Student Bc. Radoslav Mach se ve své práci zabývá problematikou grafenoidových a grafenových vrstev.
V práci je zaměřuje na materiály grafenové podstaty jako je grafén, oxid grafénu a jeho redukované formy. V praktivké části se zabývá metodami nanášení grafenových vrstev pomocí grafenoxidových disperzních roztoků, analýzou vlastností a porovnáním vlastností neredukovaného oxidu grafenu s vlastnosmi forem redukovaného oxidu grafenu. 
Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval zcela samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce byla provedena přímo na pracovišti Ústavu elektrotechnologie a také na přístrojích a zařízení UK v Bratislavě. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru.
Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Proto doporučuji práci k obhajobě. Points proposed by supervisor: 90

Pan Bc. Radoslav Mach zpracoval diplomovou práci s názvem Vlastnosti grafenoidových vrstev o délce 55 stran, kde prvních 26 stran zaujímá teoretický úvod a dalších 25 stran je praktická část. Práce je psána ve slovenském jazyce. Výčet literatury obsahuje 28 položek. Studium vlastností grafenových materiálů a tenkých vrstev z nich připravených je aktuální téma s širokým aplikačním potenciálem. Zkoumání závislosti vodivosti na faktorech, jako je osvit a teplota, je zcela zásadní.
Teoretický úvod sestává ze tří částí: přehledu uhlíkových materiálů ve formě grafenoidů a fullerenů, přehledu možností přípravy disperzí a jejich nanášení do formy tenkých vrstev a kapitoly obsahující metody elektrické a strukturní charakterizace s důrazem na optické vlastnosti. Úvod je obsáhlý hlavně z hlediska rozmanitosti použitých metod charakterizace, v každé dílčí části bych ale ocenil spíše hlubší, než širší záběr. U popisu analýz často chybí vysvětlení k čemu a proč bude metoda použita, jaké má důležité výstupy. Citovat jako zdroj informací o elipsometrii wikipedii je dle mého názoru nevhodné.
V praktické části byly připraveny vzorky vrstev grafenoidu na různých substrátech, na kterých byla měřena vodivost a optické vlastnosti. U měření vodivosti na substrátu FR4 pokládám za nedostatek, že nebyla stanovena vodivost samotného substrátu mezi proudovými kolektory.
V části Měření optických vlastností jsou použity sofistikované metody, jako například elipsometrie a infračervená spektroskopie, chybí mi zde ale diskuze výsledků a zhodnocení naměřených dat. Jako přínos nicméně vnímám obsah části Měření elektrických a fotoelektrických vlastností, kde bylo zjištěno a dále prozkoumáno, že vodivost nanesené vrstvy redukovaného grafen oxidu se sice nemění s osvitem, ale je závislá na teplotě způsobem, který odpovídá polovodičovému materiálu. Škoda jen, že nebylo využito možnosti stanovit tímto způsobem například koncentraci nosičů, aktivační teplotu apod.
Celkově v práci oceňuji zejména skutečnost, že student práci zpracovával na různých pracovištích v České a Slovenské republice, dále také to, že spolupracoval přímo s firmou, která se výrobou grafenu a grafen oxidu zabývá. V rámci této firmy také použil zařízení pro spray coating  tenké vrstvy grafenoidu z disperze a možnost redukovat grafen oxid do formy redukovaného grafen oxidu.
Jako hlavní nedostatky všeobecně vnímám zejména absenci popisu vlastností a zdroje všech použitých materiálů a v případě, že jsou připravené vzorky označené zkratkami a kódy, chybí zcela vysvětlení, čím se vzorky liší a z čeho jsou připraveny. U některých metod, jako například infračervené spektroskopie, bych ocenil podrobnější diskuzi výsledků.
I přes zmiňované nedostatky předložená práce splňuje zadání a pokyny pro vypracování diplomové práce, některé její dílčí části jsou zajímavým podnětem pro další zkoumání. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 68b D. Topics for thesis defence:

1. V souvislosti s grafenem se často zmiňuje sp2 hybridizace, i vy tento termín máte v práci uveden. Co tento termín znamená?
2. Co vlastně usuzujete o jednotlivých vzorcích z výsledků použitých metod pro stanovení optických vlastností (FTIR, elipsometrie, spektrofotometrie)?
3. Jak si vysvětlujete závislost na Obrázku 38 a co všechno by z ní bylo možné stanovit?
4. Jak si dle výsledků v tabulce 3 vysvětlujete rozdíl v měrné vodivosti u jednotlivých vzorků?
5. Na prvkových analýzách EDS se zdaleka nevyskytuje jen uhlík, jak byste vysvětlil tato spektra a jejich vliv na vlastnosti grafen oxidu a redukovaného grafen oxidu?

Points proposed by reviewer: 68