Autor zpracoval diplomovou práci zabývající se CFD simulací zařízení vykazujícího znaky hydrokinetického měniče energie. V rešeršní části popsal základní typy měničů a definoval hlavní vlastnosti především lineárních oscilátorů.

Následně se soustředil na realizaci CFD simulací kmitajících těles buzených protékající kapalinou. Vyhodnotil potřebné parametry a zhodnotil vliv jednotlivých členů.

Student řešil téma diplomové práce samostatně a věnoval poměrně značné úsilí velké šíři časově náročných výpočtů. Bylo by však přínosné, kdyby byla větší pozornost zaměřena na systematický a ucelený popisu závěrů a některých zákonitostí, které během řešení získal. Tím by mohl diplomovou práci dále povýšit.

I tak si zpracování diplomové práce vyžádalo studium širšího okruhu literárních zdrojů a potřebné dovednosti a čas k realizaci a vyhodnocení výsledků uskutečněných simulací.

Diplomovou práci proto doporučuji k obhajobě.

Diplomant Bc. Jakub Vaverka se v rámci své výpočtově zaměřené diplomové práce věnoval tématu: “CFD simulace hydrokinetického měniče energie využívajícího vibrace indukované prouděním “. Práce je standardně rozdělena na teoretickou a výpočetní část.

Teoretická část práce je přehledně členěna do čtyř kapitol. Provedená rešerše se zabývá především způsoby využití hydrokinetické energie. Tato část byla pojata přehledem jednotlivých hydrokinetických zařízení především z hlediska jejich konstrukce a funkce, načež navazuje stručný přehled teorie lineárních a nelineárních oscilátorů. Student čerpal převážně ze zahraniční literatury, kdy použil relevantní i aktuální zdroje zabývající se danou problematikou.

Hlavní náplní práce byla numerická 2D simulace provedená v softwaru Ansys Fluent. Zkoumány byly tři tvary tělesa, které reprezentovaly zjednodušenou geometrii hydrokinetického měniče, konkrétně se jednalo o čtverec, kruh a trojúhelník. Pohyb tělesa byl buzen nestacionárním proudovým polem. V části „výsledky“ student posuzuje vliv hmotnosti, tuhosti a tlumení tělesa na výchylku kmitů a síly na těleso. Byly porovnány různé konfigurace, kdy jeden parametr byl zvolen jakožto proměnná a zbylé dva parametry byly nastaveny jakožto konstantní. U každé jednotlivé analýzy je kritické zhodnocení z pohledu fyzikálního ale i z pohledu ovlivnění výsledků zvoleným numerickým modelem. Je třeba dodat, že více sjednocené zpracování dat z těchto analýz, např. z hlediska jednotlivých tvarů měniče, by mohlo vést k lepším interpretacím výsledků. Na závěr nechybí výpočet výkonu zařízení, přičemž z analyzovaných variant bylo určeno, pro jakou konfiguraci parametrů a pro jaký tvar má hydrokinetický měnič nejvyšší užitečný výkon.

Práci lze vytknout některé formální nedostatky, patří mezi ně především některé formulace, které nejsou příliš vhodné pro práci typu technické zprávy, např: „Při porovnání je jasně vidět “. V malé míře se v práci objevily i překlepy. Z hlediska počtu provedených výpočtů a použitých metod modelování se jedná o nadprůměrnou práci, která splňuje všechny předem vytyčené cíle, jež jsou dále rozšířeny např. o studium vlivu okrajových podmínek na dynamiku tělesa.

Vzhledem k výše uvedenému doporučuji diplomovou práci k obhajobě s celkovým hodnocením: B Topics for thesis defence:

1. V práci byla použita metoda dynamické sítě „Layering“, jaké nevýhody, případně výhody by přineslo použití dalších dvou metod, tj. „Smoothing“ a „Remeshing“, které jsou dostupné v softwaru Fluent?
2. Proč bylo pro analýzu vlivu tlumení použito konkrétně naladění tělesa, které bylo dáno hodnotou tuhosti k = 300 N/m a hodnotou hmotnosti m = 3 kg?
3. Při vibracích indukovaných víry může nastat tzv. „lock-in phenomenon“, který byl v práci na str. 31 zmíněn. Jakou má souvislost s bezrozměrnou veličinou redukovaná rychlost? Je možné tento jev pozitivně využít, nebo je spíše nevýhodou?