Motivací k této práci bylo vytvořit inverzní kyvadlo, které by svojí mechanickou spolehlivostí, vzhledem a uživatelskou přívětivostí dovolilo umístit tuto soustavu do vitríny. S radostí mohu konstatovat, že výsledná soustava tyto vlastnosti splňuje a bude tedy sloužit k reprezentaci Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky.
Student přistoupil k práci zodpovědně a pracoval samostatně a sám si nastudoval veškeré potřebné znalosti. Postup pravidelně konzultoval. Veškeré body zadání byly splněny a nad rámec zadaní přidal vzdálený monitoring.
Proto publikovaný výsledek i postup řešení bakalářské práce hodnotím jako velmi nadstandardní a je ukázkou, čeho jsou studenti schopni, pokud je řešení technických problémů baví, bez ohledu na obětovaný čas. Jako velice inspirativní hodnotím kapitolu 2.1 Způsoby realizace inverzního kyvadla, kde jsou popsány zajímavé metody realizace.

Práce je zaměřena na již tradiční téma řízení inverzního kyvadla, avšak jako jedna z mála je velmi kvalitně provedena po stránce realizace celého projektu. Jelikož se jedná o týmovou práci, postrádám v úvodu přesné vymezení prací jednotlivých členů týmu.
Mechanická konstrukce je navržena výborně vzhledem k požadavku umístění exponátu do vitríny. Uživatelské a řídící rozhraní je založeno na počítači Raspberry Pi a mikrokontroleru dsPIC, který je využíván pro výuku v rámci oboru Mechatronika a vhodně tak doplňuje účel exponátu, a to propagaci studia.
Student prokázal, že je schopen se rychle a kvalitně zorientovat v dané problematice a nabyté poznatky vhodně aplikovat. Topics for thesis defence:

1. 1) Z jakého důvodu není signál vnějšího koncového spínače veden přímo do bezpečnostního relé? 2) V 2.1.1. rozdělujete elektromotory na stejnosměrné a synchronní. Můžete toto rozdělení blíže vysvětlit, případně uvést příklad stejnosměrného asynchronního motoru?