Studentka ke své bakalářské práci přistoupila svědomitě a trávila v laboratoři několik hodin týdně, včetně víkendů, kdy byly přístroje volné. Práce více než naplnila zadání bakalářské práce, naměřená data budou součástí článku v impaktovaném časopisu.

Studentka Milada Kolenová se ve své bakalářské práci zabývala studiem interakcí mezi polysacharidem dextran-hydrochloridem a opačně nabitým tenzidem dodecylsulfátem sodným. Interakce byly studovány kombinací metod densitometrie a ultrazvukové spektroskopie s vysokým rozlišením. Tematicky jde o zajímavou a aktuální oblast výzkumu, která v kombinaci s dalšími technikami (fluorescence, metody rozptylu světla atd.) jistě poskytne nezbytné základy pro optimalizaci přípravy hydrogelových nosičových systémů, jejichž hlavní uplatnění lze nalézt zejména v  medicíně.
Předložená práce v rozsahu 44 stran plus 6 stran příloh je formálně správně rozčleněna na jednotlivé kapitoly (teoretická část – 10 str., experimentální část – 3 str., diskuze a výsledky – 13 str., závěr – 2 str.). Zde bych snad jen doporučil oddělit aktuální výzkumy v oblasti polyelektrolytových nosičových systémů od teoretického popisu použitých metod do separátní kapitoly „Současný stav řešené problematiky“. Studentka v práci citovala 31 jednotlivých zdrojů literatury, což je přiměřené množství na bakalářskou práci. Drobné výhrady mám ovšem k uvádění citací v textu (mají být před tečkou) a také k jejich formě (citace nejsou sjednoceny dle ČSN ISO 690). Z formálního a typografického hlediska je práce až na drobné detaily (nadpisy se číslují jen do třetí úrovně; kapitola „Výsledky a diskuze“ by měla být jako nadpis 1. úrovně; stejné jednotky jsou uváděny různou formou mmol/l vs. mM; závorky v textu nemají být kurzívou) na velmi dobré úrovni. Pro lepší orientaci nezaujatého čtenáře bych ovšem doporučil krátce v práci uvést, proč se daný systém studuje a jaké by mohlo být uplatnění získaných experimentálních dat.
Experimentální část práce poskytuje zdařilý souhrn jednotlivých experimentů. Jako oponent ovšem musím vyzdvihnout kapitolu diskuze výsledků, která představuje hlavní jádro práce a to jednak obsahově, ale také i co do rozsahu. Studentka zde velmi dobře diskutuje v souvislostech získaná experimentální data a vyvozuje z nich logické závěry (dosažení kritické micelární koncentrace, agregace systému, rozpouštění agregátů atd.). Navíc jsou prezentované závěry podpořeny názornou vizuální fotodokumentací. Jistou výhodou v prvopočátcích experimentální činnosti mohla být určitá návaznost na výzkum publikovaný v impaktovaném článku zaměřený na využití obdobného souboru experimentálních metod na rozdílném polyelektrolytovém systému. Přesto si myslím, že studentka odvedla dobrou práci a získala rozsáhlý soubor kvalitních dat, která poslouží jako dobrý základ navazujícího výzkumu v oblasti hydrogelových nosičových systémů.
Závěrem musím konstatovat, že předložená práce splnila všechny počáteční vytyčené cíle a nemohu jinak, než ji doporučit k obhajobě a ohodnotit ji stupněm „výborně“ (A). Topics for thesis defence:

1. V rámci celé práce studentka popisuje studium interakcí mezi dextranem a SDS, ve výčtu použitých materiálů na str. 17 je uveden dextran hydrochlorid. Který polysacharid byl tedy použit? Je mezi těmito látkami nějaký rozdíl z hlediska struktury a interakce s SDS?
2. Mohla by se studentka krátce pozastavit nad vlivem teploty na ultrazvukovou rychlost? Vysvětlení uvedené na str. 21, že s rostoucí teplotou dojde ke vzdálení molekul a to způsobuje nárůst ultrazvukové rychlosti, není dle mého názoru správné.
3. Jaká byla molekulová hmotnost použitého dextranu? Má tento parametr vliv na interakce s SDS?