, nevhodné zalamování vět pomocí jednopísmenných slov či uprostřed zápisu fyzikálních jednotek a překlepy se pak vyskytují střídmě, ale je škoda, že nejsou eliminovány zcela.

Studentovi bych doporučil v dalších textech více dbát na stylistiku práce a grafickou úpravu obrázků, které jsou zásadní při prezentaci vědeckých výsledků v odborné komunitě. Obsahově je práce z velké části nadprůměrná, chybí ji však v závěru kvalitnější zpracování získaných výsledků. Práci doporučuji komisi k obhajobě a navrhuji známku B, velmi dobře. Pokud však student v obhajově doplní grafy výše zmiňovaných závislostí, má, dle mého názoru, práce potenciál být obhájena se známkou A, výborně.  Topics for thesis defence:

1. 1. V experimentální části se setkáváme s pojmem kvantového uvěznění a jeho vlivu na emisní spektrum perovskitových nanostruktur. Mohl byste tento jev krátce popsat pro případ jednodimenzionální potenciálové jámy a dále na tomto příkladu ukázat analogii s nanodrátem? Pozn. zajímá mě závislost energie jednotlivých hladin v závislosti na šířce jámy a pouze grafická analogie s energiovými hladinami v nanodrátu.
2. 2. Na straně 30 své práce uvádíte ve spojitosti s obrázkem 3.11, že absorpční spektra jsou vůči emisním spektrům "lehce" posunutá. Zřejmě máte na mysli Stokesův posuv absorpční a emisní čáry. Mohl byste, prosím, tento jev v krátkosti popsat? Popřípadě se zde odkázat na dostupnou literaturu a porovnat vámi dosažené výsledky?
3. 3. V práci na str. 19 popisujete schopnost perovskitových nanokrystalů dvoufotonové absorpce, dále však tento pojem v textu nerozvádíte. Pokud byste použil pro excitaci fotoluminiscence řekněme světlo o vlnové délce 1064 nm, lišily by se dané výsledky od vámi dosažených? Zkuste uvažovat jak by vypadalo nejenom vzniklé spektrum, ale také jaké by bylo prostorové rozlišení této metody.