Hormuzský průliv? Inženýři rizik umějí dopady krizí mírnit
Kdo alespoň občas sleduje zprávy, ten tomuto geografickému pojmu v minulých měsících neměl šanci uniknout. Hormuzský průliv, úžina oddělující Írán od Arabského poloostrova, je nejdůležitější námořní trasou pro vývoz nejen ropy či zemního plynu z Perského zálivu. Kvůli konfliktu USA, Izraele a Íránu a následné blokádě průlivu se rozpoutala surovinová a energetická krize globálních rozměrů.
„Obecně takovým situacím neumíme zabránit. Díky inženýrství rizik ale můžeme zmírnit jejich negativní dopady,“ říká v rozhovoru profesor Pavel Foltin, vedoucí odboru inženýrství rizik na Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně.
Když se řekne Hormuzský průliv, většina lidí si představí hlavně ropu.
Energie jsou určitě první věc, která člověka napadne, a je to pochopitelné. Hormuzským průlivem ale proudí také obrovské množství surovin pro chemický průmysl, hnojiva, plasty, hliník a další kritické materiály. Když se takový uzel naruší, dopady se mohou objevit ve výrobě, dopravě, zemědělství i v cenách běžného zboží. A na konci toho všeho jsou lidé, firmy a domácnosti, kterých se krize velmi konkrétně dotýká.
Proč je tato krize zajímavá právě z pohledu řízení rizik?
Je dobrým příkladem toho, že riziko se často šíří dále od místa svého vzniku. Událost v jedné části světa může během krátké doby ovlivnit ceny energií, dostupnost materiálů, dopravu i potravinovou bezpečnost v úplně jiných regionech. V řízení rizik se proto snažíme dívat nejen na samotnou hrozbu, ale i na vazby, závislosti a slabá místa celého systému. Právě tento způsob uvažování předáváme studentům. Učíme je chápat svět v souvislostech namísto vnímání jednotlivých izolovaných problémů.
Jak se tedy takové krize projevují v životě každého z nás?
Mnoho dopadů lidé nevidí okamžitě. Přicházejí postupně. Vyšší ceny energií mohou zdražit dopravu, výrobu i skladování, a to se později promítne do cen výrobků a služeb. Pokud se zkomplikuje dostupnost hnojiv, může to mít dopad na zemědělství a časem i na ceny potravin. Řízení rizik proto není nějakou vzdálenou teorií pro úzký okruh odborníků, ale obor pomáhající chránit běžné fungování společnosti.
Dá se na něco takového vůbec připravit?
Úplně zabránit podobným událostem většinou neumíme. Můžeme ale prostřednictvím vhodných preventivních i reaktivních opatření zmírnit jejich dopady.
Jakých opatření?
Znát slabá místa systému. Mít připravené scénáře. Hledat alternativní dodavatele. Posilovat zásoby. Nebo zlepšovat rozhodování při nejistotě. Odolnost vůči krizím se buduje dlouhodobě, promyšleně a často velmi nenápadně.
Mohou si firmy a instituce z hormuzské krize odnést nějaké poučení?
Ta hlavní lekce? Jet na maximální efektivitu bez rezerv je křehký přístup. Systém nastavený jen na nízké náklady a rychlost může fungovat výborně v klidné době, ale krize rychle odkryje jeho zranitelnost. Firmy i veřejné instituce by měly znát své kritické dodavatele, dopravní trasy, smluvní závazky i možné scénáře výpadků. Odpovědná příprava výrazně snižuje škody.
Jakou roli v inženýrství rizik hrají data, modelování a umělá inteligence?
Data nám dnes dávají možnosti, které jsme dříve neměli. Můžeme sledovat vývoj cen, zpoždění v dopravě, dostupnost materiálů nebo zranitelnost dodavatelských řetězců. Umělá inteligence a modelování mohou pomoci vytvářet scénáře a rychleji odhalovat slabá místa. Současně ale studentům říkáme, že technologie sama o sobě nestačí. Dobrý odborník musí umět propojit data s úsudkem, zkušeností, etikou a pochopením reálného světa.
Co se studenti v programu Řízení rizik technických a ekonomických systémů učí?
Především analyzovat rizika v technických, ekonomických a společenských systémech. Zabývají se kritickou infrastrukturou, kontinuitou provozu, krizovým řízením, dodavatelskými řetězci, dopady mimořádných událostí nebo datovou analytikou. Velký důraz klademe na praktické uvažování. Nestačí problém jen popsat, důležité je umět navrhnout řešení. Chceme, aby naši absolventi dokázali organizacím pomáhat lépe se připravit a lépe rozhodovat.
Proč by měli mladí lidé studium tohoto navazujícího inženýrského oboru zvážit?
Myslím, že svět bude stále více potřebovat osobnosti, které dokážou spojit technické a ekonomické myšlení spolu se schopností umět se rozhodovat v nejistotě. Studentům kromě metod předáváme i způsob přemýšlení – analytický, odpovědný a současně lidský. Je to studium pro ty, kteří chtějí rozumět složitým problémům a hledat řešení se skutečným dopadem. A právě to dnes firmy, veřejné instituce i společnost jako celek potřebují. Protože krize jako ta v Hormuzském průlivu ukazují, že nás čeká rozhodně ne jednoduchá, ale tím pádem i zajímavá budoucnost.
Bavilo by vás něco takového také studovat? Nepromeškejte druhé kolo letošních přijímacích zkoušek na ÚSI VUT! Přihlášku můžete odevzdat do 31. července.
| Publikováno | |
|---|---|
| Odkaz | https://www.vut.cz/usi/f90454/d345713 |