Ve své bakalářské práci D. Mareček položil základy vedoucí k objevu silného bezkontaktního dotování grafenu (Sci. Rep. 7, 563, 2017).  Dopování rentgenem (i jinými fotonovými zdroji) však dotuje grafen pouze negativně. Cílem navazující diplomové práce bylo dosáhnout libovonného dotování, tedy jak negativního, tak pozitivního. Jako prostředek byl zvolen svazek elektronů. Klíčovým experimentálním aspektem, který byl v rámci diplomové práce navržen a realizován, je překrytí grafenu vrstvou Al2O3 a nastavení takové energie elektronové svazku, při které do okolí grafenu proniknou pouze elektrony o nízké energii. Takto se podařilo dosáhnout cíle diplomové práce, který je unikátní v mezinárodním kontextu. Nicméně je nutné podotknout, že přesný mechanismus bipolárního dotování je zatím nejasný. David Mareček pracoval na své práci samostatně a díky jeho experimentálnímu úsilí ji dovedl do úspěšného konce.

Řešená problematika je velmi aktuální. Je patrné, že příprava vzorků a jejich analýzy byly technicky a technologicky velmi náročné. Student prokázal, že je schopen řešit náročnou problematiku mezinárodního významu. Výsledky práce přinesly nové vědecké poznatky. Topics for thesis defence:

1. Proudová mapa na Obr. 9.4(f) (str. 46) obsahuje v oblasti grafenu výraznou lokální změnu proudu (modré skvrny odpovídající zápornému proudu). Jaká je interpretace tohoto jevu? Souvisí tato nehomogenita s kvalitou grafenu, tedy s lokální koncentrací defektů? Na str. 55, ř.14-15 píšete, že „… vzorek nebyl rastrován, ale ozařován“. Znamená to, že šířka elektronového svazku byla zvětšena, aby byla zasažena větší část vzorku? Tím by došlo ke změně hustoty proudu.