prof. Albert Bradáč oslavil významné jubileum
Vyšetřoval nehodu, při níž zemřelo 31 lidí. Legenda znalectví Bradáč oslavil 85

Albert Bradáč vykonával znaleckou činnost zejména v oborech doprava silniční a městská – technické posudky o příčinách dopravních nehod, ekonomika – odhady nemovitostí a stavebnictví.
Katastrofa u Řikonína
„Při katastrofě tehdy zahynulo 31 lidí, z toho 30 polských železničářů v zdemolovaném prvním polském spacím voze,“ napsal k události po 55 letech pro odborný list Soudní inženýrství. Nikde se nedočteme, že podrobnou znaleckou analýzu vzniku a průběhu nehody na žádost vyšetřovatele provedl Ústav soudního inženýrství (ÚSI) VUT v Brně, podotkl k tomu.

Velké železniční neštěstí, nehoda vlaků u Řikonína v roce 1970, patří k nejtragičtějším událostem svého druhu v poválečné české historii. Zahynulo při ní 31 lidí. Tragická nehoda se posuzovala na ÚSI. | Autor: Archiv ÚSI VUT
Vedení ústavu, 60 složitých posudků ročně
Právě v Ústavu soudního inženýrství v Brně byl vystudovaný stavební inženýr od roku 1969 zaměstnaný. Přihlásil se na konkurs. Deset let poté ústav řídil. Od roku 1984 do roku 2012 zastával funkci ředitele ústavu. V této funkci navázal na činnost zakladatele ústavu Ing. Jiřího Smrčka. Je to ještě trochu složitější. V roce 1979 byl vzhledem k věku pana Ing. Jiřího Smrčka (73 let) jmenovaný.
„Přesněji: jako nestraník jsem byl pověřený zastupováním vedoucího ústavu, což vydrželo až do roku 1990,“ upřesňuje profesor Albert Bradáč.
Ústav vedl k úspěšnému zpracování ročně 50 až 60 znaleckých posudků ve složitých případech, vyžadujících zvláštní vědecké posouzení. Instituce byla přibírána jako rozhodující znalecké pracoviště ČSSR, poté i České republiky.
Pokládání základů vzdělanosti znalců
Společnou charakteristikou jeho díla jsou základní publikace v oboru soudního inženýrství, zejména analýzy silničních nehod a oceňování nemovitostí. Založil kurzy technického znalectví. Jsou uznávané jako studium pro budoucí znalce v oborech doprava, ekonomika a stavebnictví. Pod jeho vedením je od roku 1990 vydávaný znalecký časopis Soudní inženýrství.
„Pro obor soudní inženýrství neexistovala ucelená literatura. Spolu s řadou kolegů jsme v roce 1997 sestavili obsáhlou základní učebnici Soudní inženýrství,“ řekl v rozsáhlém rozhovoru pro Bulletin Znaleckého práva a znalectví v roce 2023.
Jeho zásluhou byl od roku 1994 opakovaně akreditován doktorský studijní program Soudní inženýrství. „Až do roku 1966 neexistovalo žádné specifické vzdělání pro tyto znalce; znalci se stávali až po praktických zkušenostech ve svém oboru, když jmenovaní byli zpravila na doporučení profesních společenství,“ vzpomněl na historii oboru v rozhovoru.
Přeměna na vysokoškolský ústav
V roce 2007 se podílel na přeměně pracoviště na vysokoškolský ústav. V témže roce byl akreditovaný navazující magisterský studijní program Soudní inženýrství. Dva roky poté i navazující magisterský studijní program Rizikové inženýrství.
„Založil a úspěšně provozoval akreditovaný Certifikační orgán ÚSI pro certifikaci expertů. V roce 2009 dále zajistil převedení habilitačního a jmenovacího řízení v oboru Soudní inženýrství z FAST VUT v Brně na ústav. Zasadil se o každoroční pořádání konferencí znalců a doktorandů,“ vyjmenovává další z ředitelů Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně docent Aleš Vémola.
Hodně zdraví, pane profesore!
Od založení Asociace znalců a odhadců ČR a národní skupiny EVU – společnosti pro analýzu a výzkum dopravních nehod stál v jejich čele. Posléze předsedal sjednocující Konfederaci občanských sdružení znalců a odhadců.
Za jeho monumentální dílo ho rektor v roce 2009 ocenil stříbrnou a v roce 2014 zlatou medailí Vysokého učení technického v Brně a Medailí Jiřího Smrčka za zásluhy o rozvoj oboru soudního inženýrství a aktivní odborný přínos.
„Vážený pane profesore, hodně zdraví do dalších let a děkujeme,“ vzkazuje Aleš Vémola.
Autorem originálního článku publikovaného na na portálu Česká justice je Irena Válová
| Publikováno | |
|---|---|
| Odkaz | https://www.vut.cz/usi/f90454/d314363 |