Bakalářská práce Martina Doležala je zaměřena do oblasti speciální výroby, na výrobu munice. Úkolem studenta bylo navrhnout postup výroby nábojnice větší ráže. Výsledkem řešení jeho práce je návrh technologického postupu výroby pláště nábojnice, výkresová dokumentace základních funkčních dílů tvářecích nástrojů a rámcové technicko-ekonomické zhodnocení navrženého řešení. 
Orientace v doposud zcela neznámé problematice činila studentovi problémy, které však díky zodpovědnému přístupu postupně překonal a cíle vytýčené v zadání práce splnil. V práci se vyskytují některé nepřesnosti, které však zásadně neovlivňují její úroveň.

Předložená bakalářská práce pojednává o výrobě nábojnice velké ráže. V literární rešerši se student zabýval zvolenou technologií tažení, kterou byla zadaná součást vyrobena. Polotovarem byl přístřih z tlustého plechu, který byl tažen bez zeslabení tloušťky stěny do tvaru kalíšku. Tento následně sloužil jako polotovar pro vytažení nábojnice ve třech tažných operacích se zeslabením tloušťky stěny. Práce působí neúplným dojmem. Již v první kapitole není zmínka o tloušťce stěny nábojnice. V literární rešerši se nachází spousta překlepů a drobných chyb (str. 22 vztah 2.13 Fc – index, 3.22 nt – index; str. 21 vztah 2.9, 2.10, 2.11 – chybné jednotky; vztah 2.27 pouze symbol menší). Kvalita některých obrázků snižuje hodnotu práce (např. obr. 6 je chybně, str. 8 je rozmazaný). V kap. 2.3.1 je popsána volba tažné mezery mezi tažníkem a tažnicí při tažení bez zeslabení tloušťky stěny, i když součást je zhotovena tažením se zeslabením tloušťky stěny (v případě zhotovení kalíšku není tažná mezera řešena, viz výkresy BP-2-191865 BP-3-191865). Vztahy 2.6 a 2.7, které jsou zde uvedeny, jsou pro tažení nerotačních výtažků (rotační výtažek nemá rovné a zaoblené strany). Na str. 33 je uvedeno, že k teoretickému objemu nábojnice je připočteno 5 mm na výšku kvůli anizotropii plechu – zarovnání hrany. Do tohoto vztahu je dosazen průměr 55,28 mm a 52,4 mm, ale dle obr. 3 i 22 je vnitřní průměr nábojnice 52,8 mm. Je zde započtena mírná kuželovitost vnitřní dutiny výtažku? V textu to není zmíněno. Na základě obr. 22 vyplývá, že tloušťka stěny je 1,6 mm nikoli 0,885 mm dle obr. 25. Na str. 36 je uvedena tloušťka stěny nábojnice 1,085 mm, což nevyplývá ani z výkresu součásti (BP-1-191865). Kolik je tedy ve skutečnosti tloušťka stěny hotové nábojnice? Nesedí ani dosazená výška 216,7 mm, která není nikde zakótovaná (pouze celková výška hotové nábojnice 215 mm, viz obr. 22). Není uveden zdroj citace vztahu pro výpočet okraje pásu (vztah 3.7). Vztah 3.12 je vhodný pro výpočet střižné mezery pro stříhání plechů do tloušťky 3 mm. Váš polotovar je tlustý 7,25 mm. Pro výpočet mezery definuje norma ČSN 22 6015 jiný vztah. Dále tvrdíte, že z tab. 2 je zřejmé, že danou redukci lze docílit na 3 tažné operace. V tab. 2 jsou uvedeny stupně deformace v závislosti na použitém materiálu, pomocí nichž teprve zjistíte, na kolik operací součást zhotovíte. Z textu není zřejmé, jak byl stanoven vnitřní průměr kalíšku 56,9 mm. Při výpočtu tažné síly pro jednotlivé tahy nebyla zmíněna volba součinitele tření a redukčního úhlu úkosu tažnice. Na str. 43 jsou uvedeny rozměry polotovaru plechu, ale chybí zde jednotky. Rozsahem práce splnila zadání a je vypracována na průměrné úrovni. Práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Hodnoty součinitelů tažení (str. 23), které v práci uvádíte, jste čerpal z jaké literatury?
2. Dle vztahu počítáte délku pásu pro zhotovení 500 000 kusů výstřižků, který Vám vyšel 21 617 m dlouhý a vzápětí píšete: “Svitek dodán hutí by byl 3x tak široký, na pásových nůžkách by se rozdělil, z toho plyne, že potřebná délka je 7 206 m.“ Jaká bude ve skutečnosti délka a šířka pásu plechu?
3. Proč není v tažníku pro poslední tažnou operaci a pro vytažení kalíšku zhotoven odvzdušňovací kanálek?