Emoce musely stranou, vzpomínají znalci z VUT pět let po tornádu

Přesně před pěti lety zasáhlo část jižní Moravy ničivé tornádo. Výročí mimořádné události si připomínají i znalci z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, kteří po katastrofě určovali výši škod způsobených na veřejných budovách.


Školy, obecní úřady, hasičské zbrojnice, knihovny, zdravotní střediska i ZOO. Tým sedmi znalců z brněnské univerzity tehdy dostal extrémně složitý úkol. Ocenit škody na celkem 109 budovách ve veřejném vlastnictví v poničených obcích ve velmi krátkém čase. Mimořádná situace si vyžádala mimořádný přístup k práci.

„Nejdříve jsme pět dní sbírali ohromné množství dat v terénu a poté je dva týdny vyhodnocovali v kanceláři. Pro odhadování výše způsobených materiálních škod jsou stanoveny přesné metodické postupy, v tomto případě jsme však na jednu nemovitost měli jen zlomek času v porovnání s běžným stavem věcí,“ uvádí Vítězslava Hlavinková z Odboru znalectví ve stavebnictví a oceňování nemovitostí na Ústavu soudního inženýrství (ÚSI) Vysokého učení technického v Brně.

Právě zpráva brněnských znalců totiž sloužila jako podklad pro uvolnění peněžní pomoci zasaženým obcím ze státního rozpočtu. Přesčasy a víkendové směny tak byly tím nejmenším, co se dalo pro urychlení jindy zdlouhavého odhadního procesu udělat. „Snažili jsme se práci co nejvíce zefektivnit. Vytvořili jsme třeba vlastní typologii škod a pro každou skupinu stanovili metodiku. Pro zcela zlikvidované objekty bez stavební dokumentace jsme využili údaje z katastru nemovitostí,“ popisuj znalci z ÚSI nelehkou misi.

Přestože se znalci poprvé dostali do terénu k prozkoumání stavu poničených budov až několik týdnů po katastrofě, stále na ně doléhala emocionální rovina neštěstí. „Nezbylo nám než nechat emoce v dodávce cestou zpět do Brna, abychom se mohli soustředit na práci. Někteří z nás navíc z oblasti pocházeli. Pamatuji si, že z meruňkového sadu tatínka tehdejší kolegyně nezbyla ani tříska,“ dodává Vítězslava Hlavinková, podle níž vykázali psychickou výdrž zejména zástupci měst a obcí, kteří byli po třech týdnech intenzivního organizačního maratonu vystaveni četným dotazům odhadců.

Ukázalo se, že tornádo nadělalo nejvíce škod na střechách, a to v různém rozsahu od poškození jednotlivých tašek až po devastaci celé krytiny. Vzdušný vír dále zničil mnoho oken a dveří a napáchal škody na fasádách a jejich zateplení prostřednictvím létajících předmětů. Na mnoha budovách poškodil i krovy a totálně zlikvidoval sádrokartonová podkroví v případech, kdy došlo k otevření střechy. Celkové škody na veřejných budovách ÚSI vyčíslil na 447 milionů korun.

Publikováno
Odkaz https://www.vut.cz/usi/f90454/d342354