Diplomová práce je zaměřená na renovaci poškozených dílů upínače pro lisování plastů a na navržení nových technologických postupů pro výrobu jednotlivých součástí. V první kapitole jsou podrobně rozebrány vyráběné součásti, v další kapitole jsou charakterizovány použité výrobní technologie a chemické a tepelné zpracování. Ve třetí kapitole jsou charakterizovány řezné materiály a povlakovací metody. Nosnou částí práce bylo vytvoření výkresové dokumentace, technologický rozbor a tvorba technologických postupů pro vybrané renovované součásti. Student projevil zájem o danou problematiku a pravidelně docházel na konzultace. V práci je použito celkem 39 knižních a elektronických zdrojů, které byly použity především pro vypracování teoretické části. Práci hodnotím jako zdařilou a doporučuji ji k obhajobě.

Posuzovanou práci hodnotím spíše jako průměrnou až podprůměrnou. Autor se měl v práci dle zadání zabývat především problematikou opravy zvoleného dílu / dílů. V práci se však velmi zdlouhavě zabývá rozepisováním teoretických předpokladů, které však dále v práci prakticky ani nevyužije ani nepotřebuje. Jako příklad bych uvedl rozepisování  podrobného dělení frézovacích nebo soustružnických nástrojů, popis materiálů pro řezné nástroje bez dalšího zhodnocení využitelnosti těchto informací pro řešení tématu. Sice chápu, že v cílech práce byly tyto kapitoly definovány, avšak jejich řešení mělo podpořit a zdůvodnit například volbu nástrojů a pod. Dále za slabou považuji práci s literaturou, kdy autor prakticky vypisuje informace v jedné kapitole z jedněch skript, v další kapitole ze skript druhých atd. Příklad: stránka 16-20 je kompletně citována z jediné literatury bez ověření a doplnění aktuálních informaci týkající se moderních nástrojů a trendů. Obdobně strana 23-27 opět citována prakticky výlučně z jednoho zdroje s výjimkou obrázku atd. Práce obsahuje velký podíl doslovných citací a přepisů z webů a skript většinou se přitom jedná o jediný zdroj ze kterého je čerpáno. Podobně je na tom i grafická a stylistická stránka práce. V práci jsou použity občas až archaické obrázky, a celkově práce nepůsobí jednotnou formou. Autor se v práci často dopouští faktických chyb a chyb v názvosloví a některé věty jsou nedokončené a nedávají tak smysl. Pro příklad kapitola 1.1, kde absolutně nekoresponduje obsah kapitoly s názvem kapitoly, nemluvě o tom, že celá náplň kapitoly postrádá smysluplného vyjádření. Nejedná se přitom o výjimku.
- Dále v hned v kapitole 1.2 popisuje student vztah mezi zušlechtěním materiálu na mez pevnosti v tahu a "hladkým obráběním". Tímto se zabývá doplňující otázka.
- Dále student uvádí, že zvolená ocel je vhodná pro cementování s velmi tvrdou cementovanou vrstvou (kap. 1.2). Přičemž cementace nezaručuje v žádném případě vytvoření tvrdého povrchu bez dalšího tepelného zpracování.
- kapitola 2.1.3.3. zcela chybí citace.
Od autora práce bych uvítal podrobnější zaměření na samotné řešení problému a návrhu opravy dílu oproti přepisování teoretických frází od jiných autorů, které v kontextu práce ihned zapadnou a dále nejsou využity. Práce i přes uvedené výtky splňuje definici VŠKP a většinově i požadavky na ni kladené a na základě toho ji doporučuji k obhajobě s doporučenou známkou C - dobře Topics for thesis defence:

1. V kapitole 4.2 uvádíte, že "jsou zvoleny vhodné výrobní stroje". Jak byste posuzoval vhodnost zvoleného stroje v závislosti na požadovanou operaci?
2. V kapitole 3.5.1. uvádíte, že PKD je vhodný pro řezné rychlosti 5000m.min-1 a vyšší. Můžete uvést příklad vhodné aplikace (stroj, nástroj a materiál obrobku) včetně vypočtených řezných podmínek (otážky posuvy atd.), kdy byste tyto podmínky a vyšší (5000m.min-1) mohl aplikovat?
3. Uveďte jaký vliv má hodnota meze pevnosti v tahu na obrobitelnost a jak vyšší / nižší pevnost materiálu ovlivňuje utváření třísky?
4. Na jaké materiály je možné nanášet tvrdochrom a co musí materiál splňovat po chemické stránce, aby jej bylo možné chromovat bez rizika následné delaminace?
5. V práci autor často operuje slovem "optimalizace". Například v kapitole 4.1 uvádí, že v případě sériové výroby lze technologický postup optimalizovat. Můžete uvést, co si představujete pod pojmem optimalizace a jak by probíhala taková optimalizace technologického postupu?