Bakalářská práce Barbory Vackové byla zaměřena na studium interakcí extracelulárního polysacharidu Fucopol s vybranými kovovými ionty. Vzorek Fucopolu, který studentka v práci využívala, byl získán v rámci spolupráce s Universidade NOVA de Lisboa v Portugalsku. Po počáteční fyzikálně-chemické charakterizaci byly následně studovány interakce tohoto polysacharidu s kovovými ionty (Cu2+, Pb2+, Zn2+, Co2+ a Fe3+) pomocí izotermické titrační kalorimetrie. Na základě získaných výsledků byly definovány a optimalizovány podmínky pro sorpční experimenty, ve kterých studentka studovala sorpci kovových iontů z roztoku na hydrogely na bázi agarózy s/bez přídavku Fucopolu. Studentka se tohoto poměrně časově náročného úkolu zhostila velmi dobře, po celou dobu pracovala samostatně, jen s drobnými korekcemi vedoucího. Díky preciznímu přístupu studentky k  řešení problematiky byla získána zajímavá experimentální data, která budou využita v dalším navazujícím výzkumu Fucopolu a poslouží rovněž k prohloubení spolupráce s výše zmíněnou zahraniční institucí. Musím dále rovněž ocenit studentčino zodpovědné zpracování experimentální dat a jejich dobrou diskuzi. Z výše uvedených důvodů bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „výborně“ (A).

Předložená bakalářská práce Barbory Vackové pojednává o studiu interakcí extracelulárního polysacharidu FucoPol s vybranými ionty těžkých kovů. Rozsah práce je dle mého názoru lehce nadprůměrný ve srovnání s ostatními prácemi podobného charakteru.

Požadavky zadání definované v bakalářské práci byly dle mého názoru jednoznačně splněny. Studentka v teoretické části poměrně zdařile uvádí čtenáře do problematiky bakteriálních polysacharidů. Za tyto kapitoly studentku chválím. Následující kapitoly (viz. Str. 14, kapitola 2.4.) považuji za důležité, ale rozsahově neadekvátní. Doporučoval bych rozsah těchto kapitol zkrátit, některé informace jsou zbytečné. V poslední kapitole teoretické části (2.4.9) se vyskytují informace o gelech, které tam dle mého názoru vůbec nepatří. Pokud tam tyto informace chcete mít, i když si myslím, že pro účely této práce nejsou relevantní, doporučoval bych uvést jako nový nadpis druhé úrovně.

V práci se vyskytuje poměrně velké množství typografických a pravopisných nedostatků (např. místo „interakce s kovy“ bych doporučoval používat „interakce s ionty těžkých kovů“, str. 15 „absorbance charakteristické žlutooranžové barvy“, str. 18 „molekuly absorbují specifické kmitočty“, str. 34 „FukoPol“, str. 38 „olovnatý“ namísto „kobaltnatý“, str. 41 „kvalitativně“ namísto „kvantitativně“). Každopádně tyto minoritní nedostatky nesnižují kvalitu jinak velmi dobře sepsané teoretické části.

V kapitole současný stav řešené problematiky bych očekával rešerši věnující se hlavní problematice bakalářské práce – interakce exopolysacharidů s iontovými sloučeninami. Bohužel komplexnější rešerše zde chybí, pouze náznak je na str. 23, ovšem chybí zde citace zdroje, ze kterého bylo čerpáno. Doporučuji tedy do příště rešeršní část zaměřit spíše na hlavní gró celé práce.

Stěžejní část celé práce – Výsledky a diskuze je kvalitně sepsána. Z naměřených dat je patrné, že studentka provedla obrovské množství práce a co víc, svojí práci rozumí a naměřená data je schopna logicky a kriticky komentovat. Mírné nedostatky shledávám v samotné interpretaci obdržených dat. V diskuzní části postrádám souvislost s aktuální literaturou věnující se podobné problematice. V některých případech jsou data jen komentována, ale nejsou diskutována (pouze popis, co je na závislosti vidět, bez zdůvodnění, proč tomu tak je). V diskuzní části jsou uvedeny perspektivy, kam by se výzkum v této oblasti mohl dále ubírat, za což chválím.

Barbora Vacková prokázala, že je schopna pracovat na vědeckém tématu, o čemž svědčí kvalita předložené práce. Výše zmíněné nedostatky neslouží jako kritika studentky. Jedná se spíše o rady k navazujícím závěrečným pracím. Bakalářskou práci Barbory Vackové i přes výše zmíněné nedostatky hodnotím stupněm A – výborně a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. 1) Ve své práci diskutujte, že FucoPol může být díky svým vlastnostem použit jako obalovaný materiál srovnatelný se syntetickými foliemi z LDPE. V jiné části práce ovšem uvádíte, že FucoPol je zcela rozpustný ve vodě. Prosím tedy o diskuzi, jak si využití FucoPolu pro tyto účely představujete?
2. 2) V experimentální části je uvedeno, že pro sorpční procesy bylo nutné agarózu coby podpůrnou matrici pro realizaci sorpčních experimentů společně s FucoPolem zahřát na 80 °C. nemůže při této teplotě docházet k teplotní degradaci FucoPolu? Bylo toto nějakým způsobem ověřováno?
3. 3) Na str. 32 uvádíte, že u Cu(NO3)2 byla pozorována silná interakce s FucoPolem na rozdíl od Zn2+ a Pb2+. Čím si tento fakt vysvětlujete?