Student pracoval na velice zajímavém tématu, které se týkalo využití vodních zdrojů s velmi malým hydroenergetickým potenciálem. Jednalo se o stroj, jehož konstrukce je založena na principu vodního kola s korečky. Cílem práce bylo provést měření parametrů tří kol s různými velikostmi korečků a vyhodnotit vliv velikosti korečků na účinnost vodního kola. Student se také zabýval návrhem trysky, která přivádí vodu na vodní kolo. Provedl poměrně rozsáhlé měření všech parametru vodních kol pro různou polohu trysky před kolem. K nemalému překvapení měly tyto mikroturbíny poměrně vysokou účinnost. Student se při měření musel vypořádat s problémem nastavování brzdného krouticího momentu. Následně student provedl kompletní zpracování a vyhodnocení naměřených hodnot.
Student pracoval samostatně a iniciativně. Je možné říct, že splnil zadání v celém rozsahu a prokázal, že je schopen plnit samostatně zadané úkoly a ze získaných dat vyvozovat závěry,  doporučuji proto tuto práci k obhajobě.

Diplomová práce Bc. Ladislava Tománka s názvem „Návrh konstrukce, výroba a ověření základních parametrů mobilní vodní piko turbíny“ je rozdělena do čtyř hlavních kapitol.
První kapitola se zabývá přehledem rovnotlakých vodních strojů na zpracování potenciální a kinetické měrné energie kapaliny (turbína Peltonova, Turgo, Archimedův šroub, turbína Setur, vodní kolo s dolním a horním nátokem).
Kapitola 2 se zabývá návrhem vlastní piko turbíny, která sestává ze specifických korečků z plastových trubek a z trysky přivádějící k této turbíně vodu.
Je zde stanoven cíl prozkoumání charakteristiky turbíny pro odlišné velikosti korečků (celkem tři varianty). Korečky jsou si geometricky podobné, jednotlivé turbíny se liší rozměrem korečků (vnější průměr 25,50 a 75 mm) a počtem korečků (35, 16 a 9) s možností jejich natočení. Toto natáčení však v diplomové práci nebylo využito. Návrh přiváděcí trysky vychází z předpokladu stejných ploch ( a tady i rychlostí) z kruhové hadice (průměr 19 mm)  na obdélníkový profil 60 x 4,73 mm s minimalizací ztrát (bez odtržení proudu). Rozměr 60 mm je logický vzhledem k šířce kuželů, která je právě 60 mm. V celé přechodové oblasti trysky byla dosažena stejná průřezová rychlost. Na proudění  v trysce byl využit program ANSYS Fluent 2019 R2. U výstupního paprsku  (obr. 23 – fotografie) je vidět silná boční kontrakce.
V závěru kapitoly 2 je popsán experimentální okruh.
Třetí kapitola je stěžejní částí diplomové práce. Jde o experimentální měření tří různých piko turbín lišící se velikostí korečků a vyhodnocení tohoto měření. Jedná se o poměrně dlohodobé měření, regulován byl průtok (armaturou) a otáčky (bržděním pákovou brzdou). U otáček i průtoku docházelo ke značnému kolísání, což je graficky zachyceno na obr. 30.
Vyhodnocení měření je věnována značná pozornost. Ze stanovení výkonu, měrné energie a průtoku je vyhodnocována účinnost turbínového bodu v grafech o souřadnicích Q11 a n11, běžných pro vyhodnocení účinnosti turbín.
Diplomová práce je zpracována pečlivě a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Kde se nachází nejvíce namáhaná část u Archimedova šroubu, na níž se musí dávat pozor při dimenzování ?
2. V diplomové práci je uvedeno, že změna průřezu paprsku při výstupu z dýzy je způsobená povrchovým napětím vody. Je toto tvrzení správné ? V jakých jednotkách se povrchové napětí udává ?
3. V práci postrádám výsledky proudění (proudové pole) v trysce, je uveden pouze graf tlakové ztráty v trysce v závislosti na hmotnostním průtoku. Je možné obraz proudění v trysce doplnit ?
4. Pro zadané L (vzdálenost dýzy od osy kola), průtok Q a průtočnou plochu na výstupu dýzy S určete natočení korečku obšžného kola tak, aby vstup vody na něj byl bez vstupního rázu (v diplomové práci se korečky nenatáčejí). Aplikujte na odměřený příklad na obr. č.36 pro Q=0,264 l/s, L = 68,3 mm a S = 283,4 mm2.