Matěj Nedvěd pracoval na zvoleném tématu již od prvního ročníku a zejména díky jeho odhodlání a vytrvalosti se mu podařilo splnit zadané cíle bakalářské práce. Od začátku pracoval nadšeně, seznámil se s řadou experimentálních technik a dokázal brzy pracovat samostatně. Text předkládané práce přehledně shrnuje poznatky související s přípravou perovskitů napařováním, uvádí kvalitně zpracovanou rešerši a ukazuje na schopnost studenta vhodně prezentovat dosažené výsledky. Jeho práci hodnotím jako nadprůměrnou a doporučuji k obhajobě.

Předkládaná práce se zabývá velmi aktuálním tématem se silným potenciálem pro aplikační výzkum: přípravou nízkodimenzionálních inorganických perovskitů. Ač byly použity velmi sofistikované metody a technologické postupy, které student využil na základě skvěle zpracované rešeršní studie, bohužel se nepodařilo kontrolovaně připravit nanodráty perovskitu, které byly jedním z výzkumných cílů. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že při přípravě nanokrystalů student prokázal velmi systematický a pečlivý vědecký přístup, který umožnit kontrolovanou výrobu těchto nanokrystalů pro další aplikace. V práci jsou vyrobené vzorky vhodně charakterizovány z hlediska morfologie a optických vlastností. Samotná práce obsahuje jen minimum překlepů a gramatických chyb a navíc graficky je velmi zdařilá. Trochu nelogicky mi připadá zařazení podkapitoly 2.2.3, která již obsahuje velmi podstatné experimentální výsledky, do kapitoly 2 zabývající se teorií namísto do kapitoly 3, která je již zaměřená na prezentaci dosažených výsledků. V této kapitole je pak také patrná autorova začínající badatelská kariera, což se projevuje občasnou slabší schopností interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich fyzikální závěry. Tento slabší aspekt se bude ale jistě, stejně jako u ostatních začínajících vědců, postupně ztrácet a vylepšovat. Nicméně celkově je předkládaná práce nadstandardní úrovně, a proto ji doporučuji k obhajobě s výslednou známkou A. Topics for thesis defence:

1. Na obrázku 3.3 je zobrazeno XPS spektrum, kde jsou velmi vhodně označeny píky odpovídající deponovanému perovskitu. Můžete ale prosím charakterizovat i ostatní píky viditelné ve spektru a případně vysvětlit jejich pravděpodobný původ?
2. V grafech na obrázcích 2.6 a 3.10 prezentujete experimentálně zjištěná data rychlosti depozice (tzv. rate) na protékajícím proudu, resp. elektrickém výkonu. Data jsou poté prokládána exponenciální regresí bez dalšího hlubšího vysvětlení. Prosím okomentujte a fyzikálně vysvětlete, proč je vhodná právě exponenciální funkce.
3. V rovnici (2.8) pro úplný diferenciál Gibssovy energie (volné entalpie) je v posledním členu použita veličina povrchového napětí. Při následných úpravách vedoucích k rovnici (2.10) již toto povrchové napětí nevystupuje. Je tedy rovno jedné, nebo se jedná o chybu? Případně z čeho tato hodnota vyplývá a jaký je tedy její kvantitativní význam?