Pan Bc. Ondřej Hájek se začal své diplomové práci věnovat v ak. roce 2018/2019. Od samého začátku řešení svůj postup pravidelně konzultoval s vedoucím práce. Po celou dobu prokazoval chvályhodnou samostatnost a iniciativu. Velmi dobře zvládl studium odborné literatury v anglickém jazyce. Rešerši dosavadních znalostí o působení vláken na lidský organismus a zejména popis přístupů jednotlivých orgánů bezpečnosti práce a veřejného zdraví v různých zemích považuji za velmi zdařilé. Při provádění experimentů demonstroval student schopnost pečlivé vědecké práce v laboratoři. Také schopnost analyzovat vlastní výsledky hodnotím ve srovnání s ostatními studenty jako nadprůměrnou.
Text práce byl v hrubé podobě hotov v dostatečném předstihu před termínem, byť do posledních dní autor dolaďoval zejména jazykovou stránku práce.
Určitý prostor pro zlepšení by se dal najít v logickém uspořádání práce, nicméně věřím, že i v této oblasti se autor zlepší s přibývajícími napsanými odbornými texty.
Celkově práci považuji za zdařilou a hodnotím ji stupněm A.

Předložená diplomová práce si klade dva hlavní cíle. Zhodnotit na základě literární rešerše vliv vláken na lidské zdraví a zároveň provést experiment, který se pokusí zmapovat jejich usazování v horních dýchacích cestách a části tracheobronchiálního stromu. Tyto cíle tak dělí práci na dvě hlavní části, kdy rešeršní část tvoří první tři kapitoly a experimentální část je pak popsána od čtvrté kapitoly dále.
Autorovi se podařilo oba cíle naplnit, kdy rešeršní část prokazuje jeho schopnost nastudovat velké množství zahraniční literatury a interpretovat nabyté znalosti ve smyslu zadání. V experimentální části pak autor musel pracovat s měřicí tratí obsahující rozmanité přístroje bez jejichž ovládnutí by nebylo možno dosáhnout kýženého výsledku. Zároveň však autor bojoval s faktem, kdy vlivem problému s výplachovými filtry po analýze dvou ze 23 segmentů modelu, použitého během experimentu, nebylo možné použít výsledky dosažené v nosní dutině a průdušnici. Vzhledem k náročnosti celého procesu, a tudíž nemožnosti experiment opakovat, byl autor nucen analyzovat naměřená data na základě starších měření dosažených za podobných podmínek, což defacto rozšířilo oblast zadání a otestovalo schopnosti autora. Tento fakt se mi na práci velice líbil a dle mého názoru dodává práci nový rozměr.
Ačkoliv je z práce patrné, že autor ovládá schopnost analýzy literatury i naměřených dat na vysoké úrovni, mé hlavní výhrady směřují k interpretaci dosažených znalostí. Autor mohl dle mého názoru věnovat více času logickému uspořádání práce. Například uspořádání kapitol v rešeršní části práce a popisu experimentu mi přijde chaotické a řada jednoduchých pojmů je zbytečně řešena jako podkapitola. Experimentální část je pak pojata jako jeden velký popis experimentu, kdy podkapitoly jsou tvořeny dle aktuálního postupu prací během experimentu a v řadě případů dochází k situaci, kdy autor mluví o mechanismu, či přístroji, který popisuje až dále v textu, což může být pro neznalého čtenáře matoucí. Tento fakt částečně umocňuje i grafické pojetí práce, kdy v práci nejsou odděleny jednotlivé kapitoly pomocí zvětšeného řádkování a podkapitoly tak splývají v jeden text.
Jako drobné nedostatky bych uvedl případ, kdy schéma, na které je v kapitole s výsledky odkazováno, se týká starší verze modelu, který nebyl během práce použit. Bylo by vhodné uvést aktuální schéma, kde by byla řádně očíslována i část s nosní dutinou. U obr. 4.28 a 4.29 by pak bylo vhodné uvést číslování jednotlivých segmentů a zároveň proložit výsledný mrak bodů přímkou.
Celkově však je třeba uvést, že i přes tyto nedostatky práce může v budoucnu posloužit jako návod pro obsluhu zde uváděné měřicí trati, považuji ji za velmi zdařilou a hodnotím stupněm B. Topics for thesis defence:

1. 3.) Obr. 4.24 na str. 59. Vysvětlete rozdíl mezi vašimi daty a daty z experimentu doktora Bělky, kdy jak hodnoty depoziční účinnosti, tak hodnoty Stokesova čísla se přibližně o jeden řád liší.
2. 1.) Působí na sférickou částici i jiné síly než ty, uvedené v kapitole 2.2?
3. 2.) Vysvětlete význam QAER – Průtok s částicemi a proč je jeho hodnota 1 l/min
4. 4.) Z jakého důvodu byla použita varianta modelu s nádechem přes nosní dutinu?